„Řidiči tankující "diesel" se v posledních dnech nestačí divit, zvláště pokud sledují vývoj cen na ropy na světovém trhu. Barel ropy Brent v přepočtu do korun, tedy po zohlednění výkyvů kursu koruny k dolaru, stál letos v první polovině července průměrně necelých 1453 Kč, plyne z dat agentury Bloomberg. V první polovině letošního června, než se výrazněji projevil růst cen ropy způsobený vojenským střetem Izraele a Íránu, vyšel na nějakých 1455 Kč. Cena ropy v korunách je tedy meziměsíčně plně srovnatelná, ba dokonce mírně nižší, přesto stála – a stojí – motorová nafta u českých čerpacích stanic v první polovině července meziměsíčně průměrně o 1,10 Kč/l více.

Navíc nafta dále zdražuje. V posledním týdnu o dalších 28 haléřů na litr. Benzín byl sice v první polovině července také meziměsíčně dražší, ale jen o nějakých 70 haléřů na litr. Benzín přitom navíc zlevňuje, za poslední týden o 18 haléřů na litr. Výsledkem je, že se přivírají nůžky mezi cenou benzínu a nafty v ČR. Včera tento rozdíl dosahoval pouze 75 haléřů na litr, což je nejnižší rozdíl od letošního 1. dubna. Během topné sezóny je však poptávka po naftě – její topné variantě – tradičně silnější, což relativně vůči benzínu žene výše i cenu nafty motorové.

Nyní, uprostřed léta, tedy cena motorové nafty v poměru k ceně benzínu odpovídá ceně nafty během topné sezóny. I když, pochopitelně, žádná topná sezóna není. Navíc lze předpokládat další zdražování nafty při pokračujícím zlevňování benzínu, čímž se v nadcházejících sedmi dnech a zřejmě i dále poté budou zmíněné nůžky ještě více přivírat, potenciálně dokonce může dojít na vzestup cen nafty nad ceny benzínu. Vždyť zatímco včera daný cenový rozdíl činil zmíněných 0,75 Kč na litr, o rok dříve 16. července 2024, to bylo hned 1,38 Kč na litr. Rozdíl tak byl loni o 84 procent vyšší než letos.

V příštích sedmi dnech lze očekávat nárůst cen nafty o dalších zhruba dvacet haléřů na litr, zatímco benzín v obdobném rozsahu zlevní.

Důvodem zdražování nafty je její potenciálně kritický nedostatek na evropském trhu, ba i světovém trhu. Zásoby nafty jsou ve Spojených státech pro tuto část roku nejníže od roku 1996, zatímco takzvaný crack – neboli cena nafty v porovnání s cenou ropy – je jak v USA, tak v Evropě výrazně výše, než odpovídá dlouhodobému průměru pro tuto část roku. V Evropě byl v této části roku zmíněný crack v posledních letech vyšší jen v roce 2022, kdy ovšem souvisel s otřesem celého energetického trhu v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro ceny pohonných hmot v Česku, se nafta v první polovině července prodávala v přepočtu do korun průměrně za nějakých 15 340 Kč za tunu. V první polovině června pak za 13 750 Kč za tunu. Velkoobchodní nafta je tedy dnes v korunách o bezmála dvanáct procent meziměsíčně dražší, přestože – jak víme – je korunová cena ropy meziměsíčně prakticky totožná.

Proč nafta citelně zdražuje, když ropa cenově stagnuje? Na obou stranách Atlantiku již loni došlo kvůli nejistému výhledu k uzavření některých rafinérií, případně k omezení jejich produkce nafty. Letos v červnu byl globální podíl nafty na zpracovaných ropných produktech pouze 31,4 procenta, což je znatelně pod dlouhodobým průměrem pro danou část roku. Svoji roli hrají i západní sankce vůči Rusku. Rusko tradičně dodává na světové trhy spíše těžkou ropu, jež je příhodnější pro produkci nafty než lehčí druhy ropy. S odpojováním Evropské unie od ruských energetických dodávek přitom stoupá její závislost na dovozu nafty z USA, kde se tedy nyní potýkají s nejnižšími zásobami za takřka třicet let.

Psali jsme: Rostoucí vztahy mezi USA a Indií přesahují rámec obchodu

Zásoby nafty jsou pro tuto část roku nezvykle nízké také v Evropě. V klíčovém rotterdamském komoditním uzlu byly v posledních letech v této části roku níže opět jen v kritickém roce 2022, přičemž nadále klesají.

Ceny nafty v Česku vyskočily ve druhé polovině června v souvislosti se zmíněným izraelsko-íránským vojenským střetem, ale od to doby se – na rozdíl od cen benzínu – nenormalizují. Právě kvůli stále kritičtějšímu nedostatku dieselu na světových a evropských trzích.

V Evropě tento nedostatek bezprostředně umocňuje také další důsledek střetu Izraele a Íránu, totiž rekordní dovoz nafty v podání Egypta. Africká země musí ve zvýšené míře ropná paliva dovážet, čímž zhoršuje stav zásob nafty v Evropě a pomáhá tlačit její cenu vzhůru, neboť Izrael během zmíněného střetu s Íránem z bezpečnostních důvodů pozastavil produkci na svém největším nalezišti zemního plynu Leviathan. Na dovozu plynu z tohoto naleziště je životně závislý právě Egypt, zejména při výrobě elektřiny, který tak nyní musí výpadek nahrazovat právě zvýšeným dovozem ropných produktů,“ popsal na síti X situaci kolem ceny nafty i předpokládaný vývoj ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

(dan, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)