Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda se pustil do srovnání cen pohonných hmot v Česku a Polsku. Levnější polské tankování podle něj není zadarmo a českým řidičům počítá, kolik by obdobná úleva stála tuzemský rozpočet.
„Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. ‚Proč to nejde u nás?‘ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování,“ uvedl na síti X Kovanda. „Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo. Počítejme,“ dodal.
Polský balík úlev má podle Kovandy za tři měsíce do konce letošního roku stát přibližně pět miliard zlotých, tedy asi 28 miliard korun. Protože je polská ekonomika výrazně větší než česká, přepočítává tuto částku na velikost tuzemského hospodářství.
„Po přepočtu na velikost českého hospodářství by obdobně velká úleva stála Česko přibližně 11 miliard korun za tři měsíce, tedy kolem 3,6 miliardy měsíčně. Česko levnější pohonné hmoty stojí zhruba 1,1 miliardy měsíčně, tedy ani ne třetinu polské částky,“ uvedl ekonom.
Rozdíl následně převádí přímo na cenu, kterou vidí řidiči u čerpacích stanic. „Pokud by Česko vyčlenilo na levnější pohonné hmoty částku poměrově odpovídající polské, tedy 3,6 miliardy měsíčně, bylo by možné českým řidičům zlevnit paliva v průměru zhruba o 5 korun na litr. U padesátilitrové nádrže asi o 250 korun,“ vypočítává Kovanda.
„Takže ano: Česko může mít ‚polské‘ ceny pohonných hmot. Musí je ale někdo zaplatit. Daňový poplatník,“ upozornil.
Od ceny u čerpacích stanic proto přechází k veřejným financím. Za další podstatný rozdíl mezi oběma zeměmi označuje výši rozpočtového schodku. „Polsku i kvůli úlevě od drahých pohonných hmot notně bobtná rozpočtový deficit. Evropská komise jej letos předpokládá ve výši 6,5 % HDP, zatímco český na úrovni 2,8 % HDP. Polský schodek je tedy v poměru k ekonomice více než dvojnásobný. Podobně tomu má být i příští rok,“ uvedl Kovanda.
Kovanda následně přechází také k výši veřejného dluhu. „Také polský veřejný dluh je znatelně vyšší. Letos má podle Komise dosáhnout 64,5 % HDP, zatímco český 45,8 % HDP. A v roce 2027 má Polsko mířit už k 68,3 % HDP,“ napsal.
Do srovnání následně zapojuje také hodnocení ratingových agentur. „Rozdíl už vidí i ratingové agentury. Moody’s v září Polsku snížila rating z A2 na A3 právě kvůli vysokým deficitům, rostoucím úrokovým nákladům a rychlému zadlužování,“ uvedl Kovanda.
Následně poukazuje na hodnocení Česka agenturou S&P. „Česku naproti tomu S&P minulý týden zlepšila ratingový výhled ze stabilního na pozitivní a ponechala vysoké hodnocení AA-. Jako jeden z důvodů uvádí právě stále poměrně nízké zadlužení země,“ napsal ekonom.
„Takže volba existuje. Můžeme více dotovat benzín a naftu. Ale nelze zároveň chtít polské ceny u pump, český deficit a ještě lepší rating,“ shrnul Kovanda.
„Poláci mají levnější tankování. Také ale více utrácejí na dluh – a účet už jim začínají vystavovat ratingové agentury,“ uzavírá ekonom Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
