Cenové zásahy státu do trhu s pohonnými hmotami vždy vyvolávají otázku, zda regulace nepřinese vedlejší efekty, které převáží nad zamýšleným výsledkem. Jedním z nejčastějších argumentů je obava, že stanovení maximálních marží může paradoxně vést ke zdražení tam, kde jsou ceny dosud nižší. Právě tato úvaha stojí v pozadí současných debat o regulaci cen paliv, které se dotýkají každodenních výdajů řidičů i širší ekonomiky.
Situaci blíže analyzoval ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Upozorňuje, že odborná literatura nepotvrzuje tezi o plošném zdražování v důsledku cenového stropu. Podle něj naopak rozhoduje struktura trhu, přičemž na dálnicích může regulace ceny snížit, zatímco mimo ně zůstane zachována konkurenční dynamika.
„Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu? Na ničem takovém se odborná literatura neshoduje.
Naopak, například studie uveřejněná v roce 2011 v prestižním Journal of Economic Behavior & Organization (viz abstrakt níže) se snažila laboratorně vytvořit ideální podmínky proto, aby mohla doložit, že cenový (maržový) strop funguje jako kotva.
Jenže nic takového nepotvrdila ani v ideálních, laboratorních podmínkách. Přitom její autoři předpokládali, že důvodem předchozího nepotvrzení chování stropu coby kotvy v tržních podmínkách je existence různých frikcí, tření a šumů v reálných (nikoli tedy laboratorních) podmínkách.
Závěry studie lze vztáhnout i na Česko. Z hlediska podmínek na českém trhu citovaná studie o absenci efektu stropu coby kotvy, tedy o absenci stropu, k němuž se ‘ukotví’ i ceny (marže) dosud nižší, dobře popisuje konkurenční segment mimo dálnice. Mimo dálnice tedy ceny pravděpodobně budou dále podléhat standardní tržní soutěži, i pod stropem.
Zato na dálnicích strop podle studie zafunguje spíš jako tvrdé omezení vysokých marží, takže k relativnímu zlevnění pohonných hmot (oproti situaci bez zastropování marží) dojde.
V Česku je totiž dlouhodobě omezenější konkurence na dálnicích, což otevírá prostor vysokým maržím a tiše koluzivnímu jednání tamních pump - tedy jakési tiché dohodě na marži, na ceně.
Naopak, mimo dálnice je konkurence dlouhodobě intenzivnější, protože se tam plně projevuje fakt, že v Česku je jedna z nejvyšších hustot čerpacích stanic na světě. A také tam přetrvává značné zastoupení nezávislých pump, nespadajících do velkých mezinárodních řetězců, a rovněž vyšší zastoupení pump, jež uplatňují cenovou politiku dlouhodobě nízkých marží. Řidiči jsou mimo dálnice tradičně, z více příčin, na cenu citlivější než řidiči na dálnicích.
S přihlédnutím ke zmíněné studii z Journal of Economic Behavior & Organization není důvod domnívat se, že tato konkurence mimo dálnice utichne kvůli stanovení stropu (jehož výši jako dostatečnou kvitují sami tuzemští čerpadláři). Konkurenční boj dále bude probíhat pod ním,“ okomentoval situaci ohledně cen pohonných hmot na sociální síti X ekonom Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
