Ve společném prohlášení ze dne 12. května 2025 se dvě největší světové ekonomiky, Spojené státy americké a Čínská lidová republika, zavázaly k devadesátidennímu zmrazení většiny vzájemně uvalených cel, která eskalovala od počátku dubna. Cílem je vytvořit prostor pro dosažení trvalejší obchodní dohody a zmírnit napětí, které už několik let ohrožuje globální dodavatelské řetězce a finanční stabilitu.
„Spojené státy sníží sazby na čínský dovoz ze 145 % na 30 %, zatímco Čína sníží cla na americké zboží ze 125 % na 10 % a přistoupí ke zrušení některých netarifních odvet,“ uvedl deník The Hill.
Podle čínského komentátora a profesora mezinárodních vztahů Šen Ting-liho z Fudanské univerzity nelze tento výsledek chápat jinak než jako potvrzení efektivity čínské strategie „tvrdé ruky a otevřených dveří“.
„Čína v této etapě naplnila své heslo: ‘Když na nás útočíš, budeme se bránit, když chceš jednat, dveře jsou otevřené.’ Tlak prostřednictvím celních opatření, přesně cílených exportních omezení a systémové reakce donutil americkou vládu k návratu k jednacímu stolu,“ napsal Šen v článku pro server Guancha.
Šen tvrdě kritizuje politiku Trumpovy administrativy, kterou označuje za „sebedestruktivní“. Podle něj prezident Trump poškodil americkou měnu i kapitálové trhy.
„Třísměrný úder – akcie, dluhopisy, měnový kurz – to je pro Spojené státy rána, kterou nemohou unést. Ztráta důvěry globálního kapitálu je pro USA strategickým rizikem,“ řekl profesor.
Na americké straně přiznal ministr financí Scott Bessent, že dosavadní tarifní politika byla fakticky „ekvivalentem embarga“.
„Ani jedna strana si nepřeje ekonomické odpojení (decoupling). Cílem je vyvážený obchod, a obě strany jsou údajně odhodlány ho dosáhnout,“ uvedl v Ženevě ministr Scott Bessent.
Zůstává ale otázkou, zda je skutečně americká vláda ochotna přistoupit k trvalé změně své dosud jednostranné politiky ekonomického nátlaku. Trump se sice snaží působit smířlivě, nicméně základní strategická logika jeho politiky, což je maximalizace národního profitu na úkor mezinárodních pravidel, zůstává beze změny.
Navzdory prohlášením o pokroku však v Pekingu panuje opatrný skepticismus.
„Jen jednání u stolu a společná prohlášení nestačí. Je nutné, aby se prohlášení přetavila v reálné, stabilní, dlouhodobé a účinné politiky, varuje profesor Šen.“
Tvrdí, že skutečná geopolitická soutěž se odehrává ve formě „systémové, dlouhodobé a komplexní hry“, ve které nestačí krátkodobé ústupky. Jedině kombinace odhodlané obrany a flexibilního vyjednávání může podle něj přinést „očekávané výsledky“.
Psali jsme:
Ze současného vývoje vyplývá několik palčivých problémů. Za prvné je to absence strukturovaného mechanismu. Žádná z obou stran totiž nepředstavila právně závazný plán, jak implementovat snížená cla nebo reformovat dosavadní mechanismy kontroly obchodu. Za druhé zde existuje "politické riziko v USA", neboť prezident Donald Trump je pod tlakem svých domácích voličů i Kongresu a může se pokusit znovu přitvrdit, pokud dohoda narazí na odpor nebo pokud dojde ke zpomalení americké ekonomiky. No a v neposldní řadě je zde jakási "nerovnováha očekávání". Zatímco Čína považuje ústup USA za výsledek své pevnosti, Washington tvrdí, že šlo o oboustranné gesto dobré vůle.
Dohoda z 12. května může být označena za důležitý krok, ale pouze v symbolickém smyslu. Skutečný posun může přijít jen tehdy, pokud se obě strany dokáží vymanit ze zajetí domácích politických kalkulací a přistoupit ke strukturálním reformám globálního obchodního systému. Jinak hrozí, že za 90 dní se konflikt vrátí s ještě větší intenzitou.
