Dubnový pokles indexu jde zejména na vrub válečné nejistoty na straně jedné a vysoké inflace na straně druhé, píše Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

PMI indikuje, že aktivita v tuzemském průmyslovém sektoru stále silně roste, pouze pomalejším tempem. Z historické perspektivy dokonce nadprůměrně. Dopady války a drahých vstupů se ale začínají v sektoru negativně projevovat. Válka na Ukrajině samozřejmě opět zdůraznila potíže v dodavatelském řetězci, které se táhnou již od pandemie coronaviru. To ukazuje další zvýšení indexu rozpracovanosti. Růst aktivity v sektoru tak byl nejpomalejší od listopadu 2020.

Je zřejmé, že poptávka naopak ve světle válečného stavu na Ukrajině slábne. Respondenti zaznamenali během dubna další pokles nových zakázek. Producenti vnímají i negativní dopad zdražování na sílu poptávky. To zatím ale nebrání tomu, aby firmy vysoké ceny svých vstupů přenášely na své odběratele. Tempo inflace na straně výstupu bylo podle dubnového šetření druhé nejvyšší v historii průzkumu od dubna 2003. I přes slabší poptávku jsou ale producenti zvýšené náklady schopni přenášet do koncových cen pro finální spotřebitele. Otázkou ale je, na jak dlouho.

Obáváme se, že nejbližší měsíce budou pro české průmyslníky velmi obtížné, jednak kvůli nedostatku komponent pro výrobu z Ukrajiny či Ruska, jednak kvůli dramatickému nárůstu cen energií, zejména plynu. U něj představuje výrazné riziko nejenom cena, ale jestli vůbec bude. Pokud by došlo na nouzový vládní plán a plyn dostávaly pouze firmy důležité k zajištění klíčové infrastruktury státu, negativní dopad do průmyslu jako celku by byl markantní.

Celkově nebude letošní pro průmyslníky úspěšný, očekáváme reálný pokles produkce o 1,8 % po loňském nárůstu o silných 8,0 %. Mírný vzestup o 1,8 % pak předpokládáme v roce 2023.