Světová ekonomika míří do další nákladové krize a Evropa se znovu ocitá mezi nejzranitelnějšími regiony. Světová banka ve své prognóze z 28. října očekává letošní růst cen komodit o 23 procent, energií o 32 procent a potravinářských surovin přibližně o deset procent. Průmyslové kovy mají zdražit o čtvrtinu. Válka na Blízkém východě, narušené obchodní trasy a rostoucí poptávka po strategických surovinách vytvářejí tlak, který se postupně přenáší do výroby i spotřebitelských cen. Evropské vlády přitom současně požadují vyšší výdaje na obranu, energetickou transformaci a modernizaci průmyslu. Základní otázka je stále naléhavější: kdo všechny tyto náklady zaplatí?
Světová banka předpokládá, že průměrná cena ropy Brent letos dosáhne 91 dolarů za barel proti 69 dolarům v roce 2025. Světová produkce ropy má klesnout o 5,2 procenta, což představuje mimořádně výrazný výpadek nabídky. Hlavní příčinou je válka na Blízkém východě a narušení energetické infrastruktury i námořní dopravy.
Pro evropské hospodářství jde o další zásah v době, kdy řada průmyslových podniků již čelí vysokým nákladům na energie. Zdražování ropy a plynu se promítá do dopravy, chemického průmyslu, výroby hnojiv i dalších energeticky náročných odvětví. Zatímco Spojené státy disponují rozsáhlou domácí těžbou a Čína dlouhodobě posiluje kontrolu nad strategickými dodavatelskými řetězci, Evropská unie zůstává významně závislá na dovozu energetických surovin.
Evropa tak financuje rozsáhlé průmyslové a klimatické ambice, ale stále nedokázala odstranit jednu ze základních překážek konkurenceschopnosti, kterou je vysoká cena energie. Každé další zdražení přitom snižuje prostor podniků pro investice, modernizaci a růst mezd.
Drahé suroviny mohou spustit další inflační vlnu
Růst cen se neomezuje na energetiku. Potravinářské komodity mají podle Světové banky letos zdražit přibližně o deset procent a v roce 2027 o dalších sedm procent. Ceny hnojiv mají vzrůst o 14 procent a průmyslových kovů o 25 procent.
Dražší obilí, hnojiva, doprava a energie zvyšují náklady zemědělců i potravinářských podniků. Současně rostoucí ceny mědi, hliníku a dalších kovů prodražují výrobu automobilů, elektrických zařízení, stavebních materiálů a energetické infrastruktury. Vzniká tak další ekonomický paradox. Evropská unie požaduje rychlejší modernizaci energetiky, výstavbu sítí a rozvoj nových technologií, ale tyto investice spotřebovávají velké množství surovin, jejichž ceny prudce rostou.
Podle nepříznivého scénáře Světové banky by při pokračování konfliktů a výrazných klimatických problémech mohla ropa Brent v roce 2027 dosáhnout průměrně 105 dolarů za barel. Potravinářské komodity by byly o dalších 12 procent dražší proti základní prognóze. Nejde o jistou předpověď, ale o varování před souběhem rizik, která se mohou navzájem zesilovat.
Evropské vlády přitom nemohou donekonečna kompenzovat rostoucí ceny veřejnými penězi. Dotace a podpory mohou krátkodobě zmírnit dopady na domácnosti a podniky, ale nezlevní samotné suroviny ani neobnoví narušené obchodní trasy. Náklady pouze přesouvají do státních rozpočtů.
Česká republika může znovu zaplatit vysokou cenu
Pro Českou republiku představuje nová prognóza vážné varování. Tuzemská ekonomika je silně závislá na průmyslu a exportu. Dražší energie, kovy a doprava proto mohou zasáhnout automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechniku i jejich dodavatelské řetězce.
České podniky navíc čelí dvojímu tlaku. Rostou jim výrobní náklady a současně mohou slábnout objednávky ze zahraničí, zejména z Německa. Firmy pak mají omezený prostor pro investice, zvyšování mezd i udržení konkurenceschopnosti.
Další problém představují potraviny. Vyšší ceny zemědělských komodit, hnojiv a energií se mohou postupně promítat do cen v obchodech. Neznamená to automaticky stejně vysokou spotřebitelskou inflaci, protože konečné ceny ovlivňují také kurz koruny, konkurence a domácí produkce. Riziko dalšího zdražování je však zřejmé.
Česká vláda tak může čelit nepříjemnému střetu priorit. Na jedné straně rostou požadavky na obranu, infrastrukturu a veřejné služby, na druhé straně může další nákladová vlna oslabit hospodářský růst a zvýšit tlak na podporu domácností.
Největším nebezpečím není pouze dražší benzín nebo potraviny. Je jím postupné oslabování průmyslové základny, na níž stojí česká ekonomika. Pokud podniky ztratí schopnost konkurovat zahraničním výrobcům, následky se mohou projevit v zaměstnanosti, investicích i příjmech veřejných rozpočtů.
Světová banka sice očekává, že celkové ceny komodit v roce 2027 přibližně o sedm procent klesnou, tento výhled však závisí na uklidnění geopolitických konfliktů a stabilizaci dodávek. Ani případné zlevnění surovin automaticky nevrátí konečné spotřebitelské ceny na předchozí úroveň.
Evropská unie i Česká republika proto potřebují především stabilnější a dostupnější energie, efektivnější infrastrukturu a podmínky pro produktivní investice. Další přerozdělování veřejných peněz nemůže dlouhodobě nahradit konkurenceschopnou výrobu.
Nová prognóza Světové banky odhaluje nepříjemnou skutečnost. Evropa si stanovuje stále nákladnější politické, bezpečnostní a klimatické cíle, zatímco její hospodářství znovu čelí zdražování základních výrobních vstupů.
Pokud evropské vlády nedokážou tento rozpor řešit, náklady se budou postupně přenášet na podniky, zaměstnance a domácnosti. A Česká republika, jejíž prosperita stojí na průmyslové výrobě, může patřit mezi ekonomiky, které tento tlak výrazně pocítí.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. Světová banka – Commodity Markets Outlook; 2. Světová banka – Úplná zpráva Commodity Markets Outlook; 3. Reuters – Světové ceny komodit mají letos vzrůst o 23 procent; 4. Světová banka – Databáze světových cen komodit
