Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda zpochybnil tvrzení, že Rusko trpí nedostatkem nafty. Podle něj má naopak značné zásoby letní nafty, pro kterou s příchodem zimy ztrácí využití.
„Rusko žádným nedostatkem nafty netrpí, ani netrpělo, Trump prostě akorát naletěl Putinovi a koupil od něj (za peníze a za zrušení sankcí) takzvanou letní naftu, které má Rusko ve skladech až příliš, přičemž je potřebuje uvolnit pro takzvanou zimní naftu,“ napsal na síti X Kovanda.
Podle ekonoma je potřeba rozlišovat mezi situací na trhu s benzínem a naftou. „Šíří se mýlka, že Rusko trpí nedostatkem nafty, takže nebude mít Trumpovi co dodat. Není to pravda. Rusko má naopak přebytek nafty a mělo jej i přes léto. Napjatější je jeho zásobování benzínem, který pohání podstatnou část osobní individuální dopravy. Ale nafty mělo a má dost,“ uvedl.
Kovanda následně vysvětluje, proč Rusko v červenci omezilo vývoz nafty, přestože podle něj netrpělo jejím nedostatkem. „Proč tedy Rusko v červenci zakázalo producentům nafty její vývoz? Protože chtělo tlumit dopad možných lokálních výpadků v důsledků úderů ukrajinských sil v době zvýšené poptávky po naftě, šponované například letními sklizněmi. Byl to do značné míry preventivní zásah. Navíc zákaz nebyl uplatňovaný zcela. I v létě pokračoval vývoz nafty po železnici, ve velkém především do Mongolska,“ napsal.
Omezení exportu podle Kovandy přispělo k nahromadění zásob, které Rusko potřebuje před zimou uvolnit. „Toto preventivní omezení vývozu nafty ale vede k tomu, že ji má Rusko ve skladech nyní až příliš. Potřebuje se jí zbavit. Navíc jde o takzvanou letní naftu, využívanou třeba právě v zemědělství. Tu do jara neupotřebí, dokud zase nezačnou zemědělské práce. Preventivním zásahem přeplněné sklady Rusko potřebuje uvolnit pro zimní variantu nafty (ta je na rozdíl od letní použitelná i v tuhých sibiřských mrazech, až při teplotě -35 stupňů Celsia),“ vysvětlil.
Anglický výňatek přiložený ke Kovandovu příspěvku rovněž uvádí, že Rusko výrazným nedostatkem nafty netrpělo. Podle analytika Sergeje Vakulenka, citovaného v tomto textu, ruské rafinerie vyráběly přibližně 5,8 milionu tun nafty měsíčně, z nichž 1,2 až 2 miliony tun mohly být dostupné pro export. Výňatek také popisuje omezené domácí využití letní nafty po přechodu na zimní palivo.
V této situaci podle Kovandy Trump přistoupil ke kroku, který považuje za výhodný především pro Moskvu. „Zde jako zázrakem vchází Trump. Který za zrušení sankcí a odhadem 100 milionů dolarů pro ruský státní rozpočet Putinovi vytrhne trn z paty a sklady s letní naftou mu vyprázdní,“ napsal ekonom. Jde o Kovandovo hodnocení a finanční odhad. Přiložený anglický výňatek údajný nákup ruské nafty ani zrušení sankcí nepotvrzuje.
Kovanda tomuto postupu připisuje také širší politické důsledky. „Putin se přitom - což už je bonus - může stylizovat do role spasitele světa i Ameriky, což mu reputačně pomáhá v zemích mimo Západ. Navíc nabourává sankční jednotu Západu, dává políček Kyjevu a otevírá si cestu k dalším vyjednáváním stran energetické spolupráce s USA, včetně možného znovuspuštění (pod americkou kapitálovou kontrolou) potrubí Nord Stream, jež vede plyn z Ruska do Německa,“ uzavřel Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnnprima)
