Americký prezident Donald Trump vystupňoval tlak na tamní centrální banku a propojil požadavek na nižší úrokové sazby s mimořádně tvrdou obchodní hrozbou. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy na své sociální síti Truth Social. Trump výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“. Kovanda upozorňuje, že při doslovném uplatnění této hrozby na všechny země, vůči nimž Spojené státy vykazují obchodní deficit, by se problém týkal také České republiky.
Trump přitom Česko jmenovitě nezmínil. Kovanda českou stopu odvozuje od konkrétních údajů o vzájemném obchodu se zbožím. Podle amerického statistického úřadu Census Bureau vyvezly Spojené státy v roce 2025 do České republiky zboží za 4,44 miliardy dolarů, zatímco z Česka dovezly zboží za 8,17 miliardy dolarů. Americký deficit tak činil 3,73 miliardy dolarů, tedy zhruba 80 miliard korun. V prvním pololetí letošního roku činil dalších 1,43 miliardy dolarů.
Kovanda zároveň upozorňuje na zásadní omezení při doslovném čtení Trumpovy hrozby. Není jasné, jak by americký prezident úplné zastavení obchodu s deficitními zeměmi prakticky ani právně provedl. V případě České republiky navíc do vztahu s Washingtonem vstupuje Evropská unie, protože společná obchodní politika je její kompetencí. „Je však nutné zdůraznit, že Trump Českou republiku jmenovitě nezmínil. Hrozbu formuloval obecně vůči všem zemím, s nimiž mají USA deficit,“ připomněl na síti X Kovanda.
Za mimořádný ale nepovažuje pouze možný rozsah Trumpovy hrozby. Podstatnější je podle něj důvod, proč prezident obchodní politiku do svého sporu s Federálním rezervním systémem vůbec vtahuje. Nehrozí zahraničním zemím omezením přístupu na americký trh proto, aby od nich získal obchodní ústupek, ale aby vytvořil tlak na domácí centrální banku. „Trumpův výrok je přesto mimořádný. Propojuje totiž dvě oblasti hospodářské politiky, které jsou za normálních okolností oddělené. Prezident fakticky hrozí použitím obchodní politiky proti zahraničním zemím nikoli proto, aby od nich získal obchodní ústupek, nýbrž jako nástroj nátlaku na vlastní nezávislou centrální banku,“ napsal Kovanda.
Ještě pozoruhodnější je podle něj načasování Trumpova požadavku. Americká ekonomika v srpnu vytvořila 162 tisíc pracovních míst, výrazně více, než očekával trh. Silná data proto zvýšila pravděpodobnost, že Fed na svém zářijovém zasedání úrokové sazby nikoli sníží, ale zvýší. Finanční trhy po zveřejnění údajů připisovaly zvýšení sazeb přibližně šedesátiprocentní pravděpodobnost. Trump tedy podle Kovandy žádá centrální banku o prakticky opačný krok, než ke kterému ji v danou chvíli tlačí ekonomická data.
Trump svůj požadavek zdůvodňuje také tím, že silnější Spojené státy představují kvalitnějšího dlužníka, a měly by proto platit nižší úroky. Kovanda v této argumentaci vidí záměnu dvou odlišných věcí. Bonita dlužníka může ovlivňovat úrok, za který si půjčuje konkrétní stát, firma nebo člověk, měnověpolitická sazba Fedu má však jinou funkci. Centrální banka ji nastavuje především podle vývoje inflace a celkového stavu ekonomiky. Silný pracovní trh proto může být naopak argumentem pro vyšší sazby, nikoli pro jejich snížení.
Právě zde se podle Kovandy objevuje další paradox Trumpovy hrozby. Pokud by prezident obchod se zeměmi, vůči nimž mají Spojené státy deficit, skutečně omezil, mohlo by dojít k omezení části dovozu a následnému růstu cen některého zboží na americkém trhu. To by mohlo zvýšit inflační tlaky a dát Fedu ještě silnější důvod sazby nesnižovat. Trump by se tak mohl dostat do pozoruhodného začarovaného kruhu. Ve snaze vynutit si nižší úroky by použil obchodní omezení, které by mohlo podpořit inflaci a centrální banku naopak přimět k přísnější měnové politice.
Pro Českou republiku je podle Kovandy Trumpův výrok zatím především varováním. Úplné zastavení vzájemného obchodu představuje extrémní scénář a v současnosti jej nelze považovat za základní variantu dalšího vývoje. Situace by se změnila, pokud by Washington začal obecnou hrozbu převádět do konkrétních opatření vůči Evropské unii. Český průmysl by v takovém případě nemusel být zasažen pouze prostřednictvím přímého vývozu do Spojených států.
Významnou roli by mohl sehrát i nepřímý dopad přes německé a další evropské výrobce. České podniky jsou hluboce zapojené do evropských průmyslových a dodavatelských řetězců, takže omezení přístupu evropského zboží na americký trh by mohlo zasáhnout také firmy, které samy do Spojených států téměř nebo vůbec nevyvážejí. Pokud by například problémy amerického odbytu omezily výrobu německých odběratelů, důsledky by se mohly přenášet také na jejich české dodavatele.
Kovanda proto považuje Trumpův výrok za další stupeň dlouhodobého střetu amerického prezidenta s Fedem. Spor už podle něj není omezen pouze na verbální kritiku centrálních bankéřů a opakované požadavky na nižší úrokové sazby. Trump nyní naznačuje možnost využít obchodní vztahy Spojených států jako prostředek domácího politického tlaku.
„Prezident nyní naznačuje, že je připraven použít jednu z nejmocnějších pák americké hospodářské politiky – přístup na americký trh – jako prostředek k tomu, aby centrální banku přiměl ke snížení úrokových sazeb,“ uzavřel Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: bbc)
