Německý automobilový koncern Volkswagen požaduje zásadní změny pracovních podmínek. Vedení společnosti 19. listopadu 2026 předložilo odborům návrh na zmrazení mezd na dva roky, zrušení zaměstnaneckých příplatků a prodloužení pracovní doby bez odpovídajícího zvýšení odměny. Změny by se mohly dotknout přibližně 120 tisíc zaměstnanců. Odborový svaz IG Metall je odmítá a varuje před rozsáhlým pracovním konfliktem. Zásadní otázkou však není pouze budoucnost německých zaměstnanců, ale také způsob řízení celého koncernu, do kterého patří hospodářsky úspěšná Škoda Auto.
Volkswagen svůj postup vysvětluje potřebou obnovit konkurenceschopnost, snížit výrobní náklady a reagovat na čínskou konkurenci i obchodní bariéry. Výsledky jednotlivých značek však ukazují, že problémy koncernu nejsou rovnoměrné. Zatímco značka Volkswagen čelí slabé ziskovosti, česká Škoda vykazuje růst prodeje i provozního zisku. Tento rozdíl otevírá otázku, zda automobilový gigant řeší především skutečné příčiny svých hospodářských problémů, nebo se snaží část nákladů vlastních strategických rozhodnutí přenést na zaměstnance.
Oficiální návrh vedení Volkswagenu počítá se zmrazením tarifních mezd v letech 2027 a 2028. Současně požaduje zrušení pravidelného příplatku 167 eur měsíčně a další kolektivně sjednané odměny odpovídající 27,5 procenta průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci si tuto odměnu dosud mohli alternativně převést na šest dnů placeného volna. Pouhé odstranění měsíčního příplatku by zaměstnanci, který na něj má nárok, snížilo roční příjem o 2 004 eur. Další ztrátu by představovalo zrušení mimořádné odměny a případných dalších výhod.
IG Metall upozorňuje také na možné zrušení jubilejních odměn, některých dovolenkových příplatků a placené přestávky při třísměnném provozu. Odbory požadují naopak pětiprocentní zvýšení mezd během dvanácti měsíců a zachování dosavadních pracovních jistot. Spor vyostřuje skutečnost, že zaměstnanci již přistoupili na významné ústupky při dohodě z roku 2024. Podle IG Metall přinášejí tehdejší opatření podniku úspory přibližně 1,5 miliardy eur ročně. Součástí dohody byly také závazky vůči německým závodům a ochrana před propouštěním z provozních důvodů do konce roku 2030.
Vedení nyní tvrdí, že dosavadní úspory nestačí. Odbory naopak považují další požadavky za porušení důvěry, na níž byl předchozí kompromis postaven. Jednání začnou 24. listopadu v Emdenu a pokračovat mají 15. prosince ve Zwickau. Období pracovního smíru skončí 31. prosince, takže od ledna mohou následovat varovné stávky. Navrhované změny zatím nejsou schválené a vztahují se k podnikové kolektivní smlouvě Volkswagenu, nikoli automaticky na všechny zaměstnance skupiny.
Zisk koncernu se propadl. Miliardy ale zmizely v odpisech
Hospodářské výsledky skupiny Volkswagen potvrzují vážné problémy. Za prvních devět měsíců roku 2026 dosáhly tržby 233,4 miliardy eur, meziročně o 2,2 procenta méně. Vykázaný provozní zisk se však propadl z loňských 5,4 miliardy na pouhých 71 milionů eur. Samotné toto číslo by mohlo vyvolat dojem téměř úplného zhroucení ziskovosti. Skutečnost je složitější. Volkswagen totiž do výsledků zahrnul mimořádné náklady ve výši 8,7 miliardy eur, především účetní odpisy spojené se značkou Porsche, čínskými aktivitami a restrukturalizací. Po jejich vyloučení dosáhl provozní zisk 8,8 miliardy eur a provozní marže 3,8 procenta.
Koncern tedy nepřestal vytvářet provozní zisk. Jeho ziskovost je však nedostatečná vzhledem k rozsahu potřebných investic, konkurenčnímu tlaku a technologickým změnám. Slabší hospodaření nelze vysvětlit pouze vysokými mzdami německých zaměstnanců. Volkswagen prodal za devět měsíců přibližně 5,9 milionu vozidel, meziročně o téměř jedenáct procent méně. Výraznou část poklesu ovlivnily čínské společné podniky. Automobilka současně čelí americkým clům, rostoucí konkurenci v Evropě a nižším maržím u elektromobilů.
Snižování pracovních nákladů může pomoci výrobní efektivitě, ale samo nevyřeší slabiny vývoje, cenové politiky ani neúspěchy na zahraničních trzích. Pokud automobilka nedokáže vyrábět konkurenceschopné vozy, pouhé prodloužení pracovní doby její postavení zásadně nezmění. Naproti tomu vedení upozorňuje, že bez odpovídající nákladové disciplíny nebude možné financovat další technologické investice. Tento argument má ekonomickou váhu. Musí však být doprovázen přesvědčivým plánem, který ukáže, jak se úspory promění v dlouhodobě vyšší konkurenceschopnost, nikoli jen v další odkládání problémů.
Škoda vydělává. Proč se nedaří celé skupině?
Nejvýraznější kontrast představuje hospodaření Škody Auto. Česká automobilka za prvních devět měsíců roku 2026 dodala zákazníkům 812 400 vozů, meziročně o 6,1 procenta více. Tržby zvýšila na 23,1 miliardy eur a provozní zisk na 1,9 miliardy eur, což znamená růst o 7,4 procenta. Provozní marže dosáhla 8,3 procenta. Škoda se současně stala druhou nejprodávanější automobilovou značkou v Evropě podle registrací na trhu EU a čtyř dalších evropských zemí. Rozšiřuje také nabídku elektromobilů a pokračuje v zahraniční expanzi.
Samozřejmě nelze mechanicky porovnávat rentabilitu samostatné značky s výsledkem celého koncernu, zatíženým náklady dalších společností a mimořádnými účetními položkami. Přesto je rozdíl ve výkonnosti významný a naznačuje, že část problémů souvisí také s konkrétními modely, výrobní efektivitou a řízením jednotlivých značek. Pro Českou republiku má tento vývoj zásadní význam. Škoda Auto patří mezi největší průmyslové podniky země, zaměstnavatele a exportéry. Koncern Volkswagen rozhoduje o dlouhodobém rozdělování investic, výrobních kapacit a vývojových projektů, a může tak ovlivnit budoucnost závodů v Mladé Boleslavi, Kvasinách i Vrchlabí.
Současné německé mzdové požadavky se českých zaměstnanců přímo netýkají. Širší restrukturalizace skupiny však může ovlivnit budoucí investice a výrobní programy také v Česku. Úspěšné výsledky Škody jí mohou pomoci získávat další projekty, ale současně existuje riziko, že celokoncernový tlak na úspory omezí investiční možnosti i dobře hospodařících značek. Z českého pohledu bude proto důležité sledovat nejen výsledek mzdového vyjednávání v Německu, ale především způsob, jakým Volkswagen rozhodne o budoucím rozdělení výroby. Klíčové bude, zda při investicích převáží ekonomická výkonnost jednotlivých závodů a značek, nebo jiné vnitrokoncernové a politické zájmy.
Volkswagen má právo hledat úspory a zaměstnanci mají právo požadovat zachování důstojných pracovních podmínek. Ani jedna strana však nemůže přehlížet, že skutečným problémem je budoucí konkurenceschopnost celého podniku. Škoda Auto ukazuje, že evropská automobilová výroba může být i v dnešních podmínkách zisková. Pro vedení Volkswagenu je to důležitý argument, ale také nepříjemná otázka. Proč se části koncernu daří, zatímco jiné potřebují zachraňovat stále tvrdšími úspornými opatřeními? Odpověď bude rozhodovat o budoucnosti německých závodů i české automobilky.
Zdroje: 1. Volkswagen Group – oficiální požadavky pro kolektivní vyjednávání; 2. IG Metall – požadavky vedení a stanovisko odborů, aktualizováno; 3. Reuters – Volkswagen požaduje zmrazení mezd a delší pracovní dobu; 4. Volkswagen Group – hospodářské výsledky za devět měsíců roku 2026; 5. Škoda Auto – výsledky za první tři čtvrtletí roku 2026








