Nikola Tesla, srbský génius narozený v roce 1856, patří k nejzásadnějším postavám moderní techniky. Jeho neúnavná představivost a odvaha zpochybnit dogmata přivedly svět k vynálezům, bez nichž bychom si dnešek nedovedli představit. Přestože jej řada současníků považovala za podivína a snílka, jeho objevy formovaly podobu elektřiny, radiové komunikace, medicíny i motorů.

Jedním z jeho nejvýznamnějších přínosů byl polyfázový střídavý systém. Zatímco Thomas Edison tvrdohlavě prosazoval stejnosměrný proud, Tesla už v roce 1888 ukázal, že střídavý proud umožní přenášet energii na vzdálenosti, které byly do té doby nepředstavitelné. Indukční motor a sofistikovaný systém transformátorů přinesly efektivní rozvod elektřiny, který se stal základním kamenem dnešních sítí. Tesla doslova naučil svět svítit.

O několik let později se pustil do experimentů s vysokofrekvenčním napětím. Jeho slavná Tesla cívka dokázala generovat výboje o délce mnoha metrů a stala se předobrazem bezdrátového přenosu energie. Tesla snil o planetárním systému, který by umožnil nejen přenos informací, ale i bezdrátové zásobování elektřinou. Wardenclyffe Tower na Long Islandu měla být první takovou stanicí, jenže finančníci projekt zastavili, protože nechtěli, aby „elektřina zadarmo“ podkopala jejich obchodní modely.

Roku 1898 Tesla všechny ohromil, když na výstavě v New Yorku předvedl loď ovládanou rádiovým signálem. Nazval ji telautomat a veřejnost tehdy věřila, že jde o podvod. Nikdo nechtěl připustit, že někdo dokáže bezdrátově řídit stroj na dálku. Tento moment byl zrodem dálkového ovládání, techniky, která dnes tvoří základ dronů, robotiky a celého Internetu věcí.

V medicíně a fyzice se Tesla proslavil experimenty s rentgenovým zářením. Už v době, kdy Roentgen své snímky teprve zkoumal, Tesla pořizoval vlastní radiografie. O jeho úspěších se však dozvědělo jen málo lidí, protože v roce 1895 mu vyhořela laboratoř a velká část dokumentace shořela. Přesto se dodnes objevují zmínky o tom, že Tesla nezávisle objevil X-paprsky a že jeho přístroje umožnily pozorovat i neznámé formy záření vysoké frekvence.

Dalším pozoruhodným nápadem byla bezlopatková turbína. Roku 1906 Tesla sestrojil kompaktní motor, který díky efektu adheze a tření rotujících disků dosahoval vysokých otáček a výkonu až 200 koňských sil. Přestože průmysl tehdy upřednostnil konvenční pístové a lopatkové stroje, princip Tesla turbíny inspiroval pozdější generace inženýrů, kteří jej využili pro experimentální aplikace a vysokootáčková zařízení.

Tesla nebyl jen konstruktér, ale i vizionář, který otevřeně mluvil o budoucnosti bezdrátové globální sítě, přenosu obrazu a zvuku, řízení strojů na dálku a o volné energii, která by osvobodila lidstvo od závislosti na fosilních palivech. Jeho světový systém (propojení komunikačních a energetických uzlů) se mnoha lidem zdál jako bláznovství, přesto dnes v principu existuje v podobě internetu a satelitních sítí.

Psali jsme: Drobeček s křídly rychlejšími než kulka. Fascinující život kalypty

Jeho život zůstal plný rozporů. Na jedné straně byl slavný a obdivovaný, na straně druhé strádal nedostatkem peněz a podpory. Často na to doplácelo i jeho zdraví. Říkalo se, že celé hodiny pracoval bez odpočinku, spal jen pár hodin denně a jeho mysl byla posedlá myšlenkou poskytnout lidem stroje, které je osvobodí. Tesla zemřel v roce 1943 v chudobě, ale jeho patenty, nápady a výzkum dnes tvoří základ moderní elektrotechniky.

Dnes je jeho jméno synonymem vizionářství. Až si příště zapnete dálkově ovládané zařízení, nabijete telefon bezdrátově nebo budete obdivovat rentgenový snímek, vzpomeňte si na muže, který před sto lety přemýšlel tak, jak se jiní neodvážili ani snít. Nikola Tesla - génius, kterého svět tehdy nedokázal pochopit, ale jehož odkaz dnes žije v každém proudu a signálu.

(Pilař, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)