Ještě před několika desetiletími archeologové objevovali starověká města především náhodou nebo při náročných terénních průzkumech. Dnes často začíná hledání na obrazovkách počítačů, kde odborníci analyzují satelitní snímky Země pořízené stovky kilometrů nad jejím povrchem.
Dálkový průzkum Země se během posledních let stal jedním z nejvýznamnějších pomocníků archeologie. Díky němu se podařilo vytipovat tisíce lokalit, které by při běžném průzkumu zůstaly nepovšimnuté.
Satelity dokážou pořizovat snímky nejen ve viditelném světle, ale také v dalších částech elektromagnetického spektra. Zaznamenávají například rozdíly ve vlhkosti půdy, změny vegetace nebo jemné terénní nerovnosti. Právě ty mohou naznačovat, že se pod povrchem ukrývají základy staveb, staré komunikace nebo pozůstatky dávných sídel.
Velký průlom přinesla také technologie LiDAR (Light Detection and Ranging). Ta se při archeologických průzkumech nejčastěji používá z letadel nebo dronů a pomocí milionů laserových paprsků vytváří velmi přesné modely terénu. Díky tomu dokáže „odfiltrovat“ vegetaci a zobrazit tvary krajiny ukryté pod lesním porostem.
Právě LiDAR umožnil archeologům objevit rozsáhlé mayské komplexy v Guatemale, Mexiku a Belize. Pod hustým tropickým pralesem se objevily tisíce staveb, silnic, teras i opevnění, což výrazně změnilo dosavadní představy o velikosti a organizaci mayské civilizace.
K analýze obrovského množství dat se dnes stále častěji využívá také umělá inteligence. Ta dokáže vyhledávat pravidelné geometrické tvary nebo neobvyklé změny v krajině, které mohou upozornit na dosud neznámá archeologická naleziště. Konečné potvrzení ale vždy zůstává na archeolozích, kteří výsledky ověřují přímo v terénu.
Moderní technologie pomohly objevit pozůstatky starověkých sídel v Egyptě, na Blízkém východě, v Jižní Americe i v Evropě. V některých případech odhalily dávné římské cesty ukryté pod dnešními poli, jinde starověké zavlažovací systémy nebo rozsáhlá sídla pohřbená pod pouštním pískem.
Současná archeologie už proto není jen o vykopávkách. Stále častěji začíná analýzou satelitních snímků, laserového skenování a digitálních modelů krajiny. Každý nový soubor dat může upozornit na místo, kde se pod zemí ukrývá dosud neznámá část lidské historie.
Psali jsme: Nejstarší restaurace světa vaří už tři století
Je proto pravděpodobné, že některé z nejvýznamnějších archeologických objevů příštích desetiletí nezačnou výkopem v terénu, ale analýzou dat získaných z oběžné dráhy Země nebo z leteckého laserového mapování. Moderní technologie tak otevírají archeologům zcela nové možnosti poznávání minulosti.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. https://earthobservatory.nasa.
