Nejbližší hvězda ke Slunci leží z kosmického pohledu téměř za rohem. Proximu Centauri však od Země dělí přibližně 40 bilionů kilometrů. Dokonce i světlo potřebuje k překonání této vzdálenosti více než čtyři roky. Pro dnešní kosmickou techniku jde o mimořádně vzdálený cíl.
Proxima přitom není zajímavá jen svou blízkostí. Astronomové u ní v roce 2016 objevili planetu Proxima Centauri b, jejíž minimální hmotnost je podobná hmotnosti Země. Nachází se v takzvané obyvatelné zóně, kde by za vhodných podmínek mohla existovat kapalná voda. Jenže mezi objevem planety a možností vyslat k ní kosmickou sondu leží zásadní technologický problém. I naše nejrychlejší stroje by při použití dnešních pohonných metod potřebovaly na mezihvězdnou cestu nesrovnatelně více času, než trvá lidský život.
Proxima Centauri je malý červený trpaslík s hmotností přibližně osminy Slunce. Vyzařuje mnohem méně energie, a proto leží jeho obyvatelná zóna podstatně blíže než u naší hvězdy. Planeta Proxima b obíhá ve vzdálenosti přibližně 7,3 milionu kilometrů a jeden oběh dokončí za pouhých 11,2 dne. Podle současných měření dosahuje její minimální hmotnost přibližně 1,06násobku hmotnosti Země.
To však neznamená, že jde o druhou Zemi. Dosud nevíme, zda má stabilní atmosféru, oceány nebo podmínky umožňující život. Proxima Centauri navíc produkuje silné hvězdné erupce a intenzivní záření, které mohou atmosféru blízké planety postupně narušovat. Některé modely přesto připouštějí, že za určitých podmínek by si planeta mohla atmosféru udržet.
Měřítko vzdálenosti nejlépe ukazuje srovnání se skutečnými kosmickými sondami. Voyager 1, vypuštěný roku 1977, se vůči Slunci pohybuje rychlostí přibližně 17 kilometrů za sekundu. Kdyby touto rychlostí mířil přímo k Proximě Centauri a vzdálenost se neměnila, cesta by trvala zhruba 75 tisíc let.
Ani nejrychlejší člověkem vyrobený objekt by situaci jednoduše nevyřešil. Sonda Parker Solar Probe dosáhla při těsných průletech kolem Slunce rekordní rychlosti přibližně 692 tisíc kilometrů za hodinu. Pokud by ji dokázala nepřetržitě udržovat směrem k Proximě, cesta by teoreticky trvala kolem 6600 let. Jde ovšem pouze o matematické srovnání. Parkerova sonda dosahuje mimořádné rychlosti při průletu hluboko v gravitačním poli Slunce, nikoli při odletu do mezihvězdného prostoru.
Skutečná výprava by navíc musela počítat s pohybem cílové hvězdy, navigací, zdrojem energie a případným brzděním. U lidské posádky by se přidaly další problémy. Loď určená k letu po tisíce let by musela zajistit fungování uzavřeného ekosystému, výrobu potravin, recyklaci vody, ochranu před zářením i opravy techniky po stovky generací. Takový systém lidstvo zatím nedokázalo vytvořit.
Úplně jiný přístup představil v roce 2016 projekt Breakthrough Starshot. Jeho cílem bylo vyvinout mimořádně malé robotické sondy vybavené lehkou odraznou plachtou. Výkonná soustava laserů by plachtu urychlovala tlakem světla až na přibližně 20 procent rychlosti světla, tedy téměř 60 tisíc kilometrů za sekundu. Při této rychlosti by sonda mohla překonat vzdálenost k Proximě přibližně za 21 let. Další více než čtyři roky by pak trvalo, než by získaná data dorazila zpět na Zemi.
Taková technologie by zásadně změnila možnosti mezihvězdného výzkumu. Namísto desítek tisíc let by cesta trvala jednu generaci. Problémy však zůstávají obrovské. Vědci by museli vyřešit konstrukci ultralehkých plachet, přesné laserové urychlování, zásobování sondy energií, přenos dat na mezihvězdnou vzdálenost i ochranu před srážkami s prachem při extrémní rychlosti.
Sonda by navíc kolem cílové hvězdy pouze proletěla. Zabrzdit a vstoupit na oběžnou dráhu by vyžadovalo další, podstatně náročnější řešení. Původní iniciativa Starshot nedospěla k realizaci takové mise a podle informací zveřejněných v roce 2025 byla její činnost utlumena. Princip laserového pohonu však zůstává předmětem vědeckého a technického výzkumu.
Proxima Centauri je nejbližší hvězdou, ale i ona ukazuje, jak obrovské jsou skutečné vzdálenosti ve vesmíru. S dnešními sondami je dosažitelná pouze v teoretických výpočtech počítajících s tisíciletími letu. Nové způsoby pohonu by tuto hranici mohly jednou změnit, zatím však zůstávají na úrovni výzkumu a experimentálních návrhů.
(mia, prvnizpravy.cz, repro: webmaxi)
Zdroj: 1. NASA – Proxima Centauri b; 2. European Southern Observatory – Planet Found in Habitable Zone Around Nearest Star; 3. NASA – Voyager 1: The Farthest Spacecraft; 4. Scientific American – How a Billionaire’s Plan to Reach Another Star Fell Apart
