Muréna nosatá (Rhinomuraena quaesita) patří mezi nejpozoruhodnější murény světa. Je jediným zástupcem rodu Rhinomuraena a od příbuzných ji na první pohled odlišují velké vějířovité přední nozdry, dlouhé stužkovité tělo a trvale pootevřená ústa. Některé anatomické znaky jsou natolik specifické, že část autorů ji vyčleňuje do samostatné čeledi Rhinomuraenidae, i když většina odborníků ji stále řadí do čeledi murénovití (Muraenidae). Druh popsal Samuel Garman v roce 1888. Kdysi bývala mylně považována za několik různých druhů, protože jednotlivá vývojová a pohlavní stadia mají zcela odlišné barvy.

Domovem murény nosaté je tropický Indo-Pacifik, od východní Afriky přes Indii, Indonésii a severní Austrálii až po Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii a jižní Japonsko. Nejčastěji obývá laguny a útesové okraje v hloubkách od 1 do přibližně 60–70 metrů. Silně se váže na konkrétní úkryt: jednotliví jedinci zůstávají v téže noře měsíce až roky. Většinu dne tráví ukrytí v písku či suti s vystrčenou hlavou a čekají na kořist, kterou tvoří především drobné ryby.

Zbarvení a proměny druhu patří k největším kuriozitám mezi murénami. Mladí jedinci jsou černí se žlutou hřbetní ploutví. Dospívající samci se mění do zářivě modré se žlutou hlavou a okrajem hřbetní ploutve. Později dochází k protandrické změně pohlaví, kdy se z modrých samců stávají žluté samice. Právě tato dramatická barevná fáze mátla dřívější taxonomy. Muréna nosatá je tak jedinou známou murénou, u níž je barevná i pohlavní proměna tak nápadná. Dorůstá běžně 90–120 centimetrů, výjimečně až 130 centimetrů.

Charakteristické jsou široce rozšířené nozdry ve tvaru „lopatek“ a jemné chapadlovité výrůstky na čelistech, které pravděpodobně zvyšují proudění vody přes čichové receptory a umožňují v úzkých norách aktivně „očichávat“ okolí. Vysoká, souvislá hřbetní ploutev dává tělu stužkovitý profil a spolu s velkým počtem obratlů umožňuje hadovitě přesné manévrování v písku i mezi kameny. Tyto znaky vysvětlují typické chování, kdy ryba trpělivě číhá s hlavou vystrčenou z nory a bleskově útočí na nic netušící kořist.

Z hlediska ochrany je druh podle IUCN veden jako Least Concern, tedy „málo dotčený“, ale místní populace mohou být citlivé na přímé odchyty pro akvaristiku i na úbytek útesových stanovišť vlivem znečištění, oteplování a ničení pobřeží. Vzhledem k silné vazbě na jedno útočiště může zničení malé části útesu znamenat ztrátu celé subpopulace. Základní sumář biologie, rozšíření a poznatků z praxe udržují FishBase a regionální portály jako Fishes of Australia.

Psali jsme - Valovka severní: „mořský anděl“ severních oceánů

V akvaristice je muréna nosatá vyhledávaná pro svou fotogenickou modro-žlutou či sytě žlutou fázi a pro zvyk vystrkovat hlavu z písku. Zkušené chovatele však varuje pověst choulostivého „krále útěkářů“, vyžaduje silnou filtraci, pevné kryty a členité prostředí s možností vyhrabat si noru. Není vhodná ke korýšům, které by mohla ulovit, ani k agresivním rybám, které by ji stresovaly. Dlouhodobé prospívání v zajetí bývá obtížné, což je další důvod, proč by odběr z volné přírody měl být omezený a nahrazován legálním odchovem.

Zdroje: FishBase – Rhinomuraena quaesita: biologie, hloubkový rozsah, potravní návyky, barevné fáze; Fishes of Australia: popis barevných stadií a chování; WoRMS: taxonomické detaily a bibliografie; iNaturalist a Reef Life Survey: distribuční záznamy a terénní fotografie.

(Pilař, prvnizpravy.cz, foto: zai)