Z výšky připomíná obrovskou stavebnici položenou doprostřed Indického oceánu. Tisíce domů stojí těsně vedle sebe, úzké ulice vytvářejí hustou síť a téměř každý volný metr zabírají budovy. Tak vypadá Malé, hlavní město Malediv, jeden z nejhustěji osídlených městských ostrovů světa.
Historický ostrov má rozlohu přibližně dva kilometry čtvereční. Podle sčítání z roku 2022 zde žilo 137 238 obyvatel, tedy zhruba 66 až 70 tisíc lidí na kilometr čtvereční podle použitého vymezení rozlohy. Celá správní oblast Malé, zahrnující také okolní ostrovy, měla 211 908 obyvatel. Na tuto malou část země tak připadalo více než 40 procent populace Malediv.
Malé bylo po staletí sídlem maledivských panovníků, a proto se mu říkalo Královský ostrov. Po zrušení monarchie v roce 1968 zůstalo politickým a hospodářským centrem země. Postupně se zde soustředily státní instituce, nemocnice, školy, banky a obchodní společnosti. Obyvatelé dalších maledivských ostrovů proto přicházeli za prací, vzděláním i zdravotní péčí.
Problémem byla samotná geografie. Město vzniklo na malém korálovém ostrově, kde nebyl prostor pro rozsáhlejší výstavbu. Původní nízké domy postupně nahrazovaly vícepodlažní budovy a ubývalo veřejných prostranství. Malé se rozšiřovalo také zasypáváním částí okolní laguny. Přesto zůstalo mimořádně stísněným městem, které musí na velmi malé ploše zajistit bydlení, dopravu, zásobování i všechny základní veřejné služby.
Vedle přelidnění čelí Malé ještě závažnější hrozbě. Maledivy patří k nejníže položeným státům světa. Podle Světové banky leží nejméně 80 procent rozlohy jejich souše méně než jeden metr nad průměrnou hladinou moře. Tento údaj se vztahuje k celému souostroví, nikoli přímo k hlavnímu městu. I Malé však ohrožují pobřežní záplavy, silné vlny a dlouhodobé zvyšování hladiny oceánu.
Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC odhaduje, že při scénáři velmi vysokých emisí by globální průměrná hladina moře mohla do roku 2100 vzrůst o 63 až 101 centimetrů oproti období 1995 až 2014. Při nižších emisích by byl vzestup menší. Skutečná změna u jednotlivých ostrovů se navíc může od globálního průměru lišit.
Malé proto chrání mohutné betonové hráze a vlnolamy. Významnou část systému financovalo Japonsko a jeho výstavba byla dokončena v roce 2002. O dva roky později se ukázala jeho hodnota. Při tsunami v prosinci 2004 ochranné stavby významně omezily škody v hlavním městě, přestože voda některé jeho části zaplavila.
Hráze však nejsou trvalou zárukou bezpečí. S postupujícím růstem hladiny oceánu porostou také náklady na jejich údržbu, odvodnění města a ochranu pobřežní infrastruktury. Když historické Malé prakticky vyčerpalo prostor pro další výstavbu, maledivská vláda zvolila neobvyklé řešení. Rozhodla se vytvořit novou pevninu. V říjnu 1997 začaly práce na umělém ostrově Hulhumalé, který vznikl navršením písku v mělké laguně nedaleko mezinárodního letiště.
První etapa vytvořila přibližně 189 hektarů nové souše. Povrch byl navržen zhruba dva metry nad průměrnou hladinou moře, což je více než u mnoha přirozených maledivských ostrovů. Na rozdíl od historického Malé vznikalo Hulhumalé podle urbanistického plánu. Nabízí širší komunikace, obytné komplexy, školy, veřejné prostory a více zeleně. Další etapa rekultivace jeho rozlohu výrazně zvětšila.
Podle sčítání z roku 2022 žilo v obou etapách Hulhumalé dohromady 65 714 obyvatel. Umělý ostrov se tak stal důležitou součástí rozšiřující se metropole. Ani nová pevnina však není bez rizik. Vyšší poloha pomáhá omezit některé hrozby zaplavení, ale ostrov stále potřebuje ochranu pobřeží a funkční odvodnění. Rozšiřování souše navíc může poškodit okolní korálové a lagunové ekosystémy.
Příběh Malé tak ukazuje neobvyklou podobu současné urbanizace. Malý korálový ostrov se během několika generací změnil v jedno z nejhustěji osídlených míst světa. Když přestal stačit, začali si jeho obyvatelé vytvářet další prostor přímo v oceánu. Malé dnes nebojuje pouze s nedostatkem místa. Musí také hledat odpověď na otázku, jak dlouhodobě chránit město, jehož budoucnost stále více závisí na vývoji hladiny světových oceánů.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Maldives Bureau of Statistics – Population by Islands, Census 2022; 2. Maldives Bureau of Statistics – Census 2022 Results Summary; 3. Housing Development Corporation – Annual Report 2021, historie Hulhumalé; 4. World Bank – Maldives Country Climate and Development Report; 5. IPCC – Climate Change 2021, Summary for Policymakers; 5. Ministry of Foreign Affairs of Japan – Sea Wall Protection of Malé
