Vláda Andreje Babiše slibuje dostupnější kulturu, obnovu památek a lepší podmínky kulturních institucí. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 zvyšuje výdaje Ministerstva kultury ze 17,60 na 19,26 miliardy korun, tedy o 1,65 miliardy neboli 9,4 procenta. Jde o výrazné nominální posílení, které však musí pokrýt také vyšší platy, provozní náklady a pokračující investice. Vláda navíc 5. října schválila Státní kulturní politiku na období 2026–2029. Dokument přináší další závazky v oblasti kulturního dědictví, infrastruktury, regionů a kreativních odvětví. Konkrétní odpovědnost, termíny a realizaci opatření však mají určit až navazující akční plány.
Programové prohlášení slibuje lepší odměňování pracovníků v kultuře a modernizaci kulturních institucí. Ministerstvo již představilo záměr devítiprocentního zvýšení platů. Rozpočtové navýšení tak může pomoci dlouhodobě podfinancovaným profesím, část prostředků však současně spotřebují rostoucí provozní výdaje. Vláda plánuje pokračování rekonstrukce Nové scény Národního divadla, obnovy Invalidovny i investic do depozitářů Národní galerie a Národní knihovny. Jde o nákladné víceleté projekty, jejichž finanční potřeby přesahují jediný rozpočet. Ze souhrnných údajů zatím nelze určit, kolik prostředků po zajištění platů a provozu skutečně připadne na jednotlivé investice. Vláda by proto měla doložit jejich celkové náklady, harmonogramy a financování v dalších letech.
Regionální kultura má dostat miliardy. Rozhodne jejich rozdělení
Vláda při červencovém hodnocení programového prohlášení představila podporu živé kultury v regionech ve výši 1,2 miliardy korun. Dalších přibližně 350 milionů uvedla pro profesionální divadla, orchestry a další mimopražské instituce. Z veřejných vyjádření však není zřejmé, zda jde o zcela nové prostředky, nebo převážně o pokračování dosavadních programů. Pro malé obce, kulturní spolky, muzea a regionální instituce přitom není rozhodující pouze celková výše dotací, ale také jejich dostupnost a předvídatelnost. Jednorázová podpora nenahradí dlouhodobé financování činnosti a údržby kulturní infrastruktury.
Kultura navíc podporuje cestovní ruch a místní ekonomiku. Rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj však současně klesá o více než deset miliard korun. Tento pokles sám o sobě nedokazuje omezení podpory cestovního ruchu, vyvolává však otázku, jak budou společné regionální projekty financovány.
Nová kulturní politika potřebuje rozpočet, nejen cíle
Státní kulturní politika 2026–2029 slibuje dostupnější kulturní služby, ochranu památek, digitalizaci a podporu kreativního průmyslu. Ministerstvo má její naplňování každoročně vyhodnocovat. Zásadní však bude obsah připravovaných akčních plánů. Musí stanovit konkrétní projekty, odpovědné instituce, finanční prostředky a měřitelné výsledky. Bez toho nelze spolehlivě ověřit, zda přidělené peníze odpovídají rozsahu nových závazků.
Otevřenou otázkou zůstává také plánované zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Případná změna financování veřejnoprávních médií musí současně zajistit jejich stabilitu a nezávislost. Bez schváleného modelu nelze její finanční dopady považovat za vyřešené. Rozpočet na rok 2027 potvrzuje, že vláda kultuře skutečně přidává peníze. Současně však rozšiřuje programové závazky a připravuje nákladné investice, jejichž úplné finanční zajištění zatím ze zveřejněných souhrnných údajů nevyplývá.
Rozhodující proto nebude samotné navýšení o 1,65 miliardy korun, ale dokončené rekonstrukce, dostupnost kultury v regionech a stabilnější podmínky jejích pracovníků. Nová kulturní politika potřebuje konkrétní rozpočtový plán. Bez něj zůstává část vládních slibů obtížně ověřitelná.
(Barták, prvnizpravy.cz, foto: red.)
Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 2. Ministerstvo financí – Návrh rozpočtu 2027, přehled výdajů kapitol; 3. Ministerstvo kultury – Státní kulturní politika 2026–2029; 4. Vláda ČR – Vyhodnocení programového prohlášení; 5. Ministerstvo financí – Rozpočtová dokumentace na rok 2027
