V jihoamerických lesích, savanách a křovinách žije savec, který může vážit desítky kilogramů, má mohutný krunýř a přední drápy tak velké, že působí téměř nepatřičně. Přesto ho většina lidí nikdy neuvidí. Pásovec obrovský (Priodontes maximus) je převážně noční, velmi plachý a na mnoha místech se vyskytuje v mimořádně nízkých populačních hustotách. I proto patří k nejméně známým velkým savcům Jižní Ameriky.
Je největším žijícím druhem pásovce. Délka těla bez ocasu dosahuje přibližně 75 až 100 centimetrů, ocas měří dalších 40 až 50 centimetrů. Dospělí jedinci obvykle váží mezi 20 a 60 kilogramy, přičemž v zajetí byli zaznamenáni i jedinci o hmotnosti kolem 80 kilogramů. Tělo chrání tmavý krunýř s 11 až 13 pohyblivými pásy a přední končetiny nesou mimořádně mohutné drápy.
Ty používá především při hloubení nor a rozebírání termitišť. Potravu pásovce obrovského tvoří hlavně mravenci a termiti, které dokáže díky mohutným drápům získávat i z velmi pevných hnízd. Při hledání potravy přitom výrazně narušuje půdu a vytváří struktury, které následně využívají další organismy.
Mimořádný význam mají jeho nory. Jsou velké, hluboké a po opuštění poskytují úkryt celé řadě dalších živočichů. Výzkumy zaznamenaly nejméně 26 druhů obratlovců, které tyto nory využívají. Pásovec obrovský je proto považován za ekosystémového inženýra – zvíře, jehož činnost mění prostředí způsobem důležitým i pro další druhy.
Jedním z hlavních problémů je ztráta a fragmentace přirozeného prostředí. Rozšiřování zemědělské půdy, pastvin, silnic a dalších lidských aktivit rozděluje krajinu na stále menší části. To je problém především pro druh, jehož jednotlivci využívají velmi rozsáhlá území. Podle údajů odborné skupiny IUCN může domovský okrsek jednoho pásovce dosahovat přibližně 450 až 1 500 hektarů.
Významnou část jeho životního prostoru tvoří brazilské Cerrado, nejrozsáhlejší savanová oblast Jižní Ameriky a jeden z biologicky nejbohatších regionů planety. Právě tato krajina však rychle ustupuje zemědělství. WWF uvádí, že v důsledku dlouhodobé zemědělské expanze již byla odstraněna přibližně polovina původní vegetace Cerrada.
Dalším nebezpečím je lov. Velký pásovec byl v některých oblastech tradičně loven pro maso a vzhledem k nízké populační hustotě může mít i relativně malý počet zabitých zvířat na místní populaci značný dopad. Pásovec se navíc rozmnožuje pomalu. Samice obvykle rodí pouze jedno mládě a k rozmnožování pravděpodobně nedochází každý rok.
Jeho skrytý způsob života ochranu ještě komplikuje. Vědci často nevědí, kolik jedinců v konkrétní oblasti skutečně žije. Výzkum proto využívá fotopasti, sledování stop a nor, identifikaci jednotlivých zvířat podle znaků na krunýři i telemetrii. Teprve v posledních desetiletích začínáme podrobněji poznávat, jak pásovec obrovský využívá krajinu, jak dlouho může žít a jak důležitou úlohu hraje pro ostatní živočichy.
Pásovec obrovský není typickým symbolem ochrany přírody. Nemá majestátnost jaguára ani bezprostřední přitažlivost malých divokých koček. Přesto právě jeho nenápadný ústup dobře ukazuje, jak může v Jižní Americe mizet velký savec, aniž by si toho většina světa vůbec všimla.
Jeho krunýř působí téměř nezničitelně, ale před proměnou krajiny jej neochrání. A právě to je možná největší paradox tohoto zvláštního živočicha: největší pásovec světa může z některých částí Jižní Ameriky zmizet dříve, než jeho skutečný život stačíme důkladně poznat.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. IUCN SSC Anteater, Sloth and Armadillo Specialist Group – Giant Armadillo; 2. IUCN Red List – Giant Armadillo (Priodontes maximus); 3. WWF – Cerrado, the Brazilian Savanna
