Meklenbursko-Přední Pomořansko ukazuje v koncentrované podobě problém, který stále více mění německou politiku. AfD podle předběžného úředního výsledku vyhrála zemské volby s 38,2 procenta hlasů a obsadila 32 ze 71 mandátů. Druhá SPD získala 35,5 procenta a 29 křesel. Přesto právě SPD nyní vede jednání o nové vládě, zatímco AfD pro sestavení většiny nemá partnera.
Politická aritmetika je neúprosná. Levice a Zelení získali po pěti mandátech, takže SPD, Levice a Zelení disponují společně 39 hlasy. K většině je potřeba 36. Sondovací rozhovory už začaly a jejich cílem je zjistit, zda mohou tři strany vytvořit kabinet pod vedením dosavadní ministerské předsedkyně Manuely Schwesigové. AfD by v takovém případě zůstala navzdory volebnímu vítězství jedinou opoziční frakcí.
AfD zdvojnásobila podporu, vládu přesto nesestaví
Rozsah posunu je výrazný. Ve volbách v roce 2021 získala AfD 16,7 procenta, letos 38,2 procenta. Její podíl se tedy více než zdvojnásobil. Ještě názornější je mapa přímých mandátů: před pěti lety získala AfD jediný volební obvod, letos zvítězila ve 22 z 36. SPD získala zbývajících čtrnáct.
Povolební data Infratest dimap ukazují, odkud část růstu přišla. Model volebních přesunů odhaduje čistý přírůstek AfD přibližně 66 tisíc hlasů z někdejšího tábora nevoličů, 48 tisíc od SPD a 32 tisíc od CDU. Jde o statistický model založený na průzkumech a volebních datech, nikoli o sledování jednotlivých voličů, čísla proto nelze číst jako přesný seznam individuálních přechodů. Směr změny je však zřetelný: AfD dokázala současně mobilizovat nevoliče i odebírat podporu tradičním stranám.
To je podstatné i pro debatu o německé Brandmauer. V Meklenbursku-Předním Pomořansku zatím funguje jako koaliční bariéra. SPD, Levice i Zelení spolupráci s AfD odmítají a AfD sama už připouští, že vládní účast není nyní reálná. Jako volební brzda však tento mechanismus nefungoval. Strana během pěti let vzrostla z 16,7 na 38,2 procenta.
CDU spadla z 13,3 na 4,9 procenta
Ještě tvrdší zprávou jsou volby pro CDU. V roce 2021 měla 13,3 procenta hlasů, nyní podle předběžného výsledku pouze 4,9 procenta. Pokud tento výsledek potvrdí zemský volební výbor, CDU poprvé v historii Spolkové republiky nepřekoná pětiprocentní hranici v některé zemské volbě. Definitivní výsledek má být stanoven 30. září. Zemský volební komisař Christian Boden uvedl, že CDU chybí přibližně 700 až 800 hlasů a změnu výsledku považuje za velmi nepravděpodobnou.
Následky přišly okamžitě. Zemský předseda CDU Daniel Peters po volebním neúspěchu odstoupil, stejně jako generální tajemnice Katy Hoffmeisterová. Dočasné vedení zemské organizace převzal Philipp Amthor. CDU se tak ocitla nejen mimo jednání o vládě, ale podle nynějších čísel úplně mimo parlament.
Problém CDU přitom není pouze v procentním výsledku. Povolební průzkum Infratest dimap zjistil, že jen 13 procent dotázaných považovalo CDU za stranu s nejlepšími řešeními ekonomických problémů. Podle ARD jde o nejnižší takto naměřenou ekonomickou kompetenci CDU při zemských volbách v Německu. Model přesunů zároveň odhaduje, že CDU ztratila přibližně 32 tisíc hlasů ve prospěch AfD a 25 tisíc směrem k SPD.
Výsledek proto zasahuje přímo i spolkovou CDU Friedricha Merze. Reuters po sérii zářijových zemských voleb upozornil na rostoucí tlak uvnitř vládní koalice a na komplikace pro plánované hospodářské, daňové, důchodové a zdravotní reformy. Merz výsledek CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku označil za „desaster“, zároveň ale dal najevo, že chce ve funkci pokračovat.
Firewall AfD zastavil u vlády, nikoli u volebních uren
SPD nyní jedná s Levicí a Zelenými. Samotné zahájení sondáží ještě neznamená hotovou koalici. NDR uvádí, že následná koaliční jednání by mohla být dokončena začátkem až v polovině listopadu. Pokud se trojice dohodne, bude disponovat 39 mandáty proti 32 poslancům AfD.
Takový výsledek by byl z institucionálního hlediska jednoznačný: AfD by sice vyhrála volby, ale nezískala by výkonnou moc. V Bundesratu totiž jednotlivé spolkové země nezastupuje opozice, nýbrž členové zemských vlád. Dokud AfD není součástí kabinetu v Schwerinu, její vítězství jí nedává přímý podíl na hlasování Meklenburska-Předního Pomořanska ve spolkové komoře ani na evropských otázkách, které přes Bundesrat procházejí.
Pro německou politiku je ale výsledek širším varovným signálem o fragmentaci stranického systému. Dosavadní strategie ostatních stran dokáže AfD zabránit ve vstupu do vlády, pokud mají alternativní většinu. Sama o sobě však nezabránila jejímu prudkému volebnímu růstu. Současně CDU v téže zemi klesla pod pětiprocentní hranici a přišla o možnost ovlivňovat dění přímo v zemském parlamentu.
Meklenbursko-Přední Pomořansko proto přináší dva odlišné výsledky současně. AfD získala volební vítězství, ale zatím nikoli moc. Její soupeři mohou sestavit vládu bez ní, avšak za cenu parlamentu, v němž bude nejsilnější strana zároveň jedinou opozicí. Schopnost takového uspořádání fungovat po celé volební období bude důležitým testem nejen pro Schwerin, ale i pro spolkovou politiku v Berlíně.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Tagesschau – analýza voleb a přesunů voličů; 2. Landtag Mecklenburg-Vorpommern – výsledky zemských voleb 2021; 3. Reuters – dopad zemských voleb na vládu Friedricha Merze; 4. NDR – sondovací rozhovory SPD, Levice a Zelených; 5. NDR – povolební situace, AfD a propad CDU
