ČERVENÝ KOBEREC U SOUSEDŮ, ŠÍLENÁ URSULA A EVROPA JAKO „KŮL V PLOTĚ“. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš veřejně představil svůj plán, jak vyřeší střet zájmů v případě, že bude pověřen řízením vlády. Dokument popisuje kroky, které mají odstranit obavy ohledně jeho podnikatelských aktivit i budoucího výkonu funkce. Prezident Petr Pavel jeho návrh ocenil a oznámil, že 9. prosince Andreje Babiše jmenuje premiérem.
Vidíte v Babišově návrhu skutečné řešení střetu zájmů, nebo jen politicky nutný dokument, který má otevřít cestu k jeho jmenování?
Upřímně... mně je to jedno. Celý zákon o střetu zájmů vznikl kvůli Babišovi, aby mu zkomplikoval cestu k premiérskému křeslu. Takový Jurečka byl ministrem a vůbec nebyl problém, že jeho zemědělské firmy berou také dotace. Kdyby dotací nebylo, nemusel být ani Lex Babiš.
Bude Andrej Babiš jmenován premiérem? Bude! Tím pádem splnil, co splnit měl a tím to končí. Nepochybuji ovšem, že jeho političtí protivníci si najdou milion důvodů, proč zákonu nedostál a určitě z toho bude zase nějaký další soud.
Ve vzduchu však stále visí otazník nad tím, zda bude Filip Turek jmenován ministrem. Prezident Pavel nejprve uvedl, že Turek musí „naprosto důkladně a zodpovědně vysvětlit všechno, co se kolem něj děje“. Následně dodal, že Turek je podle něj „nositelem vlastností, které se neslučují s výkonem člena vlády“. Stane se nakonec Filip Turek členem vlády a je podle Vás Petr Pavel „nositelem vlastností, které se slučují s výkonem funkce prezidenta ČR“?
Petr Pavel se zase jednou vrátil do své role předsedy základní organizace KSČ. Až mi slza ukápla. V souladu s touto rolí zase začal kádrovat, ačkoliv má sám másla na hlavě víc než dost. Ne proto, že kdysi dávno souhlasil s "bratrskou pomocí," ale proto, že ještě před pár lety tvrdil, že nemá politické ambice, ale pak je měl. Tvrdil, že nebude mít žádné předběžné podmínky pro jmenování vlády, ale pak je měl. Mluví o demokracii, ale podává si ruku se syrským hrdlořezem. A nyní hodnotí Filipa Turka nikoliv podle kompetencí, ale podle mediálního řevu. Zvolili jsme si komoušského kádrováka, tak holt máme komoušského kádrováka.
Nový šéf Sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura byl na Slovensku přijat mimořádně vřele. Prezident Peter Pellegrini označil setkání za „velmi přínosné“ a premiér Robert Fico zdůraznil zájem Slovenska o užší spolupráci s novým vedením české Sněmovny. Návštěva tak otevřela prostor k obnovení česko-slovenských vztahů, které byly v posledních letech narušeny výroky a konfrontační politikou představitelů Fialovy vlády vůči Slovensku. Co podle vás vypovídá vřelé přijetí Tomia Okamury na Slovensku o změnách ve středoevropské politice a o obrazu České republiky v očích našich sousedů?
Tomio Okamura vrátil česko-slovenské vztahy tam, kde by měly být. Jsme bratrské národy, sdíleli jsme společný stát i společné dějiny a je dobře, že se naše vztahy i na vrcholové úrovni vracejí tam, kde byly vždycky. Bratia Slováci to vidí podobně a já jsem rád, že slovenský prezident se na nás za Fialu a Pekarovou nehněvá, ale bere to podobně jako my - jako chybu v matrixu, která se snad už nikdy nebude opakovat.
Po vřelém přijetí Tomia Okamury na Slovensku se část dosluhujících poslanců bývalé vládní koalice rozhodla doslova „na truc“ vyrazit do Bratislavy také. Jak to ale vypadá, jejich plán bere rychle za své. Slovenský prezident Peter Pellegrini totiž předem vzkázal, že se s žádnými opozičními českými poslanci setkávat nehodlá. Celá akce tak působí spíše jako nevydařený pokus vrátit se do hry, která mezitím pokračuje úplně jiným směrem. Co říkáte na snahy o „truc výpravu“ a na reakci Slovenských vládních špiček a samotného prezidenta?
Mám z té výpravy docela srandu a myslím, že Slováci také. Čtyři roky vykřikovali, že Slovensko je fůůůj a dneska se diví, že je tam nikdo nebere, aby nedělali ostudu. Ale ať jedou. Myslím, že opozičnímu lídrovi Šimečkovi nejvíc uškodí právě tím, že se k němu bude lísat taková skvadra. Mohou jít spolu třeba do ZOO, když už nepůjdou na Bratislavský hrad.
Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně vyvolal ostré reakce. Podle kritiků nejde o žádné smíření, ale o symbolického trojského koně, který má postupně legitimizovat tlak na přepis dějin a zpochybňování Benešových dekretů. Zatímco organizátoři mluví o dialogu, odpůrci varují, že podobné akce testují, kam až je česká společnost ochotná ustoupit. Vnímáte plánovaný sraz jako neškodnou kulturní akci, nebo jako pokus o další krok směrem k legitimizaci tlaku na Benešovy dekrety?
Jestli se ten sjezd u nás odehraje bez odporu, bez demonstrací, bez lidských řetězů kolem místa konání, bez protestů a bez největší demonstrace za poslední roky, tak si tu pátou kolonu zasloužíme a zasloužíme si zopakovat naše vlastní dějiny. Až milí Landsmanšafťáci přijedou, měl by je vítat z reproduktorů jejich vlastní křik: "Heim ins Reich," aby věděli, proč tu nejsou vítání. Stejně tak by z reproduktorů měla znít jména popravených, aby si vzpomněli, proč byli po válce odsunuti.
Ale znovu opakuji. Jestli to necháme projít bez povšimnutí a bez hodně velkého protestu, tak si nezasloužíme žádnou milost.
Nejnovější průzkum SANEP přinesl pro Českou televizi i Český rozhlas nepříjemné zjištění: důvěra veřejnosti dramaticky klesá. Přestože občané musí tato média ze zákona financovat, stále větší část společnosti má pocit, že jim veřejnoprávní televize ani rozhlas nepřinášejí objektivní a vyvážené informace. Respondenti často zmiňují jednostrannost, preferování „správných“ názorů a odtržení od běžných starostí lidí. Co podle vás způsobilo tak hluboký propad důvěry v česká veřejnoprávní média, a je jejich reputace ještě vůbec napravitelná?
Naše veřejnoprávní média se prostě postavila na jednu stranu. Prostě si řekla, že už našla tu nejpravdovější pravdu a začala za ni bojovat. Přestala bojovat za objektivitu, přestala hledat jiné názory, přestala se ptát, ale začala se posmívat, kádrovat a rozdělovat. Výsledek se brzy dostavil...
Napravit se to nedá, protože i kdyby s tím zítra začali, je už pozdě. Už existují jiná média, která jejich povinnosti převzala. Už existuje jiná pluralita, existují jiné zdroje, jiné možnosti. Česká veřejnoprávní média jsou jako dinosaurus, který se dlouho posmíval maličkým lasičkám a teď zjišťuje, že je na vyhynutí. Ať vyhynou. Nikomu chybět nebudou. Z Krkavčích hor můžeme udělat muzeum doby, kdy si Václav Moravec myslel, že je tady králem.
Evropská komise udělila sociální síti X pokutu 120 milionů eur za porušení nařízení o digitálních službách, zejména kvůli nedostatečné transparentnosti a umožnění nákupu ověřovacích odznaků. Elon Musk reagoval mimořádně ostře: označil rozhodnutí Bruselu za zásah proti svobodě projevu a prohlásil, že „EU by měla být zrušena a pravomoci vráceny jednotlivým státům“. K Muskovi se přidal i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který rozhodnutí označil za útok na americké technologické platformy i na svobodu internetu. Ukazuje tento spor spíše sílící autoritářské tendence Bruselu, nebo rostoucí konflikt mezi EU a USA o kontrolu digitálního prostoru?
Obojí dohromady. Brusel je čím dál autoritářštější a Spojené státy EU začínají nesnášet víc než Putina. Ale nemylte se, USA si do evropského fungování zasadily spoustu pojistek. Podobných, jaké si zasadily do Kyjeva. Elon Musk žádnou pokutu platit nebude. Ale mohlo by se zase o někom v Evropské komisi zjistit, že kradl. To je takový oblíbený americký modus operandi.
EU končí a nejspíš to půjde ještě rychleji, než jsme si mysleli.
Plán EU použít zmrazená ruská aktiva narazil na zásadní odpor odborníků. Šlo by totiž o zásah do systému Euroclearu, tedy klíčové instituce, přes kterou prochází většina evropských dluhopisů a kde mají své cenné papíry uloženy investoři z celého světa. Jak upozornila šéfka Euroclearu, podobný krok by zničil důvěru ve finanční systém, mohl vyvolat útěk kapitálu z Evropy a spustit dominový efekt, který by ohrozil euro i stabilitu evropských bank. Přední finanční a ekonomičtí experti varují, že německý kancléř Frederik Merz s šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou si zahrávají s finanční „atomovou bombou“. Jak závažné by podle vás byly důsledky, kdyby EU skutečně sáhla na aktiva spravovaná systémem Euroclear, a uvědomují si podle Vás vůbec evropské elity, jak nebezpečný precedens tím vytvářejí?
Díváte se na to špatně. Z mně neznámého důvodu předpokládáte, že evropské elity někde v mozku najdou trochu racionality. Ale ta už tam není a ani nemůže být. Evropské elity prohrávají válku spolu s těmi ukrajinskými. Tonoucí se stébla chytá. Oni nepřemýšlejí o tom, co bude za rok, oni přemýšlejí, co bude příští týden. Oni se prostě jen snaží oddálit konec. Za takových okolností se vždycky vydávaly ty nejšílenější rozkazy a vyžadovala se nejbláznivější loajalita.
Jestli na zabavení ruských aktiv dojde, bude mít EU jen o něco horší konec. Ale to Merz ani Leyenová neřeší. Ti už dávno jedou taktiku KDD. Každý den dobrý.
Psali jsme: Lidé platí, ale nedůvěřují. SANEP mapoval vztah Čechů k ČT a rozhlasu
Nová americká Národní bezpečnostní strategie představila zásadní obrat v prioritách USA. Dokument staví na principu „America First“, důrazu na domácí bezpečnost, kontrolu migrace, boj s drogovými kartely a posílení americké dominance v západní hemisféře. Zároveň přenáší větší odpovědnost na spojence a omezuje ambice USA být „globálním policistou“. Evropská unie se v dokumentu objevuje jen okrajově, což je pro evropské elity tvrdé vystřízlivění. Co podle Vás znamená tento americký obrat pro Evropu? Má se Evropská unie připravit na mnohem „tvrdší a méně předvídatelný“ svět?
Spojené státy budou podporovat v Evropě přesný opak toho, co podporovaly doteď. To je asi nejjednodušší zhodnocení situace. Přestanou dávat peníze liberálům, ale začnou je dávat konzervativcům. Přestanou brát na stipendia Farského, ale začnou brát Turka. Přestanou podporovat sto šedesát pohlaví, ale začnou propagovat párovou rodinu. K tomu budou dělat byznys s Ruskem a soupeřit s Čínou. Co bude zatím dělat EU, je každému jedno, protože všichni vědí, že bude jen žvanit.
Upřímně... ono to tak bude lepší. Než dopustit znovu sjednocenou Evropu pod vedením Němců, která bude mít chuť vyrazit zase na Moskvu, to bude lepší, když zůstaneme rozdrobení pod americkým vlivem. Americký protektor je přece jenom dál než ten německý.
V nové bezpečnostní strategii Washingtonu už také Rusko není označeno jako přímá hrozba. Kreml tento krok přivítal jako signál změny a šanci na normalizaci vztahů. Evropské státy reagují s obavami. Rozhodnutí prý signalizuje, že USA nemají v úmyslu kopírovat dosavadní tvrdý postoj vůči Moskvě, což by mohlo narušit jednotu aliance. Je vyřazení Ruska ze seznamu přímých hrozeb začátkem nového uspořádání geopolitických vztahů?
Američané dělají kisingerovský obrat. V sedmdesátých letech takto vytáhli Čínu z východního bloku a díky tomu vyhráli Studenou válku. Ovšem, za cenu toho, že se z Číny stala velmoc. Válka na Ukrajině pak dokončila sblížení Ruska a Číny do bloku, který skutečně není v zájmu Spojených států. A tak teď Trump dělá to, co už jednou vyšlo. Chce dostat Rusko na svoji stranu. Ovšem... bude to za cenu toho, že se z Ruska opět stane velmoc, což už brzy pocítí Ukrajinci a hned po nich i Spojené baltské vymíráty. Rusko prostě dostane zase svoji sféru vlivu... nejen v Evropě.
Podle deníku New York Times vypadá budoucnost Ukrajiny „velmi, velmi bezútěšně“. Země čelí kolapsu ekonomiky, masivní destrukci infrastruktury, obřím korupčním skandálům i vyčerpané společnosti, zatímco vyhlídky na vítězství či obnovu se rozplynuly. Jak to vypadá, pro Evropu se konflikt mění v dlouhodobé břemeno s nejistým výsledkem a stále vyššími náklady. Pokud se Ukrajina stává dlouhodobým břemenem s nejistým výsledkem, jak by měla Evropa, a zejména Česká republika, přehodnotit svou další podporu?
Česká republika už to přehodnocuje a jde jí to snadno, protože Andrej Babiš má dobré vztahy s Trumpem a navíc mají v tomto ohledu společné zájmy. Podle mě bude hlavní snahou Donalda Trumpa, aby se o Ukrajinu staralo Německo. To Germány spolehlivě vysílí a přestanou mít mocenské choutky.
Čekají nás zajímavé časy. Budou plné pocitů zrady, morálního relativismu, poučení z krizových vývojů... ale máme šanci, že to neskončí jaderným armagedonem. Hezké to ale moc nebude. Budeme mít na výběr mezi tím, zda být živý pes a nebo mrtvý lev
