Europoslankyně za hnutí Stačilo! Kateřina Konečná se před německými zemskými volbami pustila do bezpečnostních témat, která podle ní opakovaně nabývají na intenzitě právě před důležitým hlasováním. V centru jejího komentáře stojí současná situace v Německu, silná pozice Alternativy pro Německo a dronový incident, který německé úřady spojují s Ruskem. Konečná v této kombinaci vidí scénář, který jí připomíná dění před českými sněmovními volbami v roce 2025 i před volbami v roce 2021.
„A je to tady zase!“ začala Konečná svůj komentář na Facebooku. Podle ní se blíží „důležité volby, v nichž může uspět EU a válce (a hlavně mocným zbrojařům) nonkonformní uskupení“, přičemž spolu s obavami tradičních politických stran o volební výsledek se podle ní znovu objevují drony. „Mluvím samozřejmě o Německu, kde se schyluje k armagedonu vládních stran a vítězství AfD. Jen se ještě neví, jestli to vítězství bude ‚obyčejné‘ nebo drtivé,“ napsala europoslankyně.
Konečná současně odmítá, že by její komentář znamenal podporu Alternativy pro Německo. „Aby bylo jasno – nejsem fanouškem Alternativy pro Německo. Ale z jiného důvodu než místní pětiopozice a jejich mediální hlásné trouby,“ zdůraznila. Svůj odpor k AfD spojuje především s otázkou poválečného uspořádání a Benešových dekretů. Česká Poslanecká sněmovna se letos proti snahám AfD a rakouské FPÖ o jejich relativizaci výslovně vymezila.
Právě v tomto bodě Konečná zaútočila také na část české opozice. „Ty by si nakonec vlastně s AfD v otázce rušení dekretů prezidenta Beneše a majetkových nárocích docela notovaly, neboť jsou na jedné vlně,“ prohlásila. „Proto jako česká vlastenka nemůžu nikdy stát na straně těch, kteří chtějí revidovat poválečné uspořádání, na němž stojí značná část suverenity naší země,“ pokračovala. Současně ale dodává, že s některými požadavky na změnu současného politického kurzu Německa souhlasí. „Naopak podporuji zpřísnění migrace i zastavení nesmyslů, které se valí z Bruselu. V tomto si Německo - respektive tradiční strany - ten budíček zaslouží,“ napsala Konečná.
Od současného Německa se Konečná vrací k českým sněmovním volbám v roce 2025. Tvrdí, že podobný mechanismus tehdy sledovala v souvislosti s drony v Polsku. Především připomíná způsob, jakým podle ní bezpečnostní incidenty vstupovaly do české předvolební debaty a jak byli kvůli nim konfrontováni představitelé Stačilo!. „Mimochodem, před volbami 2025 byl stejný scénář. Drony v Polsku. A tak zatímco před volbami do Poslanecké sněmovny mě i ostatní kandidáty za Stačilo! v televizi zástupci nynější opozice v dojemné shodě s moderátory grilovali, jako bych ty drony snad posílala já osobně ze své vlastní zahrady, po volbách už si na nějaké drony nikdo ani nevzpomněl,“ napsala.
Podle Konečné tak bezpečnostní téma posloužilo v kampani proti subjektům stojícím mimo tehdejší hlavní politický proud. „Zkrátka klacek na ty, kteří nepatřili do party. A to my nepatříme,“ prohlásila. Jako příklad zásadního politického rozdílu následně uvádí výdaje na obranu. „Nikdy bychom totiž neodsouhlasili 5 % na zbrojení, s čímž se bohužel ztotožnila i vláda ANO, SPD, Motoristů, Trikolory, Svobodných a PRO!“ napsala. Alianční závazek přijatý státy NATO počítá do roku 2035 s pěti procenty HDP na obranu a související bezpečnostní výdaje, z toho nejméně 3,5 procenta na základní obranné výdaje. Konečná proti tomu staví jiné priority. „Místo o procentech na zbraně se bavme o procentech na podporu rodin s dětmi, školství, zdravotnictví,“ dodala.
Ještě dál do minulosti se europoslankyně vrací při připomínce sněmovních voleb v roce 2021 a kauzy výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Česká vláda tehdy veřejně oznámila podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU. Konečná dnes Vrbětice zasazuje do svého širšího argumentu o bezpečnostních kauzách, které podle ní vstupují do veřejného prostoru před volbami. „Volby 2021. Tehdy to nebyly drony, ale agenti, kteří měli vyhodit muniční sklad ve Vrběticích do povětří. Proces ani soud nebyl. Prostě máme věřit policii i tajným službám,“ uvedla.
Tuto nedůvěru Konečná spojuje také se zkušeností s válkou v Iráku. Připomíná tvrzení o iráckých zbraních hromadného ničení, která hrála významnou roli v argumentaci před invazí vedenou Spojenými státy v roce 2003. „Stejně jako jsme měli věřit o zbraních hromadného ničení, které posloužily jako záminka k invazi do Iráku. Účet? Půl milionu mrtvých,“ napsala. Odhady obětí irácké války se liší, některé odborné studie však skutečně pracovaly s číslem kolem půl milionu úmrtí souvisejících s válkou a jejími následky.
Výčet případů, jimiž Konečná podporuje svůj skeptický pohled na bezpečnostní narativy, tím nekončí. „Pak tady máme Nord Stream, ‚ruské‘ rakety v Polsku, ruské hybridní operace, ruské vlivové operace, ruské trollí farmy, ruské… doplňte si sami,“ pokračovala. V případě sabotáže plynovodů Nord Stream se německé vyšetřování postupně zaměřilo na ukrajinské podezřelé a letos došlo i k obžalobě jednoho ukrajinského občana podezřelého z koordinace skupiny, která měla útok provést. Obviněný svou účast odmítá a případ není pravomocně uzavřen.
Narážkou na „ruské“ rakety v Polsku Konečná připomíná také výbuch v polském Przewodówě z listopadu 2022, při němž zemřeli dva lidé. Po prvotních obavách z možného ruského útoku následná zjištění ukázala, že s největší pravděpodobností šlo o ukrajinskou raketu protivzdušné obrany vypálenou při obraně proti rozsáhlému ruskému raketovému útoku. Právě podobné případy Konečná používá jako argument pro větší obezřetnost při přijímání prvních veřejně prezentovaných verzí bezpečnostních incidentů.
Europoslankyně přitom výslovně odmítá, že by svou argumentací chtěla hájit Rusko nebo tvrdit, že velmoc žádné vlastní operace neprovádí. „Rozhodně nechci a nebudu dělat Rusku advokátku. Je to velmoc, která má své zájmy. Stejně jako ostatní velmoci (USA a EU samozřejmě žádné své zájmy nemají, ty provádí jen bohulibou službu),“ napsala Konečná. Současně zdůraznila, že pokud kdokoli na kohokoli chystá teroristický útok, měl by být po právu potrestán.
Její hlavní pochybnost se však týká načasování podobných kauz a způsobu jejich následného využívání v politickém boji. Konečná v nich vidí opakující se vzorec, který podle ní dopadá především na politické subjekty označované mainstreamem za proruské. „Akorát je zajímavé, že vždycky se tyto útoky objeví před volbami a – Světe, div se – vždy jsou použity právě proti stranám, které jsou mainstreamem označeny za proruské,“ uvedla.
Celou úvahu Konečná uzavírá sarkastickou poznámkou, v níž svou tezi obrací do nadsázky. „Ale třeba je to jen zastírací manévr a kouřová clona, kterou my obyčejní smrtelníci nechápeme. Vždyť Putin přece ovládá i volby ve Spojených státech. A tak si říkám, jestli Frau Ursula von der Leyen není Putinova tajná pomsta nám všem… Co myslíte?“ uzavřela Kateřina Konečná.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
