Premiér Andrej Babiš otevřel možnost zrušení samostatného Ministerstva dopravy. Pokud by jeho kompetence převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, vznikl by rozsáhlý hospodářský resort odpovědný za průmysl, energetiku, podnikání i dopravní infrastrukturu. Takové uspořádání by mohlo zlepšit koordinaci strategických investic, současně však vyvolává otázky ohledně skutečných úspor, řízení dopravy a rozdělení odpovědnosti ve vládě.
Babiš v říjnovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že kdyby ANO vládlo samostatně, Ministerstvo dopravy by zrušilo. Kam by jeho kompetence přešly, však neupřesnil. Spojení s Ministerstvem průmyslu a obchodu je proto analyzovanou variantou, nikoli konkrétním vládním návrhem. Odpovídalo by nicméně dlouhodobé představě Karla Havlíčka o silném ministerstvu hospodářství.
Podle schváleného státního rozpočtu na rok 2026 má Ministerstvo dopravy výdaje přibližně 145,9 miliardy korun a Ministerstvo průmyslu a obchodu 54,5 miliardy. Jejich rozpočtové kapitoly tak dohromady představují více než 200 miliard korun. Naprostá většina těchto prostředků však neslouží k provozu ministerských úřadů. Z kapitoly dopravy směřuje 125,6 miliardy korun do Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje především silnice, dálnice a železnice. Ministerstvo průmyslu zase financuje energetické a hospodářské programy, přičemž jen dotace na podporované zdroje energie představují 31,9 miliardy korun.
Zrušením jednoho ministerstva by tyto výdaje nezanikly. Pokračovat by musely dopravní stavby, energetické programy i činnost Ředitelství silnic a dálnic, Správy železnic a dalších institucí. Úspory by mohly vzniknout spojením některých ekonomických, personálních a provozních útvarů nebo informačních systémů. Jejich skutečný rozsah však nikdo nevyčíslil. Reorganizace by navíc vyžadovala změnu kompetenčního zákona, převody zaměstnanců a úpravy dalších předpisů, což by přineslo jednorázové náklady. Ekonomický přínos spojení proto zůstává nejistý. Rozhodující není samotné zrušení ministerského úřadu, ale odstranění skutečně nadbytečných činností.
Silnější hospodářský resort by mohl pomoci průmyslu
Spojení průmyslu a dopravy má ekonomické opodstatnění. Dopravní infrastruktura ovlivňuje konkurenceschopnost českého hospodářství, náklady podniků, logistiku, export i rozhodování investorů. Společný resort by mohl lépe koordinovat výstavbu dopravních spojení s rozvojem průmyslových oblastí. Konkrétní možnosti nabízí například automobilový průmysl, kde se prolínají energetika, dobíjecí infrastruktura, nové technologie a dopravní politika. Podobně by bylo možné propojit modernizaci železniční nákladní dopravy s potřebami průmyslových podniků.
Část této integrace již probíhá. Ministerstvo průmyslu a obchodu postupně přebírá některé hospodářské kompetence jiných resortů, například kosmické aktivity z dopravy nebo vybrané agendy z obrany a místního rozvoje. Havlíček tyto změny představil jako součást vytváření ministerstva hospodářství. Dosavadní postup ovšem ukazuje, že společné hospodářské řízení lze posilovat také bez rušení celých ministerstev.
Doprava navíc neslouží pouze potřebám průmyslu. Zahrnuje bezpečnost provozu, veřejnou dopravu, dostupnost regionů a dlouhodobý rozvoj infrastruktury pro občany. Zájmy podniků se přitom nemusí vždy shodovat s potřebami veřejné dopravy nebo menších měst. Případné spojení by proto muselo zachovat odborné rozhodování o dopravních prioritách a kontinuitu přípravy investic. Česká republika má také evropské závazky při rozvoji transevropské dopravní sítě TEN-T, jejichž plnění by reorganizace neměla komplikovat.
Sloučení by změnilo rozdělení ministerstev v koalici
Významnou překážkou může být současné politické uspořádání. Ministerstvo průmyslu a obchodu vede Karel Havlíček z ANO, zatímco Ministerstvo dopravy řídí Ivan Bednárik nominovaný SPD. Koaliční smlouva z listopadu 2025 přidělila průmysl ANO a dopravu SPD. Pokud by oba resorty přešly pod společné vedení nominované ANO, SPD by přišla o samostatné ministerstvo a přímou odpovědnost za dopravní politiku. Tomio Okamura sice veřejně podpořil slučování ministerstev, konkrétně však hovořil například o spojení místního rozvoje s průmyslem nebo kultury se školstvím. Zrušení Ministerstva dopravy výslovně nepodpořil. Změna by proto vyžadovala novou koaliční dohodu.
Další otázkou je rozsah budoucího resortu. Havlíček již odpovídá za průmysl, energetiku, obchod a podnikání. Připojením dopravy by pod jedno politické vedení přešly také rozsáhlé infrastrukturní investice. To by mohlo usnadnit koordinaci hospodářské politiky, zároveň by však zvýšilo nároky na řízení a odbornou kontrolu jednotlivých agend. Babiš zatím představil pouze obecnou úvahu o zrušení Ministerstva dopravy. Chybí konkrétní organizační model, ekonomické propočty i dohoda koaličních partnerů.
Spojení dopravy s průmyslem může mít smysl, pokud skutečně urychlí přípravu investic a sníží provozní náklady státu. Stejných cílů však může vláda v některých oblastech dosáhnout i přesunem vybraných kompetencí bez rušení ministerstva. Rozhodující proto není počet ministerských úřadů, ale to, zda nový systém dokáže lépe řídit dopravní investice, dodržovat termíny staveb a efektivněji hospodařit s veřejnými prostředky. Bez konkrétního plánu zůstává Babišova představa spíše politickým záměrem než připravenou reformou.
(Mareš, prvnizpravy.cz, foto: red.)
Zdroje: 1. Státní rozpočet ČR na rok 2026 – zákon č. 38/2026 Sb.; 2. Ministerstvo dopravy – Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury; 3. Úřad vlády ČR – Havlíček o přesunech hospodářských agend, 17. srpna 2026; 4. CNN Prima NEWS – Rozhovor s Andrejem Babišem o rušení ministerstev; 5. Evropská komise – Transevropská dopravní síť TEN-T
