Předseda Evropské rady António Costa v pátek 13. listopadu po neformálním summitu v Dublinu oznámil složení evropského týmu pro mírová jednání o Ukrajině. Vedle představitelů unijních institucí jej mají tvořit Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie. Diplomatická jednání se mají odehrávat především na úrovni bezpečnostních poradců a dalších vysokých představitelů. Evropská reprezentace má koordinovat postoje k ukončení války, budoucím bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a evropskému bezpečnostnímu uspořádání. Zároveň má spolupracovat s NATO a Spojenými státy. Babiš dohodu přivítal. Složení týmu považuje za vyvážené a zdůrazňuje význam polské účasti. Podle premiéra není rozhodující počet vyjednavačů, ale jejich společný mandát a schopnost postupovat jednotně.
Ani česká vláda se ve všech otázkách neshoduje s hlavními evropskými podporovateli Kyjeva. Babiš například odmítá spojovat budoucí dlouhodobý rozpočet Evropské unie s požadavky na další financování Ukrajiny. Přítomnost Polska proto není automatickou zárukou, že české zájmy budou přímo zastoupeny při vyjednávání. To ovšem neznamená, že Česká republika ztratila možnost evropskou politiku ovlivňovat. Nadále se účastní Evropské rady, rozhodování unijních institucí a diplomatických konzultací. Rozdíl spočívá v tom, že nebude mít vlastní místo v užším vyjednávacím týmu. Záleží tak na schopnosti vlády prosazovat české priority prostřednictvím evropských institucí a bilaterálních vztahů s účastníky jednání. Pro tento postup je důležitá především koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky.
Premiér nejprve poradce odmítl. Nyní jeho jmenování slibuje
Funkce poradce pro národní bezpečnost zůstává neobsazená od 9. srpna, kdy na ni rezignoval diplomat Hynek Kmoníček. Do funkce jej Babišova vláda jmenovala od začátku letošního roku po odchodu Tomáše Pojara. Nejde přitom pouze o běžnou poradenskou pozici, kterou si premiér může podle potřeby vytvořit nebo zrušit. Její existence je zakotvena v § 28 kompetenčního zákona. Poradce jmenuje vláda na návrh předsedy vlády. Podílí se na koordinaci státních orgánů v oblasti bezpečnosti a obrany, působí jako tajemník Bezpečnostní rady státu a na základě rozhodnutí vlády může Českou republiku zastupovat při bezpečnostních jednáních se zahraničními partnery. Proto je významné srovnání premiérových vyjádření.
Změna postoje sama o sobě nemusí být problémem. Vláda může na základě nových zkušeností nebo bezpečnostního vývoje upravit způsob koordinace. V takovém případě je však důležité vysvětlit, co k obratu vedlo a jak bude zajištěno fungování systému do jmenování poradce. Premiér zatím veřejně nepředstavil ani termín obsazení funkce, ani konkrétní model koordinace, který má do té doby platit. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan považuje neobsazenou pozici za závažnou chybu. Upozorňuje, že bezpečnostní poradci budou při evropských mírových jednáních zastávat významnou roli.
Vláda může namítnout, že bezpečnostní politiku nadále zajišťují ministerstva, zpravodajské služby a Bezpečnostní rada státu. To je pravda. Neobsazené místo automaticky neznamená nefunkční bezpečnostní systém. Zůstává však otázka, proč premiér nejprve odmítl obsadit funkci výslovně upravenou zákonem, následně své stanovisko změnil a dosud nedokončil personální rozhodnutí. Nejde tedy pouze o chybějícího úředníka. Jde o způsob, jakým vláda rozhoduje o organizaci bezpečnostní politiky a jak vysvětluje změny svých vlastních rozhodnutí.
Česko chce ovlivňovat mír. Musí však vyjasnit svou roli
Evropská vyjednávací skupina představuje pouze začátek složitého diplomatického procesu. Podstatnější než počet jejích členů budou konkrétní dohody o příměří, bezpečnostních zárukách, sankcích vůči Rusku a financování poválečné obnovy Ukrajiny. Tyto otázky mají přímý dopad také na Českou republiku. Ovlivní její obranné závazky, veřejné finance, průmysl i budoucí podobu evropské bezpečnostní spolupráce. Evropská rada se má již 26. a 27. listopadu vrátit k financování Ukrajiny pro rok 2027 a další období. V této debatě bude důležité, jakou strategii česká vláda představí a jak ji dokáže prosazovat mezi ostatními členskými státy.
Tato odpovědnost se nyní dostává do popředí. Pokud vláda považuje funkci poradce za nezbytnou, měla by vysvětlit, kdy ji obsadí a jaké konkrétní úkoly novému představiteli svěří. Pokud naopak spoléhá na jiný model řízení, musí být zřejmé, kdo vykonává zákonem předpokládané koordinační činnosti. Nelze přitom tvrdit, že samotné jmenování poradce by České republice automaticky zajistilo místo v evropské vyjednávací skupině. O jejím složení již rozhodli evropští lídři. Funkční bezpečnostní koordinace však může být důležitá pro přípravu českých stanovisek a jejich prosazování prostřednictvím spojenců.







