Německá politika izolace AfD dostává v Sasku-Anhaltsku konkrétní parlamentní test. BSW je připraveno podpořit kandidáta vítězné AfD na předsedu zemského sněmu, přestože dál odmítá koalici s touto stranou. Potvrzená není formální dohoda o rozdělení funkcí, ale jednání mezi oběma stranami proběhla.
Konečný výsledek voleb potvrdil výrazný náskok AfD. Strana získala 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů. CDU skončila s 17,2 procenta druhá a zaznamenala svůj nejhorší zemský výsledek v Sasku-Anhaltsku. SPD získala 9,3 procenta, Zelení 8,9, Levice 8,6 a BSW 5,3 procenta.
AfD k absolutní většině chybějí tři poslanci. BSW má pět mandátů, takže obě strany dohromady disponují 44 hlasy. Jde ovšem pouze o parlamentní aritmetiku, nikoli o koalici. BSW vstup do společné vlády odmítá a jeho představitelé zároveň nepodporují Ulricha Siegmunda jako ministerského předsedu. Rozdíl mezi vládou a jednotlivými hlasováními je pro další vývoj zásadní. BSW připouští spolupráci s AfD u konkrétních projektů a nyní také podporu jejího kandidáta na předsedu parlamentu. Ostatní významné strany nabídku AfD k povolebním rozhovorům odmítly.
BSW vládu s AfD odmítá, vedení sněmu nikoli
Zemská šéfka BSW Claudia Wittig potvrdila, že její strana je připravena hlasovat pro kandidáta AfD na předsedu zemského sněmu. Svůj postoj zdůvodňuje parlamentní zvyklostí, podle níž tuto funkci obsazuje nejsilnější frakce. Volba se uskuteční na ustavující schůzi nového parlamentu 6. října.
MDR současně informoval, že se rýsuje uspořádání, při němž by AfD získala předsedu sněmu a BSW jednoho z místopředsedů. Zda už existuje závazná dohoda nebo dohoda o konkrétních jménech, veřejně potvrzeno není. Situaci navíc komplikuje jednací řád. BSW podle nynějších pravidel nemá vlastní právo navrhnout místopředsedu, protože toto právo náleží třem nejsilnějším frakcím.
Faktem tedy je, že BSW hodlá kandidáta AfD na předsedu podpořit a obě strany spolu jednají. Politickým výkladem je, že tím slábne dosavadní princip úplného parlamentního odstupu od AfD. K vládní spolupráci zatím žádný takový posun nenastal. V tom spočívá význam případu. Spor už není pouze o otázku, zda může AfD vstoupit do vlády. Jde také o to, zda ostatní strany budou odmítat její kandidáty a návrhy automaticky, nebo zda začnou jednotlivá rozhodnutí posuzovat odděleně. BSW se zřetelně přiklání k druhé variantě.
Pro CDU je situace mimořádně nepříjemná. AfD ji ve volbách porazila o více než 26 procentních bodů a tradiční strany bez BSW nemají jednoduchou cestu k většinové vládě. Povolební aritmetika proto nutí zemský parlament pracovat v situaci, kdy jeho nejsilnější frakci ostatní strany odmítají jako koaličního partnera.
Případ může mít přesah do spolkové politiky zejména tím, že znovu otevírá praktický obsah takzvané Brandmauer. Dosud se debata soustředila především na odmítání koalic s AfD. Sasko-Anhaltsko ukazuje, že samostatnou otázkou bude také spolupráce při volbě parlamentních funkcionářů a při jednotlivých hlasováních.
Bezprostřední dopad na Evropskou unii je omezený. Předseda zemského sněmu není členem zemské vlády a neurčuje její postoj v Bundesratu. Zásadně jinou situaci by představoval až vstup AfD do zemského kabinetu, protože v Bundesratu zastupují jednotlivé země členové jejich vlád.
AfD tedy zatím cestu do vlády otevřenou nemá. To, co se mění, je parlamentní praxe. BSW odmítá společnou vládu, ale už ne automatickou spolupráci s AfD. Volba vedení sněmu ukáže, jak pevná tato hranice ve skutečnosti je.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. MDR – AfD a BSW jednají o vedení zemského sněmu; 2. MDR – konečný výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku; 3. Tagesschau – co následuje po zemských volbách; 4. Tagesschau – postoj BSW ke spolupráci s AfD; 5. MDR – co čeká nový zemský sněm
