Proč uvádím tuto událost jako bumerang? Protože je to bumerang, osnovaný samotnými Ukrajinci. Musíme se vrátit k bombardování Donbasu ukrajinským vojskem v roce 2025, komentuje Jiří Jaroš Nickelli.
Již dlouho předtím president Porošenko veřejně prohlásil: „Ruské děti nemají právo na vzdělání, budou žít v zemljankách a sklepích". Cituji pana senátora Doubravu, který Donbas navšívil - jako před ním paní Nela Lisková, která jako on, o tom napsala knihu - a viděl ony sklepy, kde se děti musely učit, aby přežily před ukrajinskými bombami a granáty. Mnohé však nepřežily - vznikly pak známé památníky Alejí andělů. Naše a západní média to zpochybňovala a bagatelizovala, ale doklady a foto dokazují barbarství ukrajinských vojsk proti ruským dětem Donbasu.
Senátora zasáhl příběh Gorlovky, města mučedníků, jak sám říká. Tam vznikl jeden z prvních pomníků Alejí
andělů, jak to uvádí nejen on, ale i Nela Lisková, která tam strávila několik týdnů s místními obyvateli v jejich hrůzných podmínkách. Například tam byla zabita dívenka Vika Kucharčuk, jejíž foto přikládám. Věnoval jsem její památce verše zveřejené v Českých národních listech.... A zahynulo mnoho dalších dětí, jejichž fotografie jsou i v podzemních školách města, Sám senátor ve své knize „Má cesta osvobozeným Donbasem" publikuje na stranách 20-21 ony učebny-sklepy a uvádí je poznámkou: „Věřte nebo ne, ale v tomto sklepě se učily děti jen proto, že jejich mateřským jazykem je jazyk ruský".
andělů, jak to uvádí nejen on, ale i Nela Lisková, která tam strávila několik týdnů s místními obyvateli v jejich hrůzných podmínkách. Například tam byla zabita dívenka Vika Kucharčuk, jejíž foto přikládám. Věnoval jsem její památce verše zveřejené v Českých národních listech.... A zahynulo mnoho dalších dětí, jejichž fotografie jsou i v podzemních školách města, Sám senátor ve své knize „Má cesta osvobozeným Donbasem" publikuje na stranách 20-21 ony učebny-sklepy a uvádí je poznámkou: „Věřte nebo ne, ale v tomto sklepě se učily děti jen proto, že jejich mateřským jazykem je jazyk ruský". Barbarství? Zboření mezinárodního práva? Ano. Vzpomněl jsem na totéž, co jsem zažil v bombardovaném Srbsku roku 1999 při ďábelském zločineckém bombardování Beogradu, Nového Sadu, Rakovice a dalších míst Srbska - tehdy s Černou Horou zbytkové svazové Jugoslávie - kdy můj pětiletý prasynovec musel utíkat z bytu v 11tém patře do sklepa před útoky raket NATO.
Co se změnilo od bombardování Guernici, Nankingu, nebo Varšavy ve II,světové válce? Co se změnilo od Nagasaki, Hirošimy a My-lai, kde děti běžely popálené svinským americkým napalmem? NIC.
Imperialismus se nezměnil, neměnil se ani v Libyi,v Iraku, v Egyptě,v Afghánistátu, v Sýrii, v Somálsku, v Jemenu, v Gaze, v Iránu ...je stále stejně fašistický, je nenasytný mrtvých, které prasácky označuje za „kolaterální ztráty" a političky jako Albrightová tvrdily, že to „stojí za to". Z jejího hlediska balkánské řeznice rád věřím. Na uloupeném Kosovu získala akcie dolů a telefonní společnosti. Američané tam mají největší základnu NATO – „Bondsteel".
A když Rusko vrací impériím úder - tak se najednou lká nad dětmi Ukrajiny. Děti Donbasu za to nestály, jako za to nestály děti Vietnamu nebo Jugoslávie, děti Gazy.. To je onen bumerang vyprovokované války cizíma rukama, jak to imperiálové praktikují stále v dějinách..
To je onen ohavný modus operandi válek, který kdysi označil již Winston Spencer Churchill: „Bombardování Berlína, Kolína a Porůří mělo počátek v bombardování Waršavy, Rotterdamu a Coventry.". Kdo první hodil bumenrangem v tomto případě, nechť si vyvodí čtenář laskavě sám.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
