Zatímco miliony Čechů žijí od výplaty k výplatě, ministerstvo obrany se s vervou pustilo do plánování miliardových nákupů těžké vojenské techniky. Konkrétně tanků Leopard 2A8 za více než 52 miliard korun. To vše v době, kdy se v rozpočtu obrany stále nedostává dalších 7 miliard, bez kterých prý nelze splnit závazky vůči NATO. Jenže co závazky vůči vlastním občanům?

Vláda Petra Fialy a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dál tvrdohlavě sledují jeden cíl, a to zbrojit, plnit alianční tabulky a ukazovat politickou loajalitu směrem na Západ. Mezitím ale narůstá chudoba. Důchodci si musejí vybírat mezi jídlem a léky, samoživitelky přemýšlejí, jestli jejich děti letos vůbec pojedou na školu v přírodě. Ale tanky? Ty nepočkají.

Zatímco se z oficiálních míst mluví o “strategických prioritách”, realita běžných občanů je daleko tvrdší. Veřejné školství bojuje s podfinancováním, učitelé a zdravotní sestry pracují za neadekvátní mzdy, a tisíce lidí čekají měsíce na vyřízení dávek. Ale místo toho, aby se stát staral o ty nejzranitelnější, volí investice do zbraní, které budeme splácet dekády.

Je paradoxní, že ve chvíli, kdy vláda hlásá nutnost rozpočtové odpovědnosti, není problémem utratit desítky miliard za vojenskou techniku. Černochová s lehkostí mluví o tom, že chybějících 7 miliard se “najde”. Najdou se tedy peníze na tanky, ale ne na sociální pracovníky, na dětské skupiny, na asistenty pedagoga, nebo na zvýšení rodičovského příspěvku?

Veřejnost má být prý klidná, stát se připravuje. Jenže připravuje se na válku, zatímco válka o důstojný život už dávno probíhá. Ne však mezi státy, ale v domácnostech. V kuchyních, kde matky počítají každou korunu. V čekárnách, kde senioři odmítají dražší léky. A v rodinách, které se i po dvaceti letech práce propadají pod hranici chudoby.

Vládní argumentace se opírá o nutnost obranyschopnosti. Ale skutečná síla národa nevychází z počtu tanků, nýbrž ze zdraví, vzdělanosti a soudržnosti jeho obyvatel. Česká republika přitom tyto základní pilíře systematicky oslabuje, a současná obranná politika je toho smutným dokladem.

Když se dnes Černochová a Fiala bijí v prsa, že splní “2 % HDP na obranu”, měli by se také zeptat, co zbude pro ty, kteří nemají silné lobbistické zázemí, tedy pro důchodce, zdravotně postižené, rodiče samoživitele. A co bude zítra? Budeme přikrmovat další zbrojní zakázky, zatímco děti ve školách budou obědvat suchý rohlík?

Psali jsme: Macron uznává Palestinu? Evropa si koleduje o teror, říká Vidlák

Není divu, že lidé ztrácejí důvěru ve stát, který má prostředky na pásové obrněnce, ale ne na obědy zdarma, důstojné důchody nebo rychlou péči v nemocnicích. Čím více peněz teče do armádních zakázek, tím více lidí padá do dluhových pastí, chudoby a beznaděje.

Tento rozpor je výbušnější než jakákoliv zbraň. A dokud se vláda nevrátí k prioritám, které slouží lidem, nikoli tabulkám v Bruselu či Berlíně, nebudeme bezpečnější. Budeme jen chudší.

(Fojtík, prvnizpravy.cz, foto: arch.)