Publicista a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov se vyjádřil ke sporu o financování České televize a Českého rozhlasu. Podle něj vláda veřejnoprávní média neruší ani nezestátňuje, ale navrhuje zrušení poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu. Zároveň upozornil na hrozící výpadek příjmů České televize a kritizoval její zpravodajství, které podle něj ztratilo důvěru části diváků.
„Vláda nezestátňuje Českou televizi. Chce jen zrušit poplatky. A zároveň snížit částku, která je má nahradit. Říkám rovnou, že si nemyslím, že zpravodajství a publicistika ČT a Českého rozhlasu pracují vyváženě a nestranně. Ale chci se na celou situaci podívat férově,“ napsal na facebooku Petrov.
V úvodu komentáře se věnoval také demonstracím, postupu opozice a situaci generálního ředitele České televize Hynka Chudárka, který podle něj musí v krátké době připravit rozpočet. Zmínil rovněž předsedu Ústavního soudu Josefa Baxu a jeho zachycení kamerou při sledování StarDance.
„Ulice může tlačit na vládu, proč ne. Opozice půjde k Ústavnímu soudu a do Bruselu. Nic z toho ale nevyřeší problém, který má na stole Hynek Chudárek. Rozpočet na příští rok musí sestavit v řádu týdnů, ne let. Ústavní soud mimochodem nevstoupí do sporu v aureole nadhledu, jakou by si přál. Kamera České televize včera ochotně zabírala jeho předsedu Josefa Baxu při sledování StarDance. Nic nezákonného. Jen další drobnost, která těm, kdo už soudu nevěří, důvěru zrovna nevrátí,“ uvedl.
Petrov následně upozornil na rozdíl mezi očekávanými příjmy z televizních poplatků a částkou, kterou by podle návrhu měla Česká televize dostávat od státu. Připomněl také, že evropská pravidla podle něj požadují stabilní financování veřejnoprávních médií, nikoli konkrétně systém poplatků.
„Česká televize letos hospodaří s 8,5 miliardy korun. Z poplatků na příští rok očekávala přibližně sedm miliard. Místo nich má podle návrhu dostat od státu 5,74 miliardy. Rozdíl přibližně 1,3 miliardy nezaplatí žádná demonstrace. Část voličů vládní koalice poplatky platit nechce. Někteří by veřejnoprávní média zrušili úplně. Vláda je ale neruší. Navrhuje změnu financování. Evropská pravidla po ní požadují, aby veřejnoprávním médiím zajistila přiměřené, předvídatelné a udržitelné příjmy a chránila jejich nezávislost. Poplatky jí nepředepisují,“ napsal Petrov.
Zrušení přímých plateb podle něj mění způsob, jakým občané financování České televize vnímají. Zároveň odmítl představu, že samotné televizní poplatky zaručují nezávislost média.
„Poplatek je místo, kde se vztah občana a České televize stává osobním. Převést financování pod stát je způsob, jak platbu schovat a zároveň vyvolat pocit, že člověk ze své kapsy neplatí něco, s čím nesouhlasí. Bude to platit anonymní stát, stejně jako spoustu jiných věcí, třeba pomoc Ukrajině, s níž část voličů také nesouhlasí. A pokud na to mít nebude, půjčí si. Stejně jako si půjčuje na pomoc Ukrajině, dálnice nebo důchody…
Poplatek nikdy nebyl zárukou nezávislosti. Platil se dávno předtím, než si ho s ní ČT spojila. Poslušně živil i normalizační Československou televizi. Ze stejné platby se dá financovat svobodná televize i hlásná trouba režimu. Kdo dnes dělá z poplatku princip nezávislosti, zapomíná nebo neví, že tentýž princip financoval i normalizační vysílání pod dohledem ÚV KSČ,“ uvedl.
Za zásadní problém Petrov považuje také podobu zpravodajství České televize. Podle něj je třeba rozlišovat mezi nezávislostí na vládě a názorovou vyvážeností vůči divákům.
„Když si pustím ČT24, nemám pocit, že sleduji veřejnou službu. Mám pocit, že sleduji jeden názorový tábor, který si svůj pohled plete s nestranností. Nezávislost na vládě a vyváženost vůči divákům jsou dvě různé věci. Podle lidí v ulicích má poplatek chránit tu první. Tu druhou ČT ignorovala a část veřejnosti se naštvala,“ napsal Petrov. V další části příspěvku popsal kroky, které by podle něj mělo vedení České televize podniknout. Nejprve požaduje přípravu rozpočtu pro případ zrušení poplatků.
„Co musí udělat Chudárek. Nejdřív připravit rozpočet i na možnost, že poplatky nebudou. Oficiálně s nimi ČT pro příští rok pořád počítá. Úsporná varianta za 350 milionů a postupné propouštění dvanácti procent lidí do roku 2030 znějí sice rozumně, ale televize tahle opatření dál představuje jako krizový scénář. Pokud vláda zákon prosadí, nebude to krize. Bude to nový stav,“ uvedl. Petrov dále kritizoval argumentaci možnými dopady škrtů na pořady pro děti, regiony a dokumentární tvorbu. Za klíčové však považuje získání důvěry diváků, kteří se podle něj ve vysílání ČT nepoznávají.
„Zadruhé nebrat diváky jako rukojmí. Hrozba, že škrty dopadnou na děti, regiony a dokumenty, je pochopitelná taktika. Jenže odpůrce poplatků v ní snadno slyší vydírání instituce, která raději ohrozí pohádky, než by sáhla na vlastní pohodlí. Zatřetí a hlavně: získat zpátky lidi, kteří se v ČT nepoznávají. O penězích pro ČT budou rozhodovat i jejich poslanci. Znamená to výběr hostů, pluralitu komentátorů na ČT24 a stejné měřítko pro různé názorové tábory. Nestačí lidem vysvětlovat, že jsou veřejností, pro kterou televize vysílá. Musí to v jejím vysílání také poznat,“ napsal.
Čtvrtým požadavkem je otevřená debata o reklamních příjmech, které by podle Petrova mohly část výpadku nahradit. „Začtvrté jednat o reklamě nahlas. ČT chce vrátit online reklamu a zrušit odvod ze sponzoringu. Ať řekne, kolik jí to přinese. Pokud jí stát ubere jeden zdroj příjmů, musí s ní jednat i o uvolnění těch, které dnes omezuje,“ uvedl.
Petrov se kriticky vyjádřil také k nočnímu hlasování ve Sněmovně. Požaduje řádnou parlamentní debatu a zákonné záruky předvídatelného financování. „Hlasování ve 4:36, zvolené tak, aby od konce Okamurova projevu uplynulo přesně devět hodin, bylo zbytečně na sílu. Druhé čtení musí proběhnout normálně, ve dne a s debatou. Do zákona patří valorizace, víceleté plánování a zákaz skokových škrtů. Vláda tím splní část evropských požadavků a oslabí tvrzení, že jde o trest za obsah vysílání. Musí ale také obhájit výchozí částku,“ napsal.
V závěru komentáře se Petrov vrátil k otázce důvěry České televize. Podle něj je její nejlepší obranou zpravodajství, v němž se dokáže poznat širší část veřejnosti.
„Nejlepší obranou ČT není noční demonstrace ani stížnost v Bruselu. Je to zpravodajství a publicistika, ve kterých koaliční volič uslyší i svůj názor. Ano, koalice chce ČT ubrat 1,3 miliardy z veřejného financování. Něco jí může vrátit v reklamě. Politické podmínky pro tenhle krok ale pomohla vytvořit sama ČT ve chvíli, kdy ztratila důvěru velké části lidí, kteří ji platí,“ uzavřel Petrov.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
