Národní rozpočtová rada (NNR) vyslala vládě mimořádně tvrdé varování. Pokud se vývoj veřejných financí zásadně nezmění, Česko podle její nové dlouhodobé projekce narazí na zákonnou dluhovou brzdu už v roce 2034. Ještě před rokem přitom rada počítala s rokem 2037. Za zhoršením vidí především rozvolnění fiskální politiky od roku 2026, vyšší plánované deficity a také nově započtené vyšší výdaje na obranu.
Dluhová brzda je stanovena na 55 procent HDP. Její dosažení není pouze symbolická hranice. Zákon poté ukládá vládě a dalším veřejným institucím přijmout opatření směřující ke stabilizaci zadlužení. Rok 2034 není předpovědí nevyhnutelného kolapsu, ale varovným scénářem založeným na předpokladech NRR. Podstatná je však rychlost, s jakou se tento okamžik proti loňskému výpočtu přiblížil.
Konsolidace se podle rady obrátila opačným směrem
NRR tvrdí, že od roku 2026 Česko přerušilo předchozí konsolidační trend. Očekávané strukturální saldo pro letošní rok podle ní dosahuje přibližně minus 2,5 procenta HDP, přestože tehdejší zákonný limit předpokládal maximálně minus 1,75 procenta. U roku 2027 rada hovoří o další výrazné fiskální expanzi a počítá s deficitem sektoru veřejných institucí kolem 3,5 procenta HDP, podle vlastních kalkulací až 3,7 procenta.
Tím dostává nový význam i vládou schválený státní rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Spor už není pouze o to, zda je samotné číslo vysoké. Rozpočtová rada upozorňuje, že stát vytváří dlouhodobější výdajové závazky a odkládá podstatnou část konsolidace na další roky. NRR navíc výslovně říká, že fiskálně-strukturální plán vlády sice obsahuje příslib prudšího snižování deficitů v letech 2028 a 2029, ale podle rady zatím není podložen věrohodnými konkrétními opatřeními. Jinými slovy, vyšší schodky jsou už v rozpočtech, zatímco jejich budoucí náprava je stále především plánem.
Ministerstvo vrací úder a mluví o „fiktivním“ scénáři
Ministerstvo financí reagovalo mimořádně ostře. Resort Aleny Schillerové tvrdí, že NRR přehlíží vládou schválenou trajektorii, podle níž má deficit sektoru veřejných institucí klesnout v roce 2028 na dvě procenta HDP, v roce 2029 na 1,6 procenta a v roce 2030 na 1,2 procenta. Projekci nárazu na dluhovou brzdu proto označilo za „fiktivní“.
Ministerstvo zašlo ještě dál a Hamplovo vystoupení označilo za politickou agitaci. Předsedovi NRR připomnělo jeho dřívější působení v Národní ekonomické radě vlády Petra Fialy a zpochybnilo rozdílný přístup rady k minulé a současné vládě.
Oba postoje je ale nutné striktně oddělit. NRR je zákonem zřízený nezávislý odborný orgán, jehož úkolem je hodnotit dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Ministerstvo financí má naopak plnou legitimitu její předpoklady, metodiku i závěry odborně rozporovat. Osobní střet s Hampelem však neodpovídá na základní otázku: jakými konkrétními opatřeními vláda slíbeného snížení deficitů v letech 2028 až 2030 dosáhne.
Rok 2034 není osudově daný. Pokud budou deficity skutečně výrazně klesat, hospodářství poroste příznivěji nebo vláda přijme další příjmová či výdajová opatření, může se hranice posunout dál. NRR zároveň otevřeně upozorňuje, že letošní dlouhodobý scénář je proti minulému roku přísnější také kvůli vyšším předpokládaným výdajům na obranu.
To však vládu nezbavuje hlavního problému. Rozpočet se schodkem 386 miliard je konkrétní dnes. Konsolidace naplánovaná na roky 2028 a 2029 zatím stojí hlavně na budoucích rozhodnutích. V tom se střet mezi ministerstvem a rozpočtovou radou láme. Vláda říká, že dnes může veřejné finance výrazně uvolnit a později je znovu rychle stáhne. NRR odpovídá, že pro tak razantní obrat zatím nevidí dostatek konkrétních opatření.
Česko tedy nestojí před jistým nárazem do dluhové brzdy v roce 2034. Stojí ale před mnohem nepříjemnější otázkou: zda vláda dokáže proměnit slib budoucího šetření ve skutečný plán dřív, než ji k tomu začne nutit samotný růst dluhu.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
Zdroje: 1. Národní rozpočtová rada – Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2026; 2. Národní rozpočtová rada – Končí dlouhodobá udržitelnost veřejných financí?; 3. Ministerstvo financí – Reakce na vystoupení Národní rozpočtové rady
