Konec-konců, téměř jako syrská armáda. Když opoziční bojovníci přišli k okraji Aleppa, syrská armáda se stáhla. To samé se o pár dní později zopakovalo v Damašku.
Prostě se ukázalo, že režim už neměl ani podporu vlastní armády. Byla sice rozhodně lépe vyzbrojena než nynější opozice (působilo to až komicky neuvěřitelně, jak „dobývala“ města na džípech a motorkách), ale bojovala jen na několika místech.
Jednoduše tím, že opoziční vojska deklarovala, že přestala být fanatickými islamisty, ukázala ochotu dohodnout se, přičemž vůdce vystupuje jako rozumný člověk (a nepřítel fanatičtějších frakcí) na straně režimu jim zjevně více podalo ruku.
Co se samotných ruských pozorovatelů týče, často konstatují, že Asádův režim už situaci v zemi nezvládal. Byla tam už příliš velká propast mezi několika super bohatými a zbytkem země, který byl chudý.
Těžko soudit, jestliže za to mohl nebo nemohl samotný Asad, takové situace bývají velmi složité pro jednoho člověka.
Zjevně se snažil zemi otevřít a zdemokratizovat, i po nástupu k moci, i později po vypuknutí „Arabského jara", ale poté, co se to začalo zcela vymykat z rukou, a země rozpadat, byl nucen přitvrdit. Ať už tedy osobně on, nebo jeho alavitské kliky.
Skončilo to velmi krvavou občanskou válkou, kterou nějak vládní strana uhrála, ale země už potom léta více než stagnovala.
Výsledek je takový, že režim v poslední fázi nepodpořil nejen Hizballáh, který měl objektivně po bojích s Izraelem potíže, ale ani Írán, Rusové či ještě jednou vlastní armáda.
Klidně se může stát, že naše kavárna, která je často silně "proizraelská" bude zanedlouho pro změnu skučet, jelikož velká část nového režimu je přirozeně silně na straně Palestinců, dokonce jejich vojenští vůdci v minulosti přímo deklarovali, že se ideově ve velkém inspirují intifádou . A ta situace může být ještě všelijaká.
Co se Rusů týče, mít v zemi základny se jim samozřejmě geopoliticky hodí, už jen tím, že je to dobré mezipřistání směrem do Afriky, kde se jim momentálně daří. A samozřejmě chtějí mít přítomnost ve východním Středomoří.
To, zda se s novým režimem na zachování základen dohodnou, je ještě nejasné, zatím se preventivně připravili ke stažení, ale uvidí se.
Každopádně, režim v Damašku se prostě rozsypal. Rusové s tím moc nemají, podobně jako Američané si v různých částech světa vytvářejí spojence, někteří vydrží déle, jiní kratší dobu.
V tomto případě mají Rusové minimálně dobře připravené pozice pro jednání s novým režimem. Právě proto, že se do bojů proti němu ve skutečnosti nezapojili.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
