Vláda Andreje Babiše předkládá státní rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) však upozornila, že při zahrnutí návratné finanční výpomoci společnosti Elektrárna Dukovany II by schodek dosáhl 416 miliard. Plánovaných 30 miliard korun na výstavbu nových jaderných bloků totiž po změně fiskálních pravidel prochází mimorozpočtovým účtem.
Nejde o zatajený deficit ani automaticky o dodatečný náklad ve stejné výši. Stát poskytuje návratné financování strategické investice. Peníze však musí zajistit a jejich vyvedení mimo státní rozpočet nemění skutečnost, že projekt vytváří dlouhodobé finanční závazky a rizika.
NRR upozorňuje, že změna způsobu financování komplikuje meziroční srovnávání rozpočtových schodků. Částka 386 miliard korun totiž nezahrnuje operaci, která by při původním rozpočtovém zacházení zvýšila vykazovaný schodek o dalších 30 miliard.
Rozhodující je rozlišit rozpočtový výdaj, návratnou půjčku a skutečný ekonomický deficit veřejných financí. Půjčka může být v budoucnu splacena, stát ale musí nést náklady jejího financování a případné riziko nesplacení. Přesun mimo rozpočet tyto povinnosti neodstraňuje. Vláda proto musí transparentně vykazovat nejen poskytované prostředky, ale také úrokové podmínky, splatnost, očekávanou návratnost a dopad na státní dluh. Samotný údaj o schodku totiž nepředstavuje úplný obraz finančních potřeb státu.
Jaderná bezpečnost něco stojí. Kdo ponese riziko zdražení?
Programové prohlášení vlády označuje jadernou energetiku za základ budoucí energetické bezpečnosti České republiky. Dva nové bloky Dukovan, které má dodat jihokorejská společnost KHNP, mají zajistit stabilní výrobu elektřiny a postupně nahradit část stárnoucích zdrojů.
Strategický význam projektu však nezbavuje vládu odpovědnosti za jeho ekonomiku. Jaderná výstavba vyžaduje mimořádně vysoké počáteční investice, dlouhé období financování a přesné řízení stavebních i technologických rizik. Případné prodloužení výstavby nebo překročení nákladů může zvýšit finanční zatížení investora i státu.
Důležité bude rovněž skutečné zapojení českých podniků. Vládou deklarovaný přínos domácímu průmyslu musí být doložen hodnotou zakázek, domácí přidanou hodnotou a dlouhodobými servisními příležitostmi. Ani dokončení elektrárny automaticky nezaručuje levnou elektřinu. Její budoucí ekonomika bude záviset na investičních nákladech, úrocích, provozu a způsobu prodeje vyrobené energie.
Evropské schvalování může ovlivnit financování
Další nejistotu představují pravidla veřejné podpory. Evropská komise v prosinci 2025 zahájila formální vyšetřování plánované podpory výstavby dvou dukovanských bloků. Posuzuje především přiměřenost státní pomoci a její dopady na hospodářskou soutěž.
Podmínky schválení mohou ovlivnit úvěrové financování i rozdělení ekonomických rizik. Nelze proto považovat plánovaných 30 miliard korun za důkaz, že všechny finanční a právní podmínky projektu jsou definitivně uzavřeny.
Dukovany představují strategickou investici, jejíž přínos může přesáhnout několik desetiletí. Proto musí stát zveřejňovat úplný obraz jejich financování, nikoli pouze částky zahrnuté do ročního rozpočtu. Vláda může oprávněně argumentovat energetickou bezpečností, stabilitou výroby a průmyslovým přínosem. Současně však musí doložit, kdo zaplatí případné vícenáklady, jak budou státní půjčky spláceny a za jakých podmínek se investice vrátí.
Třicet miliard mimo státní rozpočet neznamená třicet miliard bez rizika. Odpovědné hospodaření se nepozná podle toho, na jakém účtu jsou peníze vedeny, ale podle skutečných nákladů, transparentnosti financování a schopnosti státu kontrolovat dlouhodobé závazky.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
Zdroje: 1. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027; 2. Národní rozpočtová rada – Stanovisko č. 5/2026 k fiskální politice; 3. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu na rok 2027; 5. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 6. Evropská komise – Řízení o veřejné podpoře pro dva bloky Dukovan, SA.117794
