Evropský účetní dvůr zveřejnil kritickou zprávu o modernizaci veřejné správy, která zahrnuje také Českou republiku. Kontrola se však týkala období od února 2021 do prosince 2025. Její závěry proto nelze automaticky přičítat současné vládě Andreje Babiše, která od začátku roku 2026 prosazuje vlastní program digitalizace státu. Kabinet v lednovém programovém prohlášení slíbil propojení státních registrů, rychlejší úřady a odstranění zbytečné administrativy. Za přibližně devět měsíců přijal několik organizačních a legislativních opatření. Vedle těchto kroků je však nutné posoudit také jejich skutečný přínos pro občany a podnikatele.
Evropští auditoři podrobně prověřili čtyři česká opatření financovaná z Národního plánu obnovy. Hodnotili modernizaci veřejného investování, rozvoj otevřených dat, podporu přípravy veřejných projektů a digitalizaci stavebního řízení. U tří opatření konstatovali omezené výsledky. V případě stavebního řízení nebyly předloženy důkazy o dosaženém přínosu.
Stát podle auditorů neměl odpovídající ukazatele umožňující vyhodnotit například zkrácení povolovacích procesů, podíl plně elektronických žádostí nebo automatickou výměnu informací mezi úřady. Audit neprokazuje, že všechny investice byly neúčelné. Upozorňuje především na rozdíl mezi dokončením projektu a jeho skutečným užitkem. Splnění technických a administrativních podmínek totiž ještě neznamená rychlejší ani levnější fungování veřejné správy.
Babišova vláda změnila řízení digitalizace
Programové prohlášení vlády z 5. ledna 2026 zavádí princip „jednou a dost“, podle něhož stát nemá opakovaně požadovat údaje, které již vlastní. Kabinet rovněž slibuje vyřizování většiny životních situací plně online a hodnocení digitalizace podle rychlosti služeb, spokojenosti uživatelů a úspor času i nákladů. V květnu vláda představila program Digitální Česko 2.0 zahrnující 55 strategických projektů, z nichž 22 přímo vychází z programového prohlášení. V září následně schválila nová pravidla pro centrální řízení výdajů na informační technologie. Státní IT projekty mají podléhat jednotné evidenci, určování priorit a posuzování jejich nákladů i přínosů.
V říjnu kabinet rozhodl také o rozšíření Registru zastupování, který umožňuje využívat elektronické plné moci. Ministerstva mají potřebné služby napojit do konce roku 2027, ostatní ústřední úřady do konce roku 2028. Samotný registr funguje již od roku 2024. Významnou legislativní změnou je rovněž zákon o správě dat, který začal platit v květnu 2026. Některé jeho důležité povinnosti však nabudou účinnosti až v letech 2028 a 2029.
Kabinet prosadil také rozsáhlou novelu stavebního zákona, kterou prezident Petr Pavel podepsal 17. září navzdory výhradám k jejímu obsahu. Nová struktura stavební správy má vznikat od roku 2027, plný provoz digitálních systémů se podle harmonogramu Ministerstva pro místní rozvoj předpokládá od roku 2030. Jde o konkrétní kroky současné vlády. Jejich dlouhodobý dopad na výkonnost úřadů však zatím nelze spolehlivě vyhodnotit.
Digitálních služeb přibylo. Výsledky reforem se ještě měří
Nejkonkrétnější údaje o letošním pokroku zveřejnila Digitální a informační agentura. K polovině srpna evidovala elektronické formuláře u 3 008 z celkových 3 715 sledovaných služeb, tedy u 81 procent. Od začátku roku tak podle agentury nastal výrazný posun. Zveřejnění elektronického formuláře ovšem neznamená, že lze celou úřední agendu vyřídit automaticky a bez další administrativy. Přetrvávají také problémy s propojením státních systémů. Elektronické zastupování prostřednictvím Registru zastupování bylo v září dostupné pouze u 22 digitalizovatelných služeb.
Viditelným provozním výsledkem bylo fungování aplikace eDoklady při říjnových komunálních a senátních volbách. Podle odhadu DIA ji při prvním volebním víkendu využilo k prokázání totožnosti více než 100 tisíc voličů. Aplikace vznikla za předchozí vlády, její letošní provoz a příprava na volby však probíhaly již za současného kabinetu. Rezervy ukazují také údaje o otevřených datech. Podle zprávy DIA za rok 2025 dosahovalo plnění zákonné povinnosti zveřejňovat veřejné registry jako otevřená data pouze 42 procent. Jde o zděděný stav, který mají nová opatření postupně zlepšit.
V oblasti stavebního řízení již ministerstvo zveřejnilo údaje o délce povolovacích procesů. Dostupná statistika však zachycuje pouze část celého procesu a vychází z řízení zahájených od července 2024. Zatím proto neumožňuje prokázat, že letošní změny stavební legislativy přinesly rychlejší povolování staveb. Srovnání evropského auditu s dosavadními kroky současné vlády tak ukazuje podstatný rozdíl. Kontrola popisuje nedostatky projektů z předchozích let, zatímco Babišův kabinet již změnil pravidla řízení státních IT investic, pokračoval v rozšiřování elektronických služeb a prosadil nové legislativní úpravy.
Rozhodující však bude jejich skutečný výsledek. Sama vláda ve svém programu slíbila měřit rychlost služeb, úspory nákladů a snížení administrativní zátěže. Z dosud zveřejněných údajů nelze u všech nových opatření takové výsledky doložit. Zde se závěry evropského auditu setkávají s budoucí odpovědností současného kabinetu. Nestačí prokazovat počet dokončených projektů a schválených zákonů. Stát musí také doložit, zda díky nim občané vyřizují své záležitosti rychleji, jednodušeji a levněji.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Evropský účetní dvůr – Zvláštní zpráva 29/2026; 2. Vláda ČR – Strategické digitalizační projekty; 3. Digitální Česko – Nová pravidla řízení výdajů na ICT; 4. DIA – Stav digitalizace veřejných služeb v roce 2026; 5. Rozšíření Registru zastupování; 6. e-Sbírka – Zákon č. 60/2026 Sb. o správě dat
