V posledních letech se v české státní správě a samosprávě odehrává tichý, ale zásadní posun. Do rozhodovacích procesů pronikají představitelé neziskových organizací, kteří nejsou vázáni volebním mandátem ani odpovědností vůči voličům. Tváří se jako odborníci a poradci, přesto však ovlivňují důležité oblasti veřejné politiky, rozpočtů i zákonů.

Senátorka Vladimíra Ludková (ODS) upozorňuje, že tento jev už nelze přehlížet. Neziskovky, které měly původně doplňovat stát, se podle ní stávají jeho neformálním řídicím prvkem. Přijímají veřejné prostředky, formují strategické dokumenty a získávají pozice, které jim umožňují působit dlouhodoběji než volení politici. Ludková varuje, že takto vzniká česká verze „Deep State“, která postupně oslabuje skutečný význam demokratických voleb.
    
„V posledních letech se do státní správy tiše, ale o to jistěji, zabydlel "neziskový sektor". Neziskové organizace a jejich zástupci mají dnes vliv, o jakém se jim dříve ani nesnilo. Například na ministerstvu práce byl jako poradce lidoveckého ministra Jurečky  nedávno novináři zmiňován Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky, který před sebou valí byznys s občasnými zdroji energie, kterým se někdy chybně říká obnovitelné zdroje energie.

Jiným příkladem může být Štěpán Ripka, který v posledních volbách kandidoval na kandidátce Praha sobě, a dnes na ministerstvu pro místní rozvoj ovlivňuje agendu bytové politiky a významně promlouval například do příprav legislativy Zákona na podporu bydlení, která nám přinesla další bytnění státní správy a obligatorních nákladů veřejných rozpočtů bez ohledu na to, kolik nás nejisté důsledky této normy budou v budoucnu stát peněz. 


Ten je doslova pomocným sborem pražských stran Zelení, Praha sobě a Piráti a kam jen z grantů hlavního města Prahy i jednotlivých městských částí přiteklo za poslední čtyři roky cca deset milionů korun na prosazování politiky, se kterou tyto strany uspěly nebo spíše neuspěly. Politici sedící za tyto strany ve funkcích pak dál posílají peníze svým stranickým kolegům, všechno samozřejmě "na dobrou věc". 
Kdo sleduje dopravu v Praze trochu víc než jen z okénka stojící tramvaje nebo svého vozu, ten ví, o čem mluvím. 

Ojedinělé pokusy omezit tento trend návrhem zákona jsou jednorožcem současné politiky. Jeden z návrhů, který chtěl zabránit tomu, aby se ekologické spolky stávaly překážkou stavebního řízení, přišel z lavic ODS. Nebudeme si nalhávat, že by se někomu příliš chtělo do těchto vztahů nějak extra zasahovat. Podobné organizace mají neuvěřitelnou schopnost aktivizace a nikomu se už předem příliš nechce čelit jejich hysterickému tlaku, který umí ve jménu občanské společnosti vyvinou. 

Bohužel, aby všechny tyto vlivy dostaly formální rámec, přijala Fialova vláda dokument s úředním názvem "Metodika participace nestátních neziskových organizací v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy". Šedesátšet stránek popsané klasickou úředničinou. Když to čtu, říkám si, že lepší by bylo 666 stran. 

V praxi jde o návod, jak zajistit, aby neziskovky měly své lidi všude tam, kde se připravují strategické dokumenty nebo zákony. Text dokonce doporučuje, aby se jejich zastoupení vyrovnalo s ostatními skupinami jako například státní správou či profesními komorami. Stát by měl navíc tyto organizace finančně podporovat. A já se ptám proč? 

Pikantní je, že se tato metodika začala připravovat už v roce 2021, tedy v době první vlády Andreje Babiše. 


Otázkou zůstává, zda se někdo odváží tyto pokřivené mocenské poměry narovnat a vrátit tam, kde mají být. Nikým nezvolené struktury bez faktické odpovědnosti se opírají o veřejné peníze, disponují značným vlivem, který dokážou multiplikovat a využívat k přístupu k dalším finančním tokům a většímu vlivu. 

Ve Spojených státech se pro podobný fenomén vžil termín Deep State. Označuje systém, v němž úředníci a aktivisté, nikým nevolení a nikomu neodpovědní, postupně přerůstají volené politiky, a tím i vůli voličů. Tento jev, stejně jako v USA, doplňuje rostoucí role "aktivistických novinářů", kteří se rovněž zkouší dostávat k veřejným penězům, naposledy například v rámci "boje proti dezinformacím". 

Paradoxně tak mohou tito představovat větší hrozbu pro demokracii než křiklouni na sociálních sítích, kteří občas hlásají nesmysly o převratu a změně režimu.  

Ostatně jak nebezpečné a vlivné jsou trollí farmy a falešné profily na sociálních sítích, se ukázalo při posledních volbách. Trolí farmy, kterými se tolik strašilo před volbami, si zřejmě vzaly volno, a voliči jasně odmítli extremistické návrhy a potvrdili, že česká demokracie má silné základy, a o vystupování z NATO nebo EU nemůže být ani řeč. 

Pokud by se měl tento trend vznikající české verze Deep State obrátit, musí se u moci objevit někdo, kdo se nebojí konfrontace s mediálním tlakem ani s virtuálním lynčem. Nějaká česká verze Javiera Mileie, ne proto, že by aktivismus byl z principu špatný, sama v oblasti sociální práce s mnoha aktivisty spolupracuji, ale proto, aby připomněl, kde končí občanský tlak a začíná politická odpovědnost.

Nepravdivost slov o tom, že voliči stopku uplácení z veřejných peněz neocení, aktuálně naposledy ukázaly nedělní volby v Argentině. Voliči jasně řekli, že si přejí tvrdší reformy,“ napsala na síti facebook senátorka Vladimíra Ludková.