Francouzské Národní shromáždění učinilo zásadní krok směrem k obnově jaderné energetiky. Většina poslanců napříč pravicovým spektrem podpořila první článek zákona, který má za cíl do roku 2050 zvýšit instalovaný výkon jaderných elektráren o 27 gigawattů nad současných 63 GW. Tento ambiciózní plán je považován za historický obrat ve francouzské energetické politice.
„Francie má aktuálně instalovaný výkon jaderné energie 63 gigawattů. Nový zákon plánuje zvýšit tuto kapacitu o dalších 27 gigawattů do roku 2050,“ informoval The European Conservative.
Podle poslance vládní strany Renaissance Antoina Armanda se nový zákon opírá o tři klíčové pilíře, mezi které patří udržení stávající flotily reaktorů, které byly dlouhodobě zanedbávány, výstavba čtrnácti nových EPR reaktorů (European Pressurised Reactor), z nichž šest má být zahájeno do roku 2026 a současné také rozvoj reaktorů čtvrté generace, které mají být bezpečnější a efektivnější.
Po letech politické nečinnosti a nedůvěry vůči jádru, vyvrcholené uzavřením elektrárny Fessenheim za vlády prezidenta Hollandea, se francouzská energetika dostala do vážných problémů. Vlajkový projekt třetí generace reaktoru Flamanville se stal symbolem chronických zpoždění a namísto plánovaného spuštění v roce 2012 byl reaktor spuštěn až v roce 2024.
„Důvěra v jadernou energii, narušená politickými rozhodnutími a ekologickým aktivismem, byla nahrazena realitou energetické krize,“ shrnuje autorka článku Hélène de Lauzun.
Pravicové strany včetně Les Républicains (LR) a Renaissance a Rassemblement National (RN) zákon silně podpořily.
„Jaderná energie je nejméně uhlíková, nejlépe kontrolovatelná, nejvíce suverénní a finančně nejvýhodnější,“ zdůraznil poslanec strany LR Jérôme Nury během parlamentní debaty.
Naopak levicová opozice a ekologická hnutí označují zákon za „příliš drahý návrat do minulosti“ a žádají přesměrování prostředků do obnovitelných zdrojů. Tato kritika však přehlíží fakt, že stanovené cíle dekarbonizace nelze dosáhnout pouze z větru a slunce.
Rassemblement National navíc prosazuje nejen výstavbu nových reaktorů, ale i znovuotevření Fessenheimu, což bylo symbolicky začleněno do zákona formou dodatku.
Francie se svým jaderným restartem zařazuje k zemím, které považují jádro za zelenou energii v souladu s revizí evropské taxonomie z roku 2022. Na rozdíl od Německa, které své reaktory definitivně vypnulo, jde Francie cestou návratu k energetické suverenitě.
Psali jsme:
Tento krok má i geopolitické pozadí. V důsledku války na Ukrajině a energetické závislosti na Rusku prudce stoupla potřeba stabilních a nezávislých zdrojů. Jádro, které kdysi umožňovalo Francii exportovat elektřinu do sousedních zemí, se opět stává pilířem její suverenity.
Formální hlasování o celém zákoně se očekává v příštích dnech a letní dekret by měl urychlit první investice. Výstavba šesti EPR2 reaktorů má začít nejpozději v roce 2026 a dalších osm by se mělo začít stavět nejpozději do roku 2030.
Zákon je prvním vážným pokusem Francie nejen obnovit, ale především rozšířit svou jadernou kapacitu po více než dvou dekádách stagnace. Ačkoliv jsou náklady vysoké, Francie tímto krokem vysílá jasný signál - že chce být energeticky nezávislá, ekologicky odpovědná a technologicky suverénní.
(Chmelík, European Conservative, foto: zai)
