Generální stávka. Podle Martínka dvě nejdůležitější slova

politika

Režisér David Martínek se rozepsal o problémech současné doby a jak z toho ven. Postup kroků je prý evidentní. Generální stávka. Demise vlády. Nové volby. Problém však podle něj je, že většinová společnost zatím tyto myšlenky odmítá.

Generální stávka. Podle Martínka dvě nejdůležitější slova
David Martínek
14. března 2023 - 09:01

Věcně vzato, znamenají tato dvě slova především dosažení společenského konsensu. Stavu, kdy se jednotlivé proudy společnosti shodnou na faktu, že vláda, vzešlá z regulérních voleb v roce 2021 porušila většinu předvolebních slibů a svou diletantskou, nebezpečnou politikou vede zemi ke zkáze. 

Generální stávka je vyjádřením stavu, kdy se většina občanů v zemi odmítá dál podřizovat chybným rozhodnutím vlády a dává jednoznačně najevo, že nehodlá dál strpět jak porušení předvolebních slibů, tak nebezpečnou politiku, vedoucí k ničení prostředí a společnosti.

Postup kroků je evidentní. Generální stávka. Demise vlády. Nový plán pro Česko. Nové volby. Problém je, že většinová společnost v tuto chvíli podobné myšlenky ještě odmítá.

Klíčem je především fakt, že opozice stále představuje společenskou podporou menší část společnosti. Faktem je, že vláda, která se vehementně, za cenu lží, podrazů a planých slibů prodrala k moci, v danou chvíli ovládá Parlament a Senát. Její kandidát, generál NATO, Petr Pavel, se stal prezidentem. Vládě přizvukují mainstreamová, veřejnoprávní i komerční média. Na své straně má i Ústavní soud v osobě Pavla Rychetského. A především má podporu podstatné části veřejnosti.

Nedávné vítězství generála Pavla v prezidentských volbách je toho jasným dokladem. Nezáleží na tom, že volební vítězství je spíše výsledkem soustředěné a dlouhodobé palby médií na hlavního prezidentského protikandidáta, Andreje Babiše.

Nezáleží ani na tom, že média ve svém tažení proti opozici systematicky ničí opoziční proudy a poskytují tak Fialově vládě podporu, kterou si nezaslouží. Ani v nejmenším. Je to dlouholetý problém. Jehož podstatou je prostý fakt, že většina novinářů a médií si ztotožňuje současnou politickou garnituru s ideály demokracie. Přestože to není pravda. 

Pro současnou vládu je demokracie jen fíkovým listem. Vláda používá pojem a instituty demokracie pouze jako razící štít pro své agendy a sebeprosazování. Je to špinavý trik. Machiavelistický mechanismus, jehož cílem je uchopení moci, vytvoření mocenské převahy a následné prosazování pohodlné politiky, poplatné západním zájmům. Výměnou za zpětnou podporu z týchž center evropské a globální moci.

Budování vlastního státu, vytváření hodnot, ekonomických, demokratických, zemi posilujících, či národohospodářských této vládě je (a vždy i bylo) až druhotným programem. Ke kterému neochotně přistupuje teprve na nátlak veřejnosti či opozice.

Každodenní realita, přešlapy proti demokratickým principům a hodnotám usvědčují tuto politickou garnituru ze zneužívání demokracie. Pokusy o omezování opozice, politické procesy, ostrakizace politické konkurence, špinavé lhaní, vládní neúspěchy a jejich relativizaci vidíme prakticky denně. Nemluvě o propojení s kriminálními skupinami.

Ale rozhodující část veřejnosti se o to nezajímá. Nebo tomu jednoduše, zatím, nevěří. Nezáleží dokonce ani na tom, že většina občanů v tomto státě prostě ví jen polovinu pravdy. Tu, kterou mají vidět a vědět. Je to problém opozice. Opozice má být natolik silná a schopná, že tento neblahý stav dokáže postupnými kroky zvrátit.


Nezáleží také na tom, že opozice nemá v ruce příslušné nástroje. Nemá vlastní silná média, která by umožnila šířit pravdu o podstatných soudobých jevech a problémech. Vysvětlovat, jak se ve skutečnosti věci mají. Musí si je vytvořit. Musí být schopna dokázat zajistit jejich financování a provoz.

Opozice, autoři, nezávislí ekonomové, odborníci, nezávislá média či organizace nemají potřebné finance. Natož rozsáhlou podporu, jakou mají k dispozici apologetové této vlády. Podporu západních institucí, vlivových agentur, futrujících rozpočty mimovládek, neziskovek a redakcí granty. Stamilionovou fundaci, například… přímo novinářům. Jak jinak, než z veřejných prostředků.

Opozice, parlamentní i mimoparlamentní má sice podporu značné části veřejnosti. Ale zatím nedokáže vnášet celospolečenská témata a získat si, pravdou, objektivním přístupem, režimem padni komu padni na svou stranu většinovou veřejnost. O tom, co je „pravda“ rozhodují provládní média.

Česko mezi deseti nejlepšími zeměmi světa
Opozice musí přijít s jasnou a srozumitelnou vizí, jak dál. Musí dokázat vytvořit nový plán pro Česko, smysluplný, inspirativní projekt řízení a vedení státu, projekt politické i ekonomické obnovy státu a změny postavení Česka z role subalterní ekonomické i politické kolonie. 

Opozice musí definovat dlouhodobé, srozumitelné a funkční praktiky rozumné, inteligentní správy státu, s nimiž budou souhlasit majority. Teprve potom může opozice doufat v to, že se na její stranu přidá většinová společnost.

Česko potřebuje plán obnovy. Potřebujeme plán, jak se poprvé v polistopadové historii Česka umožní vydat se jinou cestou. Cestou obnovy, k moderní, sebevědomé zemi s průmyslovou tradicí, která dokáže svou tradici přetavit v nové postavení na mapě.

Také jsme psali:

Česko má na to, být jednou z deseti nejlepších zemí na světě. Dílnou Evropy. Moderní, špičkovou průmyslovou a technologickou základnou, v níž se potkává jak globální západní kapitál a technologie s kapitálem, instituty a nástroji obchodní, kulturní a společenské výměny Asie, Blízkého východu, Afriky. Tedy, se zeměmi BRICS.

Česko se musí stát vzorovou demokratickou zemí se stabilním, právním, sociálním, ekonomickým a etickým prostředím, ve kterém je radost podnikat, žít a tvořit.

Potřebujeme novou, moderní politiku, která respektuje vznikající multipolární ekonomický a politický řád světa. Potřebujeme politiku založenou na win-win výměně se všemi zeměmi světa.  Politiku, která je ale zároveň založena na korektním, ale nekompromisním hájením domácích zájmů.

Česko by mělo být zároveň, spolu s Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Rakouskem, Slovinskem a dalšími státy, Srbskem, Rumunskem, Bulharskem, či pobaltskými státy, tahounem změn ve střední a východní Evropě. Nejsme subalterními koloniemi. 

Naše národní tradice jsou tisícileté. Naše státy mají delší historii než Amerika. Západní atlantické a evropské velmoci se musí naučit přihlížet k našim zkušenostem, potřebám a vidění světa. Nepotřebujeme další poručníkování západu. Děkujeme za zkušenosti, ale jdeme dál.

Potřebujeme vyvážený, vzájemně plně respektující stav ve vzájemných vztazích, opřený o demokratické tradice.

K tomu ale budeme potřebovat politiky a vlády, které takového postoje budou vůbec schopny. Reprezentace, uvyklé podřízenému postoji vůči Západu můžeme s poděkováním propustit. Je čas vykročit k nové úrovni vztahů. Výsledkem bude geneze vztahů, která umožní rozvoj Evropy od Gibraltaru po Ural. Výsledkem bude mír na kontinentu.

Také jsme psali:

Výchozí podmínka, vedoucí k prosperitě kontinentu. Postupnému slaďování a harmonizaci práva, demokracie v rámci celé Evropy. Na jehož konci bude prosperující a vzájemně silně ekonomicky provázaný kontinent, žijící v klidu a míru. Respektující přirozený vývoj v jednotlivých zemích. 

Přejít k jiné dimenzi
Generální stávka, protesty jsou signálem nespokojenosti. To ale nestačí. Musíme přejít k jiné dimenzi.  Změna v postojích veřejnosti a jednoznačný příklon k vizi Česka jako moderní země, schopné nést odpovědnost za vlastní vývoj je během na delší trať. Tento trend vznikne teprve tehdy, když opozice najde smysluplný plán. S nímž budou souhlasit většiny. Volby nejsou o volebním vítězství.

Volby mají být vnímány jako potvrzení souhlasu veřejnosti s plánem a způsobem provádění ekonomických i politických změn v zemi. Který bude poté i naplněn. Nepotřebujeme další plané sliby. Potřebujeme funkční stát. Bude to složité. Bude to trvat nejméně 15 let. V tuto chvíli se teprve formují skupiny a lidé, kteří uvažují o několik kroků dál. Existuje jen velmi úzká skupina lidí, která vidí do budoucnosti. A která je ale zároveň v obtížném postavení.

Nemá na své straně prakticky nic. Jen, vládní přešlapy a oprávněnou kritiku. To je málo.

Lidé rozumu a Lidé srdce
Začneme tím, že se začneme scházet. Tvořit. Organizovat. Potkávat se. Jak lidé, kteří ve svém vidění upřednostňují racionální stanoviska, data, fakta, ekonomické, vědní a společenské dovednosti. Kteří vnímají ekonomiku jako základ všeho. Lidé rozumu.

Tak lidé, kteří vnímají společnost, ekonomiku i politiku prizmatem humanity, solidarity, vzájemnosti, kultury. Lidské a společenské podpory. Kteří vnímají člověka, život, jako nejvyšší hodnotu a dar. Lidé srdce. Lidé rozumu a Lidé srdce. Musíme se spojit. Najít cestu.

(jk, David Martínek, foto: Petr Hrubeš)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Kdo by měl být novým českým eurokomisařem?