Hospitalizace amerického občana s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu znovu otevřela debatu o připravenosti českého zdravotnictví na biologické hrozby. Pacient skončil ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze, což vyvolalo kritiku části odborníků i politiků. Poslanec ANO a lékař Jiří Mašek v této souvislosti upozornil na specializované armádní zařízení v Těchoníně, které podle něj stát dlouhodobě nevyužívá.
„Je nepochopitelné, že zařízení, do kterého Česká republika investovala miliardy korun a které svými parametry patří mezi unikátní pracoviště v Evropě, zůstává dlouhodobě nevyužité a odsunuté na vedlejší kolej,“ uvedl Mašek.
Podle něj nejde jen o otázku zdravotnictví, ale o širší bezpečnostní problém státu. Těchonín podle Maška nebyl vybudován náhodou mimo hustě obydlené oblasti. Právě izolovaná poloha je podle něj zásadní výhodou při práci s vysoce rizikovými pacienty.
„Rizikový pacient nemá být převážen a izolován uprostřed milionového města s běžným provozem nemocnice kolem něj,“ upozornil poslanec.
Ve svém komentáři zdůrazňuje, že armáda disponuje speciálně vycvičenými lékaři i nelékařským personálem schopným fungovat v režimu maximální biologické ochrany po celé týdny. Právě to podle něj odlišuje Těchonín od běžného nemocničního provozu.
Mašek současně připomíná, že zařízení bylo budováno nejen pro potřeby České republiky, ale i jako součást širší bezpečnostní infrastruktury NATO.
„Těchonín není obyčejná nemocnice. Je to nadčasové zařízení vybudované pro léčbu vysoce virulentních nákaz,“ uvedl.
Silně kritizuje i samotný systém transportu a izolace pacientů v hustě obydleném městském prostředí. Za jednu z hlavních výhod Těchonína označuje možnost přímého transportu pacienta vrtulníkem až na střešní heliport bez kontaktu s běžným civilním provozem.
„Přesně takové řešení mělo být dávno standardem v krizové připravenosti České republiky,“ poznamenal.
Právě současný případ Američana hospitalizovaného na Bulovce podle něj ukazuje rozdíl mezi standardním infekčním oddělením a specializovaným systémem biologické ochrany.
V Těchoníně by podle Maška pacient i personál fungovali v plně izolovaném režimu po celou dobu trvání rizika. Pokud by se nebezpečná diagnóza nepotvrdila, mohli by zařízení bezpečně opustit bez dalšího kontaktu s okolím.
„To je hlavní rozdíl mezi Těchonínem a Bulovkou. Jde o bezpečnost celé společnosti,“ zdůraznil poslanec.
V závěru svého komentáře Mašek ostře kritizuje dlouholetou nečinnost státu. Připomíná, že Česká republika investovala do zařízení světové úrovně obrovské prostředky, aniž mu následně dala odpovídající roli v systému krizové připravenosti.
„Proto budu dál požadovat, aby se Těchonín konečně stal tím, čím měl být od začátku – strategickým centrem biologické bezpečnosti a léčby nejnebezpečnějších infekcí,“ uzavřel Jiří Mašek.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
