Evropská kapitola nové americké Národní bezpečnostní strategie 2025 (NSS 2025) patří k nejcitlivějším částem celého dokumentu pro vlády v Bruselu, Berlíně, Paříži i menších členských státech. Zatímco starší strategie hovořily o Evropě jako o jádru demokratického Západu a přirozeném partnerovi při obraně společného řádu, nový text volí výrazně odlišný tón. Hovoří o úpadku, ztrátě sebevědomí a vnitřním rozkladu a varuje dokonce před rizikem takzvaného civilizačního vymazání, pokud budou pokračovat současné trendy. Jde o nejsilnější jazyk použitý vůči Evropě v oficiálním strategickém dokumentu USA od konce studené války.
Základním pilířem této kritiky je dlouhodobý pokles ekonomické váhy Evropy. Strategie připomíná, že kolem roku 1990 se evropský kontinent podílel na globálním hrubém domácím produktu zhruba jednou čtvrtinou, zatímco dnes se tento podíl pohybuje kolem čtrnácti procent. Tento vývoj je interpretován jako důsledek strukturálních problémů, nikoli jako dočasný cyklický jev. Dokument i jeho americké komentáře poukazují na kombinaci přeregulované ekonomiky, nákladného sociálního modelu, nedostatku technologických lídrů a slabého růstu produktivity, což dlouhodobě vytlačuje Evropu z centra světového hospodářství.
Tento ekonomický úpadek má podle NSS 2025 přímé bezpečnostní důsledky. Slábnoucí ekonomika omezuje schopnost financovat moderní ozbrojené síly, investovat do špičkových technologií a zvládat krize bez vnější pomoci. Evropa se tak v americkém pohledu posouvá z role poskytovatele stability do role regionu, který může v krizových obdobích vyžadovat rozsáhlou podporu. Z partnera, jenž spoluvytvářel globální rovnováhu, se stává potenciální zdroj tahu na americké zdroje a politickou pozornost.
Druhou významnou linií kritiky je demografický vývoj a migrační politika. Strategie spojuje stárnutí populace, dlouhodobě nízkou porodnost a rozsáhlou migraci z nestabilních regionů do obrazu kontinentu, jenž postupně ztrácí sociální soudržnost i kulturní kontinuitu. Dokument naznačuje, že evropské elity podcenily bezpečnostní a politické dopady migrace a že klíčová rozhodnutí byla přijímána navzdory odporu značné části obyvatel. V této logice se migrace nepředstavuje jako řešení ekonomických problémů, ale jako faktor, který je dále prohlubuje.
Na demografickou problematiku navazuje ostrá kritika vnitropolitního vývoje v Evropské unii. NSS 2025 zmiňuje potlačování opozice, cenzurní tendence a omezování svobody projevu, které má mít podobu zákonů proti dezinformacím, regulace digitálních platforem či finančních sankcí vůči nežádoucím aktérům. Podle strategie se právní a institucionální nástroje stále častěji používají k politické kontrole, což oslabuje demokratickou legitimitu celého evropského projektu a vytváří prostor pro další polarizaci.
Zásadní roli v americkém hodnocení hrají také nadnárodní struktury. Zatímco po desetiletí byla evropská integrace vnímána ve Washingtonu jako zdroj stability a předvídatelnosti, NSS 2025 přebírá opačný závěr. Supranacionální instituce jsou vykresleny jako mechanismy, které oslabují suverenitu členských států, zpomalují reakce na krize a vytvářejí hluboký odstup mezi politickým rozhodováním a občany. Dokument proto explicitně preferuje model skupiny suverénních národních států, které jednají s USA jako rovnocenní partneři, nikoli silně centralizovaný integrační projekt s vlastní autonomní agendou.
Psali jsme: Světy se znovu dělí. Nová americká strategie obnovuje sféry vlivu
Z tohoto pohledu vychází nejkontroverznější část celé strategie. NSS 2025 otevřeně hovoří o potřebě podporovat takzvanou odolnost uvnitř evropských společností a o ochotě spolupracovat s proudy, které kladou důraz na národní suverenitu a odpor vůči dalšímu přenosu pravomocí na nadnárodní instituce. Ačkoli dokument výslovně nejmenuje konkrétní politické subjekty, z formulací vyplývá, že Spojené státy považují suverénní a vlastenecky orientované síly za přirozené partnery v nové fázi transatlantických vztahů. Tento přístup znamená zásadní odklon od dosavadní americké podpory integračních elit.
Výraznou změnou prochází i vztah k NATO. Aliance už není prezentována jako projekt, který se musí neustále rozšiřovat a automaticky garantovat bezpečnost všem potenciálním členům. Strategie kritizuje setrvačnost takzvané politiky otevřených dveří a zmiňuje riziko slibů, které nejsou kryty reálnými schopnostmi. Pozornost je věnována kolektivní obraně a rozdělení břemene, přičemž dokument se vyhýbá explicitnímu zopakování závazku podle článku 5. Pro Evropu je to jasný signál, že americké garance už nejsou chápány jako samozřejmost, ale jako vztah podmíněný výkonem a odpovědností spojenců.
Psali jsme: Nová bezpečnostní strategie USA boří éru po studené válce
Celkové vyznění evropské kapitoly NSS 2025 je proto jednoznačné. Evropa v americkém strategickém myšlení přestává být středem společného demokratického projektu a stává se regionem, jehož vnitřní problémy mohou oslabovat pozici celého Západu. Washington dává najevo, že už není připraven nést hlavní náklady evropské bezpečnosti ani automaticky garantovat stabilitu kontinentu. Místo toho očekává, že evropské státy posílí vlastní obranné, ekonomické a technologické kapacity a ponesou větší díl odpovědnosti.
Třetí díl této série tak ukazuje, že Evropa se v očích Spojených států posunula z role privilegovaného partnera do role problematického regionu. USA chtějí v Evropě méně platit, méně garantovat a více tlačit na vnitřní změny. Pro evropské státy to znamená konec iluze automatické ochrany a nástup období, v němž bude jejich váha v transatlantických vztazích stále více záviset na vlastní ekonomické, politické a vojenské síle.
Zdroje: 1. US National Security Strategy 2025; 2. US national security strategy calls for cultivating resistance in Europe; 3. Trump warns Europe faces civilizational erasure tied to mass migration
(Kyncl, whitehouse.gov, foto: zai)
