Pro ČR je hrozbou každý stát, který může ohrozit naše území a způsobit nám rozsáhlé ekonomické, sociální, nebo dokonce válečné škody. Ruská federace mezi ně bezesporu patří, ostatně stejně jako Německo, Polsko, nebo Ukrajina. Bezprostřední hrozbou jsou ale i jiné faktory, například radikální islamisté, kteří jsou hrozbou pro celou Evropu.

• 2. Musíme dál pomáhat Ukrajině vojensky a ekonomicky? Nebo ne, protože sami nemáme dost peněz?

Myšleno Ukrajině, nebo Ukrajincům? Vojensky – jak? Nemáme armádu, těch cca 4500 bojovníků to rozhodně nevytrhne. Ti jsou navíc bez použitelné výzbroje. Ta už na Ukrajině skončila. A není ani proč – Ukrajina není náš spojenec. Nemáme vůči ní žádné spojenecké ani finanční závazky kromě těch, které si předešlá česká vláda de facto sama vymyslela. Nemám ale nic proti pomoci Ukrajincům, ovšem jen těm, kteří na to mají podle mezinárodně platných závazků ČR právo. Na sociální dávky, zdravotní péči a další pomoc celoplošně vynakládáme obrovské prostředky, které jsou ale i podle veřejně dostupných údajů prokazatelně zneužívány. A jako země s raketově rostoucím dluhem bychom se nad tím měli rozhodně zamyslet.

• 3. Vydělává Česko na ukrajinských uprchlících?

V žádném případě. Čísla jsou neúprosná.

• 4. Je neposkytnutí české záruky za půjčku Evropské unie Ukrajině sobecké a ohrozí naši bezpečnost či ne?

V čem by to mělo být sobecké? Vláda je povinna se starat především o vlastní stát a občany. Realita je taková, že jsme v etapě ekonomické deprese. A jak ukazuje příklad USA, košile je a musí být vždy bližší, než kabát. Je čas se primárně postarat o občany ČR, ne o občany Ukrajiny, nebo jiných států.

• 5. Má v české muniční iniciativě ČR pokračovat? Je přínosem pro ČR?

Rozhodně je třeba ukončit praxi, kdy se o koordinaci kšeftů s municí starají lidé na českém MO. Samotná muniční iniciativa přínosem pro ČR není an politicky, ani bezpečnostně. Přínosem je bezesporu pro firmy, vyrábějící munici a střeliviny. CSG, STV Group, Synthesia, … Když srovnáte poměr výrobní ceny 155 mm granátu, která činí cca 800 USD a aktuální prodejní ceny, která se pohybuje mezi 6000 až 8000 USD, je to rozhodně dobrý šolich. Je to těžce ziskové i pro čisté kšeftaře, jako je Omnipol, nakupující po světě za pár šupů starou munici v sovětských rážích a po nezbytných úpravách ji předprodávající za ceny hodně podobné cenám za novou munici. Na druhou stranu je dost možné, že daně odváděné výše zmíněnými firmami přinášejí ČR poměrně vysoké příjmy do státní kasy. Čísla samozřejmě neznám, ale stálo by to za přezkoumání. Pak by se možná dalo mluvit o přínosech. Viz politika USA vůči EU – „Zbraně pro Ukrajinu? Proč ne, dodáme, ale zaplaťte je!“

• 6. Měla by se EU dál pouze bránit hybridní válce Ruska (sabotáže na železnici i v letectví, kyberútoky, vlivové operace) či by měla být v přístupu k Rusku tvrdší?

• 7. Jste pro zákaz sbírek na nákup zbraní? A vybírat peníze na zbraně a vojenský materiál by měl mít na starosti výhradně stát?

Jednoznačně. Je to v rozporu se zákony ČR, s mezinárodním právem a také se slušnými mravy. A nerozumím druhé části otázky – stát přece peníze na zbraně a vojenský materiál vybírá. Ve formě daní a pro vlastní armádu.

• 8. Souhlasíte s navýšením výdajů na obranu na 5 % HDP?

Proč ne? Klidně i víc, ale musí být naprosto jasné, že cílem není vydat peníze, ale prokazatelně a cíleně zvýšit úroveň schopnosti českého státu bránit a chránit své občany před reálnými vnějšími hrozbami. Proto se přece ty peníze vydávají, ne? Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách to vyjadřuje v § 9, odst. (1) naprosto jednoznačně. 

• 9. ,,Jsme ochotní právně zakotvit, že nezaútočíme na EU ani NATO," zní z Ruska. Máme tomu věřit?

Opět proč ne? Rusko, pokud vím, vždy plnilo své závazky, pokud nebylo bezprostředně ohroženo. Donald Trump to řekl naprosto jasně. Do EU Rusko přece dodávalo ropu a plyn podle platných smluv i v době, kdy mu její vedení dělalo co mohlo nejhoršího. Minsk I a II také neporušilo Rusko, ale státy, které měly tyto smlouvy garantovat. Vyjádření paní Merkelové v tomto směru bylo naprosto jednoznačné, a potvrdil to i prezident Macron. A to nemluvím o prokazatelně existujících slibech nerozšiřování NATO, nebo o „odstřelení“ k podpisu připravené istanbulské smlouvy. 

• 10. Zaútočí Rusko na NATO? (Náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka prohlásil, že jen nevíme, kdy to bude.)

Já to vím přesně. V okamžiku, kdy bude NATO kompletně připraveno zaútočit na Rusko, nebo už útok zahájí. Do té doby se nic podstatného dít nebude. Otázka zní, co míní Řehka pod pojmem „NATO“. V současné době to vypadá, že se poté, co Trump dal najevo neochotu vyměnit Detroit za Manchester, tj. odmítl nechat si pro evropské zájmy zničit vlastní zemi ruskými jadernými údery, pojem „NATO“ scvrkl na tzv. „koalici ochotných“. Která navíc ani zdaleka nezahrnuje všechny evropské členské země Aliance.

• 11. Která otázka Vám zde chybí a rád byste o ní diskutoval?

„Domníváte se ve světle posledních událostí, jako byl blackout v Berlíně po teroristickém útoku na klíčový prvek rozvodného systému, nebo kolaps systému řízení letového provozu v Řecku, že si je vedení EU a klíčových evropských zemí „koalice ochotných“ při znalosti aktualizované jaderné doktríny skutečně vědomo potenciálních dopadů války s Ruskou federací na obyvatele evropských zemí? Nebo jim to je v podstatě jedno?“