Vláda Andreje Babiše čelí dalšímu významnému sociálnímu sporu. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zahájila v pondělí 26. října kampaň Nechci IČO! proti připravované změně definice závislé práce. Podle odborů může návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) usnadnit nahrazování zaměstnaneckých smluv prací na živnostenské oprávnění a oslabit ochranu zaměstnanců. Ministerstvo takový výklad odmítá a tvrdí, že pouze zpřesňuje dosavadní pravidla. Spor však zasahuje mnohem dál než do pracovního práva. Ve hře jsou miliardové příjmy sociálního a zdravotního pojištění, budoucí důchody i rozdílné postoje vládních stran.
Jádrem sporu je definice závislé práce, která určuje, kdy člověk vykonává činnost jako zaměstnanec a kdy jako samostatný podnikatel. Současný zákoník práce vychází z osobního výkonu práce, vztahu nadřízenosti a podřízenosti, pokynů zaměstnavatele a práce jeho jménem. Juchelkovo ministerstvo navrhuje podrobněji vymezit podřízenost pracovníka prostřednictvím organizování a kontroly práce, udělování pokynů a výkonu činnosti v určené pracovní době. Odbory upozorňují, že pokud by bylo nutné prokazovat všechny tyto znaky současně, zaměstnavatelé by mohli některé formální podmínky odstranit, aniž by se skutečný charakter pracovního vztahu změnil. Prokazování nelegálního zaměstnávání by se tak podle nich mohlo zkomplikovat.
Ministr Juchelka odmítá, že by novela legalizovala švarcsystém. Tvrdí, že rozhodující zůstane skutečný způsob výkonu práce, nikoli označení smlouvy. Ministerstvo změnu zdůvodňuje také soudní judikaturou a potřebou zpřesnit dosavadní právní úpravu. Podstatné je, že návrh vzniká při převádění evropské směrnice o platformové práci do českého práva, ale změna obecné definice závislé práce by se netýkala pouze řidičů, kurýrů a dalších pracovníků digitálních platforem. Dopadala by na celý pracovní trh. Evropská směrnice přitom takovou plošnou úpravu definice závislé práce sama nevyžaduje.
Ve hře jsou miliardy i ochrana zaměstnanců
Švarcsystém spočívá ve výkonu fakticky závislé práce prostřednictvím obchodního vztahu místo pracovního poměru. Zaměstnavatel tím může snížit náklady na odvody a pracovník přichází o část zákonné ochrany, například placenou dovolenou, pravidla výpovědi nebo náhradu příjmu při pracovní neschopnosti. Podle modelového odhadu PAQ Research by navrhovaná změna mohla umožnit legalizovat 70 až 90 procent nynějších případů švarcsystému, což by se mohlo týkat přibližně 50 až 80 tisíc lidí. Jde však o odhad možného dopadu právní úpravy, nikoli o předpověď skutečného počtu zaměstnanců, kteří přejdou na IČO.
ČMKOS současně odhaduje, že přesun 10 tisíc zaměstnanců do režimu OSVČ by znamenal roční výpadek veřejných příjmů na odvodech přibližně 2,4 miliardy korun. Při přesunu 100 tisíc pracovníků by podle stejného modelu šlo o 24 miliard. Výsledné částky však závisejí na příjmech pracovníků, odvodových pravidlech i rozsahu případných změn. Juchelka tato varování odmítá jako nepřiměřená a zdůrazňuje, že nelegální zaměstnávání zůstane zakázané. Samotný zákaz však není jediným rozhodujícím kritériem. Podstatné bude, zda nová definice umožní inspekci práce a soudům účinně prokazovat zastřené zaměstnanecké vztahy.
Práce na IČO přitom není sama o sobě problémem. Pro řadu profesí představuje legitimní formu podnikání s větší samostatností. Riziko vzniká tehdy, když člověk fakticky pracuje jako zaměstnanec, ale nese podnikatelská rizika bez odpovídající smluvní volnosti a pracovněprávní ochrany.
Spor zasahuje koalici, odbory připravují další tlak
Juchelkův návrh vyvolal rozdílné reakce také uvnitř vládní koalice. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) uvedla, že její hnutí nechce připustit rozvolnění pravidel švarcsystému a požaduje další jednání. Motoristé naopak návrh podporují. Ministr Boris Šťastný jej označil za kvalitně připravený a zdůraznil podporu flexibilnějším pracovním vztahům.
Vzniká tak střet dvou přístupů. Zatímco Motoristé zdůrazňují flexibilitu pracovního trhu, SPD upozorňuje na ochranu zaměstnanců. ANO prostřednictvím ministerstva práce obhajuje návrh jako technické zpřesnění. Rozdílné postoje koaličních partnerů mohou rozhodnout o konečné podobě novely.
Odbory mezitím přešly od odborných připomínek k veřejné kampani. ČMKOS požaduje vypuštění sporné definice a zachování dosavadního znění zákoníku práce. Předseda Josef Středula připustil další stupňování veřejného tlaku, pokud vláda výhrady nevyslyší. Kritika nachází odezvu také u části opozice. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich se po jednání se Středulou postavil proti navrhované změně definice závislé práce. Spor tak získává širší politický rozměr a může se stát jedním z důležitých témat vztahu vlády k zaměstnancům a odborovým organizacím.
Rozhodující bude další projednávání novely ve Sněmovně a případné pozměňovací návrhy. Časový tlak vytváří povinnost převést evropská pravidla platformové práce do českého právního řádu do začátku prosince. Tento závazek však sám o sobě nevyžaduje změnu obecné definice závislé práce v rozsahu navrženém ministerstvem.
Podstatou sporu není, zda mají lidé právo podnikat na IČO, ale zda zaměstnavatelé získají větší prostor nahrazovat skutečné pracovní poměry obchodními smlouvami. Pokud ministerstvo tvrdí, že švarcsystém nezlegalizuje, musí doložit, že nová pravidla neoslabí schopnost státu zastřené zaměstnávání odhalovat a postihovat. Na tom bude záviset nejen ochrana pracovníků, ale také dopad změny na veřejné rozpočty.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
Zdroje: 1. Poslanecká sněmovna – Vystoupení ministra Aleše Juchelky k platformové práci; 2. Poslanecká sněmovna – Projednávání změny zákoníku práce; 3. ČTK – Odbory zahájily kampaň proti změně definice zaměstnání
