Události ve španělské Ceutě, kde podle španělských úřadů během několika hodin dorazily desetitisíce migrantů, otevřely podle předsedkyně PRO v Královéhradeckém kraji Evy Kaprálové mnohem širší téma než samotnou migraci. Ve svém komentáři tvrdí, že veřejnost nedostává úplný obraz o tom, co se na španělské hranici odehrálo, a že média rezignovala na vlastní práci přímo v terénu.

„Tak sakra, za co si vás platíme? Když se ‚novináři‘ nechtějí (nesmějí?) dívat… Přiznám se, že událost v Ceutě mě znepokojuje,“ otevírá Kaprálová svůj komentář.

Připomíná, že podle španělských úřadů dorazilo do Ceuty během několika hodin více než 50 tisíc migrantů, desítky lidí měly zemřít a Španělsko nasadilo armádu i začalo stavět další bariéru na hranici. Největší pochybnosti v ní ale vyvolává informace, že přibližně 48 tisíc lidí bylo během velmi krátké doby vráceno zpět do Maroka.

Ptá se, jak přesně návraty probíhaly, kudy lidé odcházeli, kdo je evidoval, kolik jich bylo skutečně identifikováno, kolik se jich vrátilo dobrovolně a kolik na základě úředního postupu. Stejně tak se ptá, co celé události předcházelo.

„Je to vůbec možné… je to pravda? Nechci spekulovat. Chci informace,“ píše Kaprálová.


„Chci vidět reportéra přímo v Ceutě. Chci slyšet obyvatele města. Chci vidět, jak vypadá město po příchodu desítek tisíc lidí. Chci vědět, jaká je atmosféra mezi místními. Chci slyšet starostu, policisty, zdravotníky, obchodníky, obyčejné lidi. A chci především ověřovat. Ne pouze přebírat,“ požaduje Kaprálová.

Podle ní veřejnost slyší především o žízni, hladu, vyčerpání a utrpení migrantů, zatímco podstatné otázky zůstávají bez odpovědi.

„Kdo umožnil, aby se během tak krátké doby k hranici dostaly desítky tisíc lidí? Kdo celý přesun organizoval? Kdo ho financoval? Je to vše cílené? Odkud se lidé dozvěděli, že právě teď je možné hranici překročit? Byla hranice záměrně otevřena? Selhaly marocké složky? Nebo šlo o spontánní pohyb desetitisíců lidí?“ cituje redakce další část jejího komentáře.

Současně připomíná, že i španělská vláda podle ní připouští možnost, že migrace může být využívána jako nástroj politického nebo hybridního tlaku. Vedle vládního pohledu by proto chtěla slyšet také názory konzervativní části španělské opozice.

„Tohle nejsou xenofobní otázky. To jsou elementární novinářské otázky,“ zdůrazňuje Kaprálová.

Ve druhé části komentáře rozšiřuje svou úvahu na širší evropskou debatu. Kritizuje, že veřejný prostor podle ní soustředí mimořádnou pozornost na válku na Ukrajině, zatímco bezpečnostní problémy přímo uvnitř Evropské unie ustupují do pozadí.

Připomíná, že Ceuta není vzdálený konflikt, ale součást členského státu Evropské unie. Stejně důležitá je podle ní bezpečnost obyvatel španělských měst, francouzských předměstí, německých měst nebo Itálie. Evropa by podle ní neměla přehlížet problémy, které se odehrávají na jejím vlastním území.


Ptá se také, kdo migraci financuje, kdo z ní profituje, zda za ní stojí převaděčské skupiny, organizovaný zločin nebo politický tlak a jakou roli sehrály Maroko i evropská migrační politika.

„Svobodná společnost se pozná mimo jiné podle toho, že se smí ptát i na nepohodlné věci. Nechci od České televize žádné politické stanovisko. Nechci ani démonizování migrantů. Chci reportéra na místě, kameru, svědectví, ověřená čísla, konfrontaci různých stran a otázky, které se nepříjemně zarývají pod kůži. Chci vědět, co se v Ceutě skutečně stalo,“ uzavírá Kaprálová.

Podle ní není událost, při níž během jediného dne překročí hranici desetitisíce lidí, pouze humanitárním příběhem. „Je to příběh o hranicích, bezpečnosti, politice, odpovědnosti, podivných zákulisních špinavých hrách a budoucnosti Evropy,“ uzavírá svůj komentář Eva Kaprálová.