Knihovna Václava Havla se v posledních měsících ocitla v centru pozornosti kvůli sporům uvnitř instituce, odchodu některých osobností a debatám o jejím dalším směřování. Mezi nejvýraznější momenty patřilo rozhodnutí Dagmar Havlové ukončit své působení ve správní radě. Situace vyvolala řadu reakcí nejen mezi podporovateli odkazu prvního českého prezidenta, ale také mezi komentátory a publicisty.
Jedním z nich je Karel Strakoš, který zvolil formu satiry. Ve svém ironickém textu si bere na mušku nejen samotnou knihovnu, ale také prezidenta Petra Pavla, jeho poradce Petra Koláře a některá témata, která v posledních letech dominují české veřejné debatě.
Strakoš začíná absurdní premisou, podle níž se prezident Pavel rozhodl osobně zachránit Knihovnu Václava Havla. Do projektu podle něj zapojil i svého blízkého spolupracovníka Petra Koláře, který měl údajně zajistit financování prostřednictvím provizí z muniční iniciativy.
„Knihovna byla řešením dvacátého století. Polička je řešení století jednadvacátého,“ cituje na síti facebook Strakoš fiktivní vyjádření prezidentské kanceláře.
V dalším pokračování rozvíjí autor nadsázku do detailů. Návrhem nové poličky podle něj byl pověřen britský streetartový umělec Banksy, zatímco výrobek má vznikat z recyklovaného dřeva doplněného kovovými prvky. Celý koncept je navíc propojen s již existující Lavičkou Václava Havla, která se v různých podobách nachází na řadě míst v Česku i v zahraničí.
Právě zde míří jedna z hlavních ironických linek textu. Strakoš si pohrává s tématem komercializace odkazu bývalého prezidenta a postupně přidává stále absurdnější doplňky. Rozšířená verze setu má podle něj obsahovat repliku Havlovy kašmírové šály, ručně vyrobenou dýmku nebo symbolické klíče od Hrádečku.
Vrchol přichází u limitované edice, která má stát 865 tisíc korun. Součástí balení má být certifikát s podpisem Petra Pavla a reproduktor přehrávající archivní nahrávku cinkání klíčů doplněnou komentářem současné hlavy státu.
Text je vystavěn jako řetězec stále absurdnějších situací, které mají vyvolat otázku, kde končí péče o historický odkaz a kde začíná jeho marketingové využívání. Neútočí na konkrétní rozhodnutí knihovny, ale využívá aktuálního dění jako kulisu pro širší ironický komentář k českému veřejnému životu.
Nejsilnější moment celé satiry možná nepředstavuje ani samotná „Polička Václava Havla“, ale skutečnost, že autor do jednoho příběhu dokázal spojit Václava Havla, Petra Pavla, Petra Koláře, muniční iniciativu, Banksyho i luxusní sběratelské edice. Výsledkem je text, který se nesnaží přesvědčovat argumenty, ale záměrně přehání realitu do podoby, v níž se podle autora některé současné společenské a politické fenomény stávají samy o sobě karikaturou.










