Hnutí ANO tak i nadále zůstává jednoznačně nejsilnější politickou stranou na naší domácí politické scéně. Do Sněmovny by se koncem února dostalo šest stran.
Na druhém místě by nyní skončilo hnutí SPD v čele s jeho předsedou Tomiem Okamurou, a to se ziskem 11,5 %. Třetí příčku by v nynějších hypotetických volbách získali Piráti (11,2 %), kteří odsunuli vládní stranu ODS (10.3 %) až na místo čtvrté a stali se tak nejsilnější vládní stranou. Zklamaní voliči ODS stranu opouštějí a přecházejí k opozičním nebo alternativním subjektům, a to především ke straně PRO či Svobodným. Dlouhodobý klesající trend voličských preferencí ODS by měl být varovným signálem nejen pro premiéra Fialu, ale i pro celé vedení ODS. Situace totiž nápadně připomíná osud bývalé ČSSD - kdysi nejsilnější levicové strany v zemi. Ta se totiž v minulých volbách do Sněmovny nedostala a nyní pod novou značkou SOCDEM už voliče příliš neláká.
Pátým politickým subjektem, který by se koncem ledna letošního roku dostal do Sněmovny PČR, je hnutí STAN (nově Starostové) v čele s jeho předsedou a ministrem vnitra Vítem Rakušanem, a to se ziskem 6,4 procentního bodu.
Šestou pomyslnou příčku v nynějších hypotetických volbách do Sněmovny PČR by nyní obsadila strana PRO v čele s advokátem Jindřichem Rajchlem, a to se ziskem 5,5 procentního bodu.
Strana PRO se dlouhodobě drží nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny, a poté, co její řady posílil zkušený politik, advokát a bývalý dvojnásobný hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, má tato strana velkou šanci stát se novou parlamentní stranou, která přiláká voliče dřívější sociální demokracie a voliče, kteří zastávají „levicově“ orientované hodnoty.
V této souvislosti je však nutné poznamenat, že dřívější vnímání a dělení „politických proudů“ čistě na „levicové a pravicové“ se změnilo. Dnešní doba dělí politické směry a proudy spíše na „národně-konzervativní“ vs. „liberálně-progresivní“.
Žádný jiný politický subjekt by se v současné době do Sněmovny PČR nedostal.
Před branami do Sněmovny Parlamentu České republiky by se koncem února ocitly vládní strany TOP 09 (4,4 %) a KDU-ČSL (1,6 %). Svobodní v čele s Liborem Vondráčkem by nyní získali 3,7 procentního bodu, hnutí Roberta Šlachty Přísaha 3,5 procentního bodu, KSČM 3,2 %. Strana SOCDEM by pak koncem února získala 2,5 procentního bodu.
Žádný další subjekt by koncem února nepřekročil hranici 2 procent.
Výše uvedený exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden metodou CAWI ve dnech 22. – 28. února 2024 na vybrané skupině v souhrnu 1.560 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Průzkum únorových volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 66,1 % respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
(rp,prvnizpravy.cz,graf:sanep,foto:arch.)
