Krakov je varováním před tím, co nás čeká, říká Vidlák

politika

Přinášíme vám další díl pravidelného pondělního cyklu s názvem VIDLÁKŮV OTVÍRÁK. Populární český bloger Daniel Sterzik, který píše pod jménem Vidlák, přináší zamyšlení nad aktuálními problémy naší doby exkluzivně pro server Prvnizpravy.cz.

Krakov je varováním před tím, co nás čeká, říká Vidlák
Daniel Sterzik alias Vidlák
9.listopad 2026 - 07:05

KRVAVÝ KRAKOV, FRANCIE V TROSKÁCH A NEVYZPYTATELNÝ TRUMP. Poslanecká sněmovna schválila zvýšení plateb státu do zdravotního pojištění o 13 miliard korun pro rok 2027. Původně přitom Babišova vláda počítala s 21 miliardami. Snížení o osm miliard prosadil ministr Boris Šťastný s podporou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Novela zároveň pozastavuje automatickou valorizaci státních plateb pro rok 2028.  

Je pozastavení automatické valorizace rozumným krokem k ozdravení veřejných financí, nebo riskantním zásahem do financování českého zdravotnictví?


Já vlastně nevím. Do českého zdravotnictví jde půl bilionu korun. Před deseti lety do něj šlo tři sta miliard a fungovalo podle mě lépe než dneska. Mělo víc zubařů, víc praktických lékařů i víc dětských lékařů. Dneska má doktorů méně, ale je o dvě ste miliard dražší... A to máme ty skvělé vakcíny od firmy Fajzr, po kterých jsme zdraví jako rybičky. 

Já nejsem ministr zdravotnictví, abych věděl, kde udělal Adam Vojtěch chybu, ale rozhodně si nemyslím, že by peníze chyběly. Myslím, že se prostě jen moc rozkrádají. Jestli s tím novela zákona něco udělá, bude to dobré, ale moc iluzí bych neměl. 

Babišova vláda připravuje změnu zákoníku práce, která by mohla výrazně usnadnit zaměstnávání lidí na živnostenský list místo pracovního poměru. Podle analýzy PAQ Research by nová pravidla mohla fakticky legalizovat 70 až 90 procent současného švarcsystému. Stát by tak mohl přijít o miliardy korun na daních a odvodech, zaměstnanci zase o část pracovněprávní ochrany. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka kritiku odmítá a tvrdí, že cílem je pouze zpřesnit pravidla a zvýšit právní jistotu. Je uvolnění pravidel pro práci na živnostenský list rozumným krokem k větší svobodě podnikání, nebo nebezpečným otevřením dveří švarcsystému?

Je to v podstatě geniální důchodová reforma. Prostě nikdo nic nedostane, protože nikdo si na důchody nebude platit. Pro současné seniory to ještě vystačí a dnešní mladí budou už bez důchodu. Stejně je jich málo a ještě to teď začne strašně rychle ubývat. Kdo si neudělal děti, ten za dvacet let spláče nad výdělkem. Ale jestli Babiš chce prohrát příští volby, ať v tom pokračuje... 

Česká energetika stojí před možným urychlením konce uhlí. Společnost ČEPS během pouhých devíti měsíců zásadně změnila stanovisko k elektrárně Chvaletice. Zatímco v lednu považovala zachování dvou bloků za nezbytné pro bezpečnost přenosové soustavy, nyní připouští úplné odstavení elektrárny. Není předčasné odstavování uhelných elektráren nebezpečným hazardem s energetickou bezpečností České republiky?

Člověk by v tom ČEPSu čekal nějaké odborníky, kteří svá stanoviska opírají o čísla a fyziku. Ale ne, jsou tam stejní obraceči kabátů jako všude jinde. Jsou asi tak konzistentní jako prezident na dovolené v Maroku. Nevím, nakolik je hazardem odstavit Chvaletickou elektrárnu, ale rozhodně vím, že je hazardem nechat v ČEPSu ty, kteří se rozhodují podle momentální politické nálady. 

Po sporu o budoucnost uhelných elektráren přichází další otázka české energetiky, tentokrát však rozpočtová. Babišova vláda plánuje na rok 2027 schodek 386 miliard korun. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že dalších 30 miliard určených na výstavbu Dukovan zůstává mimo státní rozpočet. Pokud by se tyto prostředky započítaly, celková potřeba financování by dosáhla 416 miliard korun. Přestože jde o návratnou finanční výpomoc, stát musí peníze zajistit a nese rizika jejich splácení. Je financování Dukovan mimo státní rozpočet legitimním řešením strategické investice, nebo způsobem, jak skrýt část skutečného deficitu?

Buďte v klidu... žádné rozšíření Dukovan nebude... Korejci se mezi sebou už pohádali, nikdo neví, jak to bude dál a všichni odborníci stejně vědí, že nikdo jiný než Rosatom to nepostaví. Přemýšlet, jestli jsou peníze na Dukovany dluh a nebo investice, to je úplně jedno. Kde nic není, ani Miroslav Kalousek nebere. 

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila do programu Sněmovny novelu zákona o střetu zájmů, která by výrazně uvolnila pravidla pro čerpání dotací a získávání veřejných zakázek firmami politiků. Návrh zároveň zkracuje lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených zemědělských dotací z deseti na čtyři roky, a to i zpětně. Změna by se tak mohla dotknout miliardových sporů o dotace holdingu Agrofert z období první vlády Andreje Babiše. Je změna zákona o střetu zájmů potřebnou úpravou pravidel, nebo účelovým krokem ve prospěch firem spojených s politiky?

A není to jedno? Vždyť v politice už nikdo jiný než miliardář být ani nemůže, protože nikdo jiný na to nemá. Musíte být buď kamarád s Wiklerem, Frycem či Lukačovičem a nebo Babišem. Všichni ostatní to mohou zabalit, protože stamiliony na kampaně neseženou. Není divu, že se Babišovi nelíbí, že po něm, všichni jdou a po Rakušanových sponzorech nejdou. A tak se upravují zákony podle hesla, že co je dobré pro Agrofert (nebo Seznam) je dobré i pro zákon. 

Babišova vláda plánuje v roce 2027 zvýšit rozpočet ministerstva zemědělství o 3,2 miliardy korun na celkových 66,57 miliardy. Peníze mají podpořit české zemědělství, potravinovou soběstačnost a boj proti suchu. Národní rozpočtová rada však upozorňuje, že vláda zároveň počítá s příjmem dvou miliard korun z poplatků za odběr podzemní vody, který nemá oporu v platné ani připravované legislativě. Stát tak plánuje utrácet peníze, u nichž zatím nemá zákonně zajištěno, že je vůbec vybere. Pomohou plánované miliardy českým zemědělcům skutečně obstát v konkurenci zahraničních producentů a posílit naši potravinovou soběstačnost?

Víte, co by zemědělcům opravdu pomohlo? Kdyby sem tekl levný ruský plyn, z toho by se v Duslo Šaľa udělal levný amoniak, z toho by se udělala levná hnojiva, která by se levnou dopravou díky lacinému benzínu dovezla lacino na pole. Dále by pomohlo, kdyby Dobrovský ve své Draslovce poněkud zlevnil pesticidy a do třetice by pomohlo, kdyby Donald laskavě nechal Írán na pokoji, aby klesly ceny benzínu. To by pomohlo víc než všechno zdaňování odběrů podzemní vody a zvyšování rozpočtu ministerstva zemědělství. 

Polskem otřásl krvavý útok v historickém centru Krakova. Ozbrojený muž vjel v sobotu automobilem na Hlavní náměstí a začal střílet do náhodných kolemjdoucích. Podle nejnovějších informací zabil šest lidí a dalších patnáct zranil. Při přestřelce s policií byli zraněni také dva policisté a samotný útočník. Vyšetřovatelé navíc v jeho domě nalezli těla dalších tří lidí, podle policie jeho rodičů a sestry. Polsko vyhlásilo dvoudenní státní smutek. Co tragédie v Krakově vypovídá o stavu polské společnosti v době vyhroceného mocenského střetu mezi premiérem Donaldem Tuskem a prezidentem Karolem Nawrockým?

Zkuste to brát jako varování před tím, co nás čeká. Po EU se budou brzy pohybovat tisíce a desetitisíce traumatizovaných bývalých vojáků, kteří budou v pokušení dělat to, co udělal henten střelec. Teď ještě máme čas se na to připravit a přijmout patřičná opatření. Jsme bohužel v situaci, kdy podobných případů můžeme mít dvanáct do tuctu. Čistě z podstaty věci. Víc to nebudu rozvádět, ještě toho o střelci víme málo. Ale pokud vím, tak přežil, čili, bude zpívat. 

Donald Trump utrpěl v amerických kongresových volbách těžkou porážku. Demokraté získali většinu v obou komorách Kongresu a republikáni ztratili rozhodující oporu prezidentovy politiky. Trump přesto nevylučuje další vojenské údery proti Íránu a po jednání s vyslancem Vladimira Putina oznámil přípravu velké dohody, která by se podle jeho slov mohla týkat celé Evropy. Objevují se proto úvahy o „nové Jaltě“, tedy možném přerozdělení sfér vlivu mezi Spojenými státy, Ruskem a Čínou. Co může Evropa očekávat od Donalda Trumpa po jeho drtivé porážce ve volbách do amerického Kongresu? Nestala se už pouhým objektem velmocenského rozhodování, bez skutečného vlivu na vlastní budoucnost?

Upřímně, já už nevěřím v nějakou Donaldovu genialitu, ale spíš věřím v jeho velikášství. A proto si myslím, že bude dál dělat ty stejné chyby, které mu prohrály volby, protože prostě nemůže přiznat, že se mýlil. Myslím, že Trump bude dál pokračovat v tom, co dělá a předvede nám, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Sorry jako. Proto bych raději nic neočekával a připravoval se na ty nejdivočejší veletoče a eskapády. 

Slovenský premiér Robert Fico přišel o parlamentní většinu. Po odchodu poslance Romana Malatince ke skupině kolem bývalého ministra Tomáše Taraby má vládní koalice jistou podporu už jen 75 ze 150 poslanců. Fico odmítá předčasné volby a chce dovládnout až do září 2027. Osud jeho vlády tak nyní závisí na dohodách s rebelujícími poslanci, kteří odmítají automaticky podporovat všechny vládní návrhy. Co vypovídá ztráta parlamentní většiny o stabilitě Ficovy vlády a dalším politickém směřování Slovenska?

Že naše situace prostě nemá řešení. Ať děláte co děláte, vždycky nakonec dojdete do Brusele a k Leyenové. Žádný Trump, Putin ani Sitting Ping vám ze srabu nepomůže a nakonec musíte v Bruseli políbit prsten. Doplatil na to Orbán a Babiš se tomuto scénáři chce vyhnout. Ale na druhou stranu, není třeba to dramatizovat. Fico sice nemá většinu, ale rebelující poslanci si budou chtít udržet koryta a rozhodně na nějaké předčasné volby nekývnou. Pro Veľkého Roba to nebude až tak velký rozdíl než doteď. 

Francii zachvátila další vlna masových protivládních protestů. Podle odborů vyšlo 5. listopadu do ulic téměř 1,6 milionu lidí. Demonstranti protestují proti rostoucím životním nákladům, nízkým mzdám a zhoršujícímu se stavu veřejných služeb. Celostátní stávka ochromila část školství, dopravy i energetiky a uzavřena musela být dokonce Eiffelova věž. Prezident Emmanuel Macron tak čelí další eskalaci společenského napětí v době, kdy Francii dělí od prezidentských voleb pouhých pět měsíců. Nejsme už v Evropě jen krok od výbuchu občanských nepokojů, které se mohou z Francie rozšířit i do dalších zemí?

Ale tady nejde o výbudch nepokojů, ale o to, kdo z toho nakonec vyjde jako vítěz. Nepokoje už jedou. Teď jde o to, co bude řešením. Islám? Nebo militarizace? Nebo snad nějaká Trumpizace? Nebo odchod z NATO? Odchod z EU? Nebo bankrot Francie? Já mysím, že společnost se zatím nesesypala jen proto, že jakákoliv varianta řešení bude strašná a nikdo ji nechce ani vyhlásit ani prosazovat. Celá Evropa už dávno jeden taktiku KDD - každý den dobrý.  O to větší průser to pak bude. Všechna řešení totiž znamenají mor, neštovice, bídu a bordel.  Vlastně začínám Macronovi fandit, aby to ještě chvíli udržel a my se mohli ještě trochu více připravit. 

(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, repro: datarun)


Anketa

Pokud by se dnes konalo referendum o členství ČR v EU, jak byste hlasovali?