Petr Vok zemřel bezdětný v roce 1611. V průběhu dalšího stavovského povstání, tím začala Třicetiletá válka, věnoval císař Ferdinand II. hrad Rožmberk (ale i Libějovice a Nové Hrady) vrchnímu veliteli svých vojsk, jímž byl Charles Bonaventura Buquoy. Při osudové bitvě na Bílé hoře velel Buquoy vleže, neboť byl předtím u Rakovníka ostřelovačem raněn „do míst, kde jsem nejvíce hřešil“.
Nově získaného majetku si dlouho neužil, zemřel pár měsíců po darování při bitce u Nových Zámků. Jeho vdova a potomci však získali trvalé právo k pobytu i vlastnictví a nutno objektivně uznat, že rod se pak po staletí velkou měrou podílel na zvelebování nemovitostí, na charitativní činnosti a podpoře místní vzdělanosti.
Tuto světlou kapitolu ukončila až druhá světová válka, během níž se tehdejší Buquoy (Karl Georg) zapletl s okupační mocí, přihlásil rod k německé národnosti a v důsledku Benešových dekretů přišel rod o majetky i čs. občanství.
Dnes patří hrad Rožmberk českému státu, neboť restituční pokusy potomků Karla Georga soudy zamítly.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
