„Ultracionalistické demagogie a populisticko-nacionalistické strany nyní vedou průzkumy veřejného mínění v Itálii, Nizozemsku, Francii, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku,“ pokračoval s ponurým tvrzením, že „tyto frakce nutí tradiční strany středopravého spektra, aby jedna za druhou kapitulovaly před stále extrémnějšími protiimigračními, protiobchodními a protiekologickými postoji.“
S blížícími se volbami do Evropského parlamentu jsou taková zlověstná proroctví běžná. Varování před katastrofickými důsledky, které údajně vyplývají z očekávaného nárůstu síly pravice, jsou stále naléhavější, a jak naznačuje Brown, spekulace o tom, zda by mohl očekávaný nárůst zastoupení pravice způsobit velké změny v politickém středu EU, jsou na vzestupu.
V této týdenní debatě prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová odmítla vyloučit spolupráci s pravicovou skupinou Evropských konzervativců a reformistů po volbách, když uvedla, že to bude „záviset na složení parlamentu a na tom, kdo je v jaké skupině“. Tato vyhýbavá reakce centristické šampionky na otázku možné spolupráce se stranami jako jsou italští Bratři Itálie Giorgie Meloniové nebo polské Právo a spravedlnost vyvolalo vlnu pobouření na levici, uvádí server UnHerd.com.
V posledních měsících však von der Leyenová čelí stále větší kritice za to, že se zdá flirtovat s konzervativnější ideologií. Zatímco usilovala o dohody se severoafrickými státy ve spolupráci s osobami jako Meloniová, aby se pokusila omezit nelegální imigraci – přístup, který poslanci levicového křídla EU parlamentu odsuzují jako „házet peníze diktátorům“ – její volební tým formoval její osobní image v duchu tradiční konzervativní rodiny a bezpečí.
„Jako matka sedmi dětí si přeji, aby moje vnoučata vyrůstala v bezpečné a prosperující Evropě,“ stojí v úvodním prohlášení na volebním webu von der Leyenové.
Přestože středové strany po volbách budou pravděpodobně čím dál více ovlivňováni pravicí v klíčových otázkách, jako je imigrace a bezpečnost, jiná ideologická rozdělení se mohou ještě prohloubit. I když von der Leyenová nechává otevřené dveře potenciální spolupráci s ECR, kategoricky odmítla spolupracovat s frakcí Identity a demokracie (ID) v Evropském parlamentu, která zahrnuje francouzské Národní sdružení a německou Alternativu pro Německo, jež označila za „Putinovy proxy“. Stejně těžko si lze představit, že by centristé kdy tvořili alianci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem nebo slovenským lídrem Robertem Ficem, jejichž strany v současnosti nenáleží k žádné frakci v Evropském parlamentu.
Psali jsme:
Jak se pravicová politika a rétorika v otázkách, jako je imigrace, stávají běžnějšími napříč Evropou, zdá se, že se na popředí dostávají otázky zahraniční politiky a intervencionismu jako nové základní rozdělující linie. To, společně s trvalými rozdíly ohledně Zelené dohody EU, zdůrazňuje neshody mezi nacionalisty a federalisty, izolacionisty a intervencionisty, které budou přetrvávat bez ohledu na výsledky voleb. Navíc to zaručuje, že i když dojde k nárůstu pravicového zastoupení, určité strany zůstanou pro centristy navždy nepřijatelné, uvádí server UnHerd.
Tato politická dynamika naznačuje, že nadcházející volby do Evropského parlamentu by mohly přinést značné změny v politickém uspořádání unie. V době, kdy se Evropa snaží čelit mnoha vnějším i vnitřním problémům – od ekonomických přes ekologické až po sociální – se stává klíčovou otázkou, jak budou nové síly v parlamentu ovlivňovat směr, kterým se bude EU ubírat. Výsledky těchto voleb tak mohou mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost Evropy, ať už ve smyslu integrace, tak i v otázkách suverenity jednotlivých členských států.
