Karlu Havlíčkovi Borovskému oddanost k pravdě zkrátila život. Zemřel v pětatřiceti letech. Dílo, které stihl vytvořit, však stále působí aktuálně. Metody mocných, které slouží k udržování jejich moci, se totiž nemění. V první řadě jde vždy o to, zasadit do smýšlení veřejnosti jediný povolený názor, tak jako semena do zkypřené půdy, pak pravidelně setbu zalévat a vytrhávat plevel. I s kořínky. V této fázi jsou pěstitelé naší stále mladé demokracie dnes. Plevelu jim však raší na svěřeném pozemku čím dál víc. Brzy už nebudou stíhat trestně stíhat každého oponenta dřív, než se jeho názory tzv. rozsemení. A volby se blíží. Co s tím? Jaký plán mají v rezervě, kromě rezervistů krajanů a jejich protiústavně vyplněných koresponďáků?
 

Ctihodný předseda Ústavního soudu už nám to naznačil. Inspirovali ho ctihodní kolegové v rumunských talárech, a tak české veřejnosti vzkázal, že naši stále mladou demokracii zachrání proti zhrublým mravům a pokud by situace eskalovala, může Ústavní soud výsledky voleb korigovat...