Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2025 podle předsedy Sněmovny a šéfa hnutí SPD Tomia Okamury představuje mimořádně závažné svědectví o stavu českého státu po čtyřech letech vlády Petra Fialy. Kontroloři NKÚ prověřovali hospodaření se státním majetkem a veřejnými prostředky v objemu přesahujícím 96 miliard korun u 142 institucí a organizací. Výsledkem je podle SPD obraz nefunkční veřejné správy, která utrácí stále více peněz, ale nedokáže občanům zajistit odpovídající výsledky, efektivitu ani bezpečnost. Okamura upozorňuje, že nejde o jednotlivé chyby či izolovaná selhání konkrétních úředníků, ale o hluboký systémový problém fungování státu, který se promítá do digitalizace, dopravy, armády, bezpečnosti i podpory vědy a výzkumu.
SPD proto prosazuje důkladný audit všech státních agend, jejich racionalizaci a skutečnou konsolidaci veřejných financí. Současně požaduje zavedení osobní, hmotné a trestní odpovědnosti politiků za škody způsobené při výkonu veřejné funkce. Podle Okamury není možné, aby za miliardové ztráty, opakovaná manažerská selhání a nefunkční projekty nenesl nikdo konkrétní odpovědnost. Veřejnost podle něj stále častěji sleduje situaci, kdy stát investuje obrovské částky, avšak výsledkem jsou prodražené systémy, nefunkční projekty a další dodatečné výdaje hrazené z peněz daňových poplatníků.
Prezident NKÚ Miloslav Kala ve výroční zprávě upozornil, že opatření, která měla státní správu zlevnit a zefektivnit, v mnoha případech vedla k pravému opaku. Agenda státu se podle něj nejen nezjednodušila, ale naopak se dále prodražila. Kala zároveň kritizoval přístup některých kontrolovaných institucí, které místo snahy o nápravu reagují zpochybňováním práce kontrolorů a odmítáním závěrů kontrol. „Býváme obviňováni ze snižování důvěry občanů ve stát, tendenčnosti či nepochopení složitosti problematiky,“ uvedl prezident NKÚ. Podle SPD právě tato slova potvrzují atmosféru ve státní správě, kde se místo řešení problémů hledají výmluvy a odpovědnost se rozplývá mezi jednotlivými úřady.
Jedním z nejvýraznějších příkladů selhání je podle NKÚ projekt e-Legislativa a e-Sbírka. Tyto systémy měly digitalizovat tvorbu a správu právních předpisů a původně měly být dokončeny během tří let. Realizace se však protáhla na devět let a původní rozpočet ve výši 482 milionů korun narostl na více než 900 milionů korun. Protože stát nebyl schopen vytvářet právní předpisy digitální cestou, musely být zákony do systému vkládány ručně. Jen během roku 2023 tento provizorní postup stál stát 23,5 milionu korun, tedy více než dvojnásobek částky, kterou dříve vyžadovalo klasické papírové vydávání zákonů. Podle SPD jde o ukázkový příklad situace, kdy digitalizace místo úspor přinesla další finanční zátěž a chaos.
Závažná zjištění se týkají také dopravy a ochrany silniční infrastruktury. Stát investoval mezi lety 2019 až 2024 celkem 112 milionů korun do systému kontrolního vážení nákladních vozidel na dálnicích a silnicích první třídy. Cílem bylo zabránit přetěžování kamionů, které způsobuje rychlé ničení vozovek a zvyšuje náklady na opravy silnic. Kontrola NKÚ však ukázala, že vážicí zařízení byla více než 60 procent času mimo provoz a skutečný počet postihů za porušování pravidel zůstal minimální. Ministerstvo dopravy navíc zrušilo pokuty za přetížení náprav a současně plánuje pořizování dalších vah. Podle Okamury jde o absurdní příklad nefunkčního systému, do něhož stát investuje další peníze, přestože stávající řešení nepřináší téměř žádný efekt.
Kritika se dotkla také Armády České republiky. NKÚ prověřoval výcvikovou základnu armády, do níž bylo v letech 2019 až 2024 investováno téměř 1,8 miliardy korun. Přesto podle kontrolorů základna dlouhodobě neodpovídá současným potřebám moderní armády. Opakované změny investičních plánů a rušení projektů vedly k prodražování provozu zastaralých zařízení. Armádě chybí moderní simulátory i trenažéry a kvůli neexistenci specializovaného centra pro výcvik řidičů musela armáda využívat civilní autoškoly. SPD upozorňuje, že v době rostoucích bezpečnostních rizik a rekordních výdajů na obranu představuje tento stav další důkaz nekompetentního řízení státu.
Velmi vážné závěry přinesla podle NKÚ také kontrola systému ochrany takzvaných měkkých cílů, tedy veřejných prostor, jakými jsou školy, obchodní centra nebo sportovní areály. Ministerstvo vnitra ani po osmi letech nedokázalo vytvořit funkční národní systém ochrany těchto míst proti teroristickým útokům a dalším bezpečnostním hrozbám. NKÚ přitom upozorňuje, že na tento problém upozorňuje opakovaně a stát jej stále nedokázal systémově vyřešit. Podle SPD je nepřijatelné, aby stát po letech varování stále nebyl schopen zajistit základní bezpečnostní standardy na místech, kde se denně pohybují tisíce občanů.
Kritická situace podle zprávy panuje rovněž v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Česká republika si stanovila cíl zařadit se do roku 2030 mezi inovační lídry Evropy, výsledky však podle NKÚ tomuto ambicióznímu plánu neodpovídají. V letech 2021 až 2023 stát prostřednictvím Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky rozdělil téměř 30 miliard korun na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Přesto počet patentů klesl ze 113 v roce 2019 na pouhých 65 v roce 2023 a citovanost výsledků základního výzkumu zůstává pod polovinou evropského průměru. SPD tvrdí, že stát opět měří úspěch hlavně objemem utracených peněz, nikoliv skutečnými výsledky a přínosem pro společnost.
Klíčovým závěrem celé výroční zprávy NKÚ je podle Tomia Okamury skutečnost, že český stát stále funguje podle principu formálního plnění úkolů, nikoli podle skutečné efektivity. Úřady podle něj často považují za úspěch samotné vyčerpání přidělených prostředků nebo administrativní dokončení projektu, aniž by hodnotily, zda projekt skutečně slouží občanům a přináší očekávané výsledky. Prezident NKÚ Miloslav Kala v této souvislosti varoval, že schopnost včas rozpoznat nefunkční postup a změnit jej vyžaduje odvahu, která ve státní správě často chybí. „Bez skutečné změny přístupu se budou stejné chyby opakovat, jen s vyššími náklady,“ uvedl Kala.
Podle SPD výroční zpráva NKÚ potvrzuje, že Česká republika potřebuje zásadní reformu fungování veřejné správy, důslednou kontrolu hospodaření státu a jasně vymahatelnou odpovědnost politiků i úředníků za škody způsobené při výkonu jejich funkcí. Bez těchto změn bude podle Tomia Okamury pokračovat stav, kdy stát utrácí rekordní částky, ale občané za ně dostávají stále méně fungujících služeb, bezpečnosti a skutečných výsledků.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: ovm)
