Přes sto zaměstnanců na papíře, plnění za více než milion korun měsíčně a jednatel, který byl už pět let po smrti. Tak podle ministryně financí Aleny Schillerové vypadal jeden z nejkurióznějších případů, na které dosud narazila Kobra 26 při kontrolách nelegálního zaměstnávání. Společná kontrolní jednotka funguje půl roku a nyní podle ministryně provádí třicet kontrol měsíčně.
„Vážení přátelé, pořádně jsme si došlápli na podvodníky, kteří zaměstnávají načerno a mám pro Vás první výsledky. Je to celkem maso, protože při některých kontrolách se nestačili divit ani zasahující úředníci a policisté,“ napsala na sociálních sítích Schillerová.
Kobra 26 vznikla letos v březnu jako společný projekt ministerstev financí, práce a sociálních věcí a vnitra zaměřený na nelegální zaměstnávání. Do spolupráce se zapojily také podřízené instituce včetně Finanční správy, Celní správy, Státního úřadu inspekce práce, České správy sociálního zabezpečení a policie. Schillerová ve svém příspěvku zmiňuje zejména celníky, cizineckou policii a sociální správu.
„Asi nejkurióznější případ zatím našla v podniku, který na papíře zaměstnával přes 100 lidí a vykazoval plnění za víc než milion korun měsíčně, i když byl její jednatel už pět let po smrti,“ uvedla Schillerová. Bližší údaje, podle nichž by bylo možné konkrétní podnik identifikovat, ve svém příspěvku neuvedla.
Za typický podvod Schillerová označuje takzvané zastřené zprostředkování práce. Popisuje ho na příkladu člověka, který fakticky pracuje osm hodin denně a pět dní v týdnu, zaměstnavatel s ním ale uzavře pouze smlouvu o dílo na několik tisíc korun. Cílem je podle ministryně vyhnout se placení sociálního a zdravotního pojistného.
„Je obrovský nerozum na něco takového jako zaměstnanec přistoupit, pokud tedy člověk plánuje žít i po skončení produktivního věku a chce mít alespoň nějaký důchod,“ napsala.
Další praktiku popisuje u zaměstnávání cizinců. Pokud zaměstnavatel nedokáže při kontrole předložit evidenci svých zahraničních pracovníků, kontroloři se podle ní setkávají s vysvětlením, že dotyční nastoupili právě v den kontroly.
Pro zaměstnavatele by takové pravidlo mohlo mít výrazné finanční důsledky. Podle Schillerové by musel zaměstnancům zpětně doplatit odměnu ve výši 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc a státu odvést odpovídající daně a pojistné.
„S naší vládou přišla nejen důslednost v rámci pravidel, která tady už byla, ale zavádíme i nové zákony, které ještě tvrději na podvodníky dopadnou. U zaměstnavatelů načerno, u kterých se nebude šance dopátrat, jak dlouho vlastně svoje lidi vykořisťovali, zavedeme automatický předpoklad, že to tak dělali minimálně 12 měsíců před naší kontrolou, která je odhalila,“ napsala.
Schillerová očekává, že větší dopad než samotné peníze vybrané zpětně při kontrolách bude mít odstrašující účinek. Více zaměstnavatelů podle ní své pracovníky a příjmy zlegalizuje dříve, než se sami dostanou do hledáčku kontrolorů.
Dodatečné příjmy státního rozpočtu chce vláda podle ní investovat zpět do rozvoje České republiky, což Schillerová spojuje s předvolebním slibem. Hlavní důraz klade na pokračování kontrol a vyšší pravomoci lidí, kteří se na nich podílejí.
„Zaměstnávání načerno už se v této zemi škaredě nevyplatí. Kontrol bude přibývat a naši lidé budou mít daleko větší kompetence než v minulosti. Nejde jen o ty konkrétní peníze, které se zpětně vyberou od podvodníků. Daleko větší efekt na státní kasu bude mít to, že si to mnohonásobně víc zaměstnavatelů prostě ‚nelajzne‘ a své příjmy i zaměstnance raději zlegalizuje dřív, než přijde průšvih,“ uvedla Alena Schillerová.








