Ministr zahraničních věcí a šéf strany Motoristé sobě Petr Macinka přišel do pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News s jasným sdělením. Česká zahraniční politika se podle něj musí vrátit k pragmatismu, k obraně národních zájmů a k podpoře českých firem. Neznamená to podle něj, že by se škrtaly hodnoty. Znamená to, že je třeba znovu říct, co vlastně české hodnoty jsou.

„Hodnoty se nikdy neškrtají, ale je potřeba si říct, co to ty hodnoty naše jsou,“ uvedl Macinka. Za hodnoty české zahraniční politiky označil prosperitu země, českou svébytnost, svrchovanost a dobré vztahy napříč světem. Právě v tom podle něj selhala minulá vláda Petra Fialy, která podle Macinky místo rozumné diplomacie vztahy spíše rozeštvávala.

Ministr tvrdil, že předchozí kabinet zhoršil vztahy se Slovenskem, Maďarskem, Čínou i Spojenými státy. U Ruska dodal, že tam si Moskva vztahy se světem poškodila především sama. Podle Macinky však podstata sporu zůstává stejná. Minulá vláda si podle něj v rámci takzvané hodnotové politiky vybírala, s kým se bude bavit a s kým nikoli. Současná vláda má podle něj postupovat jinak.

„Pragmatická politika je naopak spíše naplňovat nějaké národní zájmy a zůstat nějakou svébytnou a svrchovanou zemí,“ řekl.

Velký důraz položil na byznys. Česká republika je podle něj otevřená exportní ekonomika a bez podpory firem nebude prosperovat. Připomněl, že většina českého exportu směřuje do zemí Evropské unie, což podle něj zvyšuje závislost Česka na výkonu evropské ekonomiky. Proto vláda podle Macinky hledá příležitosti mimo Unii a doprovází zahraniční cesty podnikatelskými delegacemi.


Čína, Tchaj-wan a letadlo

Nejostřejší část debaty přišla u Číny a Tchaj-wanu. Macinka tvrdil, že část české politické scény si z Číny udělala domácí bitevní pole. Začátek sporu zasadil až do období po prezidentských volbách, ve kterých Miloš Zeman porazil Karla Schwarzenberga. Podle Macinky část politické scény nepřijala Zemanovu snahu o pragmatické vztahy s Čínou a začala se vymezovat právě přes podporu Tchaj-wanu.

Ministr mluvil o konkrétních dopadech na české firmy. Zmínil Škodu, Linet, Aircraft Industries Kunovice, Tescomu či Preciosu. Tvrdil, že českým podnikům se kvůli politickým gestům zhoršily možnosti na čínském trhu. Popsal i svou zkušenost z cesty do Číny v roce 2019, kdy mu podle jeho slov jedna firma říkala, že měla podepsat velkou licenční dohodu na letadla, ale čínská strana jednání odsunula.

Macinka uznal, že Čína není jednoduché prostředí. Nesouhlasil však s tím, že odchod českých firem z čínského trhu byl pouze důsledkem čínské konkurence nebo změny ekonomických podmínek. Podle něj šlo i o reakci Pekingu na české politické provokace.

„To je akce a reakce,“ shrnul ministr.

Zvláštní pozornost věnoval cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Vláda podle něj cestu nezakázala, jen neschválila využití armádního letadla. Macinka odmítl, že by šlo o zásadní problém. Připomněl, že na Tchaj-wan existuje přímá linka a podnikatelé si podle něj mohou koupit letenku. Sám uvedl, že na summit Evropská unie a ASEAN v Bruneji letěl linkou přes dvacet hodin se dvěma přestupy.

„Já taky nefňukám, že musím letět linkou,“ řekl Macinka.


Vondra namítal, že Tchaj-wan přináší konkrétní výsledky v čipech, technologiích a spolupráci s akademickou sférou. Macinka ale debatu posunul k rozdílu mezi investicemi a trhem. Podle něj je jedna věc lákat zahraniční investice, druhá věc otevírat českým firmám zahraniční trhy. A právě to druhé považuje za důležitější.

„Když my někam jezdíme s našimi podnikateli, tak spíše máme zájem na tom, abychom otevírali těm našim firmám ten trh,“ uvedl.

Ukrajina, NATO a domácí účet

V části věnované Ukrajině Macinka opakoval, že cílem má být co nejrychlejší konec války. Podporu Ukrajině popsal jako obecnou podporu směřující k tomu, aby se válka zastavila. Zároveň odmítl, že by Česká republika mohla sehrát rozhodující roli při diplomatickém řešení.

„Česká republika nemůže nějak výrazně přispět k tomu, že ta válka skončí,“ řekl.

Na dotazy ohledně výroků poslanců SPD pro ruská média odpovídal zdrženlivě. Zdůraznil, že zahraniční politiku dělá vláda a ta má svou linii. Připomněl, že premiér se setkává s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, nikoli s ruským vedením. Případné konzultace s Ruskem by podle něj dávaly smysl jedině tehdy, pokud by vedly k zastavení zabíjení.

Velmi ostře se vymezil proti kritice, že vláda nepřistoupila k ručení za evropskou půjčku Ukrajině. Podle Macinky je to otázka realistického přístupu ke stavu českých veřejných financí. Odmítl Vondrovo označení za „švejkování“ i výtku, že tím Česko poškozuje své postavení u spojenců nebo ukrajinské strany.

„My přece nemůžeme ručit za devadesátimiliardovou půjčku v situaci, v jaké jsme,“ řekl.

Macinka tvrdil, že minulá vláda zanedbala vztah k vlastním občanům a vše podřizovala Ukrajině. Právě v této pasáži zazněla jedna z jeho nejostřejších vět celé debaty. „Vy jste byli ukrajinská vláda. Fiala byl ukrajinský premiér,“ prohlásil směrem k Vondrovi.

Zároveň odmítl, že by současná vláda ohrožovala muniční iniciativu. Naopak uklidňoval, že munice pro Ukrajinu bude pokračovat a že spojenci si uvědomují její význam. Zdůraznil, že český zájem je, aby se frontová linie neposouvala směrem, který by si nikdo v Česku nepřál.

Další ostrý střet přišel u výdajů na obranu. Macinka připustil, že Česko letos zřejmě nenaplní dvě procenta HDP na obranu, ale spojil to se stavem rozpočtu, který nová vláda převzala po předchozím kabinetu. Řekl, že vláda nastoupila 15. prosince a s rozpočtem na rok 2026 už nemohla zásadně pohnout bez škrtů ve zdravotnictví nebo sociálních výdajích.

„Mohli jsme škrtnout zdravotnictví, mohli jsme škrtnout sociální výdaje, ale to jsme prostě věděli, že dělat není možné,“ uvedl.


V závěru debaty došlo i na spor o to, kdo má reprezentovat Česko na summitu NATO v Ankaře. Prezident Petr Pavel tvrdí, že by respektoval mandát schválený vládou. Macinka ale odmítl, že by mezi vládou a prezidentem panovala politická shoda. Podle něj prezident souzněl s minulou vládou, ale po nástupu kabinetu Andreje Babiše se situace změnila.

„My se s panem prezidentem myšlenkově neshodneme, politicky se neshodneme,“ řekl.

Macinka argumentoval, že summit NATO je vrcholný politický summit hlav států a vlád, nikoli vojenské setkání. Proto má podle něj Česko reprezentovat premiér, který nese odpovědnost za zahraniční, obrannou i finanční politiku. Prezident podle něj v těchto oblastech nemá rozhodující vliv.

V poslední části se řešila i kauza Filipa Turka a jeho slov o „parazitech“ a „deratizaci“. Macinka se Turka zastal a tvrdil, že média jeho výrok dezinterpretovala. Podle něj Turek nikdy neřekl, že „úředníci jsou paraziti“. Ministr připustil, že Turek byl v minulosti na sociálních sítích neortodoxní, ale v tomto konkrétním případě považuje útoky na něj za nefér.

„Tady tato konkrétní kauza byla vůči Filipovi Turkovi značně nefér,“ řekl Macinka.

Celá debata ukázala Macinku jako politika, který se nesnaží uhlazovat spory do obecných formulí. Mluvil tvrdě, útočně a často šel přímo proti interpretaci, kterou nabízela opozice i moderátorka. Základní linka jeho vystoupení byla ale po celou dobu stejná: zahraniční politika se podle něj nemá řídit gesty, ale českým zájmem, exportem, svrchovaností a schopností říct spojencům i domácím kritikům, že vláda musí nejprve odpovídat vlastním občanům.