Válka mezi Izraelem a Íránem, která se naplno rozhořela v polovině června 2025, má podle francouzského deníku Libération mnohem hlubší kořeny než jen obavy z jaderných zbraní.
„Oba vůdce Benjamina Netanjahua i Alího Chameneího spojuje stejná logika, a to udržet se u moci za cenu prodloužení konfliktu,“ píše ve svém komentáři editorka Alexandra Schwartzbrodová.
Netanjahu operaci dlouhodobě připravoval s pomocí velení armády a zpravodajské služby Mossad. Úvodní nálet na íránská jaderná zařízení však rychle přerostl v systematickou destrukci, kdy byla bombardována i ropná pole, plynové stanice a civilní infrastruktura.
Zatímco izraelská vláda tvrdí, že šlo o nutnou obranu proti íránskému zbrojení, výběr cílů, včetně zásobovacích sítí a telekomunikačních uzlů, naznačuje širší strategii.
„Poslední cíle - ropné a plynárenské provozy - naznačují, že jaderný program byl jen záminkou, nebo spíše příležitostí,“ píše dále Schwartzbrodová.
Izrael tvrdí, že zlikvidoval většinu klíčového vedení Revolučních gard, čímž výrazně oslabil vojenské velení Íránu. To však reagovalo mohutným odvetným úderem: stovky dronů a raket mířily na Tel Aviv, Rehovot, Bat Yam a další města. V Bat Yamu izraelské úřady potvrdily nejméně 6 civilních obětí, včetně tří dětí.
Íránský režim se ocitl v těžké defenzivě, ale zdaleka se nezhroutil. Naopak. Podle místních zdrojů útoky posílily nacionalistické naladění, podobně jako válka v 80. letech. Režim využívá konflikt k potlačení opozice a posílení své legitimity.
Nicméně samotná populace zdaleka není jednotná. Podle deníku Libération velká část Íránců nenávidí režim duchovních, ale zároveň odmítá zahraniční intervence.
„Íránská populace, která ve své většině nenávidí režim, který ji terorizuje, nemusí nutně podpořit agresora zvenčí,“ uvádí deník Libération.
Pro obě strany je válka výhodným způsobem, jak přesměrovat pozornost. V Izraeli čelí Netanjahu domácímu tlaku kvůli korupci, ekonomickým problémům a ztrátě legitimity. Írán bojuje s propadem měny, mezinárodní izolací a vnitřními nepokoji. V obou případech se z válečného stavu stává prostředek, jak umlčet opozici a sjednotit obyvatelstvo za „národní věc“.
Psali jsme:
Zatímco OSN, EU, Čína i některé arabské státy vyzvaly k okamžitému příměří, skutečné diplomatické řešení je v nedohlednu. Čína obvinila Izrael z „provokace, která ohrožuje regionální stabilitu“, a varovala před zablokováním jaderných jednání. EU a OSN apelují na deeskalaci, ale bez praktického dopadu.
USA, přestože mají v regionu vojenskou přítomnost, zůstávají pasivní. Prezident Trump (po své znovuzvolení v roce 2024) vyzval k „strategickému klidu“, ale žádný konkrétní krok zatím neudělal.
Válka mezi Izraelem a Íránem se vymkla z rámce cílené operace a přerůstá v nekontrolovatelnou spirálu násilí, která nejvíce dopadá na civilní obyvatelstvo. Na obou stranách slouží jako nástroj politického přežití, nikoli jako prostředek k bezpečnosti nebo míru. A to je na celé tragédii to nejděsivější.
(Fojtík, liberation.fr, foto: zai)
