Neziskovky jako byznys. Úder BIS. Stonjeková o strachu a paranoii

politika

Karolina Stonjeková ve svém streamu na Xaver Live otevřela témata Velikonoc, migrace, neziskovek i BIS. Nešetřila kritikou a nabídla ostrý pohled na současnou politiku i společnost.

Neziskovky jako byznys. Úder BIS. Stonjeková o strachu a paranoii
Karolina Stonjeková
8. dubna 2026 - 07:05

Velikonoce pod palbou kritiky

Pondělní stream Karoliny Stonjekové se nesl ve znamení typické kombinace ironie, nadsázky a ostrých soudů. Hned v úvodu se zastavila u velikonočních tradic, které se podle ní stávají terčem stále hlasitější kritiky. Především ze strany feministek, které pomlázku označují za přežitek, ba dokonce za násilný akt.

Stonjeková tento pohled odmítá a staví proti němu jednoduchý argument. „Nikdo nikoho nenutí, aby koledníkům otvíral,“ zaznělo v pořadu. Tradice podle ní stojí na dobrovolnosti a osobním rozhodnutí. Pokud ji někdo nechce slavit, může ji ignorovat. O to víc ji dráždí snaha tyto zvyky zpochybňovat či dokonce rušit.

Z jejího pohledu nejde jen o Velikonoce, ale o širší trend. Tradice jsou podle ní systematicky zpochybňovány a nahrazovány novými „moderními“ přístupy, které často postrádají jakýkoli kulturní základ.

Neziskovky a migrační krize

Výraznou část vysílání věnovala Stonjeková neziskovým organizacím. Kritika mířila především na ekologické a migrační iniciativy, které podle ní dlouhodobě prosazují vlastní zájmy na úkor veřejnosti.


Jako příklad uvedla hnutí Duha, které se dostalo do sporu s politiky. Stonjeková zpochybnila jeho činnost i motivace a sarkasticky poznamenala, že ochrana „dobrého jména“ je v tomto případě poněkud problematická.

Ještě ostřejší byla v hodnocení migrační krize let 2015 až 2017. Podle ní tehdy neziskové organizace aktivně podporovaly přijímání migrantů bez ohledu na důsledky. „Viděly za tím svůj vlastní byznys,“ uvedla a dodala, že šlo o kombinaci ideologie a finančních zájmů.

Současný vývoj v západní Evropě pak prezentovala jako důkaz, kam taková politika vede. Poukazovala na bezpečnostní i ekonomické dopady a zdůraznila, že Česká republika se podle ní díky odporu veřejnosti podobnému scénáři vyhnula.


BIS a „neviditelná hrozba“

Dalším terčem kritiky se stala Bezpečnostní informační služba a její ředitel Michal Koudelka. Stonjeková zpochybnila opakovaná varování před ruským vlivem a označila je za vágní a nekonkrétní.

Vadí jí především absence jasných příkladů. „On to tam nikdy nedodá. Tohle sdělení tam nikdy není,“ poznamenala s tím, že podobná vyjádření podle ní spíše podporují atmosféru strachu než reálné porozumění situaci.

S nadsázkou pak vykreslila obraz společnosti, která podle ní vidí ruský vliv „úplně všude“, zatímco konkrétní důkazy chybějí. Tento přístup označila za přehnaný a kontraproduktivní.

Česká televize a spor o její podobu

Závěrečná část streamu patřila České televizi a debatám o jejím fungování. Stonjeková se zaměřila na kandidáty do Rady ČT a na obecnou otázku nezávislosti veřejnoprávních médií.

Kritizovala některé kandidáty za rozpor mezi jejich veřejným vystupováním a chováním na sociálních sítích. Podle ní to ukazuje, jakým způsobem je instituce vnímána a kdo se ji snaží hájit.


Zpochybnila také samotný obraz České televize jako objektivního a vyváženého média. Připomněla konkrétní příklady zpravodajství, které podle ní tuto pověst narušují.

Celkově vykreslila obraz instituce, která čelí rostoucí kritice a kde se střetávají různé zájmy. Debata o její budoucnosti tak podle ní zdaleka nekončí.

Stonjeková ve svém pondělním vysílání znovu potvrdila svůj styl. Ostrý, konfrontační a místy provokativní. Ať už se věnovala tradicím, migraci nebo médiím, vždy se držela jedné linie. Odmítání toho, co považuje za pokrytectví a tlak na změnu společnosti bez ohledu na její vlastní zkušenost a hodnoty.

(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xaverlive)


Anketa

Měl by se prezident Petr Pavel zúčstnit letošního summitu NATO?