Kupka převzal ODS letos v lednu po dvanáctiletém předsednictví Petra Fialy. Nynější požadavek na mimořádný kongres proto přichází necelý rok po poslední změně vedení. Pro část stranických funkcionářů by další rychlá personální výměna znamenala pokračování vnitřních sporů bez záruky programové obnovy. Jiný pohled mají kritici z regionů. Děčínský politik Narcis Tomášek požaduje nejen výměnu předsedy, ale celého vedení. Podle něj ODS nedokáže srozumitelně představit vlastní politické priority a příliš často pouze reaguje na kroky vlády Andreje Babiše. Upozorňuje také na nevýraznost některých místopředsedů.
Rozhodnutí předsednictva navíc samo o sobě neznamená, že mimořádný kongres nemůže být svolán. Pokud iniciativa získá podporu nejméně třetiny oblastních sněmů, může se otázka znovu otevřít. ODS se tak dostává do situace, kdy vedení uznává potřebu zásadních změn, ale současně odmítá mimořádné personální rozhodování, které požaduje část regionů. Zachování současného vedení může zabránit vleklému vnitrostranickému soupeření a umožnit soustředit se na programovou práci. Současně však ponechává odpovědnost za obnovu na týmu, jehož fungování je předmětem kritiky. Významné proto bude, zda Kupka skutečně předá větší odpovědnost regionálním politikům a odborníkům, nebo zda se změny omezí především na stranickou komunikaci. Konkrétní personální návrhy zatím nepředstavil.
STAN získává voliče. ODS hledá vlastní politickou identitu
Nejvýraznějším signálem problémů ODS jsou volební modely. Podle říjnového průzkumu agentury Kantar CZ zveřejněného Českou televizí 8. listopadu dosáhli občanští demokraté podpory 12,5 procenta, zatímco v předchozích třech modelech stejné agentury měli shodně 15,5 procenta. STAN ve stejném průzkumu získal 23,5 procenta a ANO 29,5 procenta. Jde o model vycházející z dotazování 1 200 respondentů, nikoli o volební výsledek. Rozdíl mezi ODS a STAN však ukazuje podstatnou změnu aktuálního rozložení podpory opozice. Analytici Kantaru zároveň upozornili, že ke STAN přecházejí mimo jiné bývalí příznivci ODS. Jako důvody uvádějí slabší vedení občanských demokratů a jejich nevýrazné působení v opozici.
ODS má přitom stále nejsilnější opoziční poslanecký klub. Počet mandátů však automaticky nezaručuje vedoucí postavení v politické debatě ani odpovídající podporu veřejnosti. Závažnější než samotná čísla je otázka identity strany. Na její nejasnost upozornil dokonce bývalý předseda Petr Fiala. V rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že ODS si nedokázala jednoznačně říci, jakou politickou stranou chce být. Jde o spor dvou odlišných koncepcí. Jednou je návrat k výrazně pravicové politice samostatné ODS, druhou širší pravostředové uskupení oslovující také liberální a konzervativní voliče, jaké reprezentovala někdejší koalice Spolu. Každá z těchto cest znamená jinou programovou orientaci, způsob spolupráce s ostatními stranami i přístup k voličům. Pokud vedení nedokáže jednu z nich srozumitelně vymezit, samotné personální změny problém neodstraní.
Kupka slibuje reformu na květen. Co se změní do té doby?
Rozhodnutí nesvolat mimořádný kongres má z organizačního hlediska své opodstatnění. Kupka vede ODS teprve od ledna a další rychlá výměna předsedy by mohla přenést pozornost od veřejné politiky k dlouhodobému personálnímu soupeření. Předsednictvo proto vsadilo na postupnou změnu stranických týmů a programu. Hlavním termínem se stává 22. květen 2027, kdy má ODS představit ucelený plán reforem a modernizace České republiky. Tento harmonogram však otevírá další problém. Mezi oznámením změn a zveřejněním programu leží více než půl roku. Po tuto dobu budou občanští demokraté vystupovat jako parlamentní opozice v prostředí, kde o pozornost veřejnosti usilují také STAN, Piráti a další strany.
Zachování současného vedení má jednu zřejmou výhodu. Umožňuje pokračovat v rozpracovaných projektech bez dalšího personálního přerušení. Pro jeho kritiky však zůstává otevřené, zda lze dlouhodobé organizační a programové problémy vyřešit prostřednictvím týchž rozhodovacích struktur. Výměna předsedy by sama o sobě ODS nevrátila ztracené voliče. Stejně tak ale zachování vedení není důkazem, že strana zahájila skutečnou obnovu. O výsledku nebude vypovídat pouze jeden volební průzkum ani samotné představení květnového programu. Rozhodující budou konkrétní změny ve fungování ODS, obsah legislativních návrhů, zapojení regionů a dlouhodobější vývoj podpory veřejnosti.
Kupka převzal osobní odpovědnost za reformu strany. Tím však současně spojil výsledky připravovaných změn se svým vlastním vedením. ODS nyní stojí před dvěma možnými podobami dalšího vývoje. Současné předsednictvo může využít prostor k organizační a programové přeměně, nebo může pokračovat převážně v dosavadním způsobu fungování s novou komunikací a pozměněnými prioritami. Která z těchto variant se naplní, zatím nelze předjímat. Odmítnutí mimořádného kongresu odstranilo bezprostřední personální střet z jednání předsednictva. Neodstranilo však otázky, které k požadavku na kongres vedly.
Pro ODS proto nebude nejdůležitější, zda Martin Kupka dokáže udržet podporu vlastního vedení. Podstatnější bude, zda občanští demokraté nabídnou veřejnosti srozumitelnou a konkrétní politiku, kterou dokážou obhájit vlastními návrhy i výsledky.









