Občanská demokratická strana čelí rostoucímu vnitřnímu napětí. Klesající volební preference, odchod části voličů ke STAN a nejednotné politické vystupování vyvolávají spor o její další směřování. Zatímco tradiční stranické struktury zdůrazňují kontinuitu, jiní politici žádají rychlé změny ve vedení, komunikaci i programu. Do debat se promítají také rozdíly mezi konzervativním a modernizačním proudem. Předseda Martin Kupka musí obhajovat své vedení, reagovat na požadavky regionů a hledat společný směr strany, jejíž podpora se podle posledních průzkumů pohybuje kolem deseti až dvanácti procent.
Podrobnosti o sporech ve vedení přinesl ve čtvrtek 19. listopadu politický reportér Václav Dolejší v reportáži Seznam Zpráv ODS hledá cestu z krize. Kupka má ubrat a skončit může známá tvář. Vychází z informací o výjezdním jednání předsednictva ODS z předchozího týdne a z vyjádření stranických představitelů. Nejde o oficiální zápis z jednání ani o přijaté personální rozhodnutí. Dolejší však popisuje rozdílné postoje ve vedení a upozorňuje, že někteří místopředsedové požadují výměnu předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy. Spolu s dřívějšími výhradami regionálních organizací to ukazuje, že se ODS dosud neshodla na rozsahu ani tempu potřebných změn.
Poslední průzkumy vysvětlují, proč ve straně narůstá nervozita. Listopadový volební model NMS Market Research přisoudil občanským demokratům 10,5 procenta, o dva procentní body méně než v předchozím měření. Hnutí STAN dosáhlo 17,8 procenta. Podle říjnového modelu Medianu měla ODS rovněž 10,5 procenta, zatímco Starostové 18,5 procenta. Ještě výraznější rozdíl zaznamenal říjnový model Kantaru pro Českou televizi. ODS v něm získala 12,5 procenta, kdežto STAN 23,5 procenta. Starostové tak dosáhli téměř dvojnásobné podpory.
Jednotlivé agentury používají rozdílné metodiky a jejich výsledky nelze mechanicky spojovat. Všechny tři modely však ukazují, že ODS výrazně zaostává za STAN, který ji předstihl v podpoře mezi opozičními voliči. Zjištění Kantaru navíc naznačují, že ke Starostům přecházejí zklamaní podporovatelé několika opozičních stran, nejvýrazněji právě ODS. Respondenti jako důvody uváděli slabší vedení občanských demokratů a jejich nevýrazné opoziční vystupování. STAN naopak část těchto voličů vnímá jako důraznější a viditelnější alternativu.
ODS má stále 27 poslanců, dlouholeté zkušenosti s řízením státu a významné zastoupení v Senátu. Její celostátní podpora přesto zůstává podstatně slabší, než by odpovídalo dosavadnímu postavení strany mezi opozičními subjekty. Problémy navíc nezačaly až listopadovými průzkumy. Říjnové komunální volby změnily politické poměry v řadě velkých měst. ODS přišla o primátorské funkce v Praze, Brně i Ostravě, ačkoli v některých dalších městech uspěla s novými kandidáty. Výsledky posílily argumenty těch, kteří požadují výraznější personální obměnu.
Vedení tak musí řešit, zda jde pouze o přechodné oslabení po odchodu z vlády, nebo o hlubší problém stranické identity. Z dosavadních průzkumů nelze předpovědět budoucí volební výsledek. Současná čísla ale zvyšují tlak na změny.
Konzervativní křídlo se střetává s požadavky na modernizaci
Za personálními spory stojí také rozdílné představy o podobě pravicové politiky. ODS dlouhodobě spojuje několik proudů, které se rozcházejí v názorech na evropskou integraci, ekonomickou politiku i společenské otázky. Tradiční konzervativní orientaci reprezentují mimo jiné Jan Skopeček, Petr Bendl nebo Vojtěch Munzar. Tito politici jsou spojováni s důrazem na tradiční pravicové hodnoty, zdrženlivostí vůči hlubší evropské integraci a zachováním dosavadního programového směřování. Modernizační proud chce naproti tomu výrazněji prosazovat inovace, podnikání, technologický rozvoj a v některých otázkách také otevřenější evropskou politiku.
Příkladem je spor o přijetí eura. Skopeček jako stínový ministr financí společnou evropskou měnu odmítá, zatímco místopředseda Pavel Drobil ji podporuje. Jejich názorový střet se projevil už na červnové ideové konferenci strany. Kupka tehdy definitivní rozhodnutí odložil. ODS se tak nadále snaží oslovovat tradiční konzervativní voliče i modernější pravicový střed, aniž by některé zásadní programové rozpory uzavřela.
Rozdílné názory přitom samy o sobě nejsou problémem. Potíže nastávají ve chvíli, kdy veřejnost neví, které stanovisko je skutečnou politikou strany. Vnitrostranická pluralita pak může působit jako nečitelnost. Drobil situaci shrnul požadavkem: „Strana musí mluvit jedním hlasem.“ Společně s místopředsedy Martinem Červíčkem a Karlem Haasem patří podle Dolejšího mezi představitele vedení, kteří nejvýrazněji požadují rychlé změny. Nejde však jednoduše o střet liberálů s konzervativci. Drobil sám patří k dlouholetým politikům ODS. Jeho výhrady směřují především ke způsobu řízení, komunikaci a schopnosti prosazovat konkrétní témata.
Marek Benda a předseda Senátu Miloš Vystrčil naopak varují před ukvapenými personálními zásahy. Vystrčil již dříve připomněl, že Kupka vede ODS teprve od ledna a nebylo by spravedlivé přisuzovat mu veškerou odpovědnost za současné problémy. Ve straně se tak rýsují dva přístupy. Jeden upřednostňuje kontinuitu a postupné změny, druhý rychlejší personální obměnu a výraznější proměnu veřejného vystupování. Tyto skupiny však nelze automaticky ztotožnit s rozdělením na konzervativce a liberály. I programově konzervativní politik může požadovat zásadní reformu fungování strany. Stejně tak podpora současného vedení nemusí znamenat odpor k modernizaci.
Ideové, generační a personální spory se navíc překrývají. ODS zatím nemá dvě veřejně ustavené a disciplinované frakce. Působí v ní však několik skupin, které se stále obtížněji shodují na tom, jak má strana vystupovat a kdo ji má reprezentovat.
Benda jako symbol staré ODS. Kupku čeká zkouška vedení
Nejviditelnějším projevem napětí je nyní otázka dalšího působení Marka Bendy v čele poslaneckého klubu. Někteří místopředsedové podle Dolejšího požadují jeho výměnu. Pro část občanských demokratů je Benda symbolem stranické kontinuity a zkušeného parlamentního řízení. Kritici v něm naopak vidí představitele staré ODS, od níž se chtějí při personální obnově odlišit. Funkce předsedy poslaneckého klubu přitom není pouze organizační. Její držitel má významné postavení při sněmovních jednáních, pravidelně vystupuje v médiích a spoluutváří veřejný obraz strany. Pokud by Benda zůstal ve funkci, zatímco předseda slibuje nové tváře, kritici by mohli zpochybnit skutečný rozsah změn.
Pro Kupku je spor citlivý. Po pátečním jednání předsednictva 13. listopadu oznámil, že ODS musí projít změnami a že chce dát větší prostor novým tvářím, úspěšným regionálním politikům a odborníkům. Konkrétní jména však neuvedl. Předsednictvo současně odmítlo svolání mimořádného volebního kongresu, který požadovala děčínská organizace vedená Narcisem Tomáškem. Ta usilovala o nové volby celého vedení včetně předsedy. Kupka tak má zatím podporu nejužšího vedení, příčiny nespokojenosti ale přetrvávají. Tlak se nyní může přesunout od požadavku na okamžitou výměnu předsedy k personálním změnám v dalších významných funkcích.
Do debat o budoucnosti ODS zasahuje také modernizační iniciativa ČESKO.plus kolem Radima Ivana a Ondřeje Šimíčka. Ta 18. listopadu představila vlastní program Dvanáct ambicí pro moderní Česko, aniž by čekala na oficiální programovou konferenci ODS plánovanou na 22. května 2027. Její návrhy zahrnují zásadní proměnu důchodového systému, legalizaci švarcsystému, reformu veřejné správy nebo nový model fungování České televize a Českého rozhlasu. Jde o program samostatné iniciativy, nikoli o přijatá stanoviska ODS. Jeho zveřejnění ale dokládá, že část pravicového prostředí nechce s programovými změnami čekat.
Kupka musí vyhovět několika rozdílným očekáváním. Konzervativní politici chtějí zachovat tradiční pravicové hodnoty, modernizační proud prosazuje nové programové priority. Část vedení žádá jednotnější a výraznější komunikaci, regionální kritici personální obměnu. Další představitelé strany naopak varují před ukvapenými rozhodnutími.
ODS byla hlavní silou předchozí vlády a nemůže se jednoduše zbavit odpovědnosti za její výsledky. Zároveň potřebuje představit přesvědčivé návrhy, které nebudou jen pokračováním minulých politických sporů. Nový program, plánovaný až na květen 2027, může na část těchto otázek odpovědět. Pro kritiky současného vedení je však takový termín příliš vzdálený. Již v pondělí 23. listopadu se na republikovém sněmu setkají představitelé vedení s předsedy krajských a oblastních organizací. Jednání může napovědět, zda tlak na změny vychází jen od několika politiků, nebo má širší podporu ve straně.
ODS se nepře pouze o Marka Bendu nebo o schopnosti Martina Kupky. Vedle rozdílných představ o pravicové politice se střetává také snaha zachovat zavedené stranické struktury s tlakem na rychlou personální obměnu. Tyto spory spolu souvisejí a několik nových tváří na tiskových konferencích je samo o sobě nevyřeší. Kritici vedení upozorňují na rozdíl mezi množstvím mediálních vystoupení a schopností prosadit srozumitelné priority. Současně však platí, že ODS změnila předsedu teprve letos v lednu a její potíže mají delší historii. Ani další výměna vedení by proto nemusela vyřešit programové rozpory nebo obnovit důvěru voličů.
Jednotlivé proudy ODS dokážou pojmenovat slabiny současného vedení, zatím ale nenabízejí společnou představu o tom, jakou stranou chtějí být. Bez dohody o základním směru hrozí, že každá další personální změna jen otevře nový spor. Volební preference přitom klesají a Kupkovi ubývá prostoru přesvědčovat vlastní stranu i voliče, že změna teprve přijde.









